"Devadesát sedm procent voličů jsou nestraníci. Dovolte mi proto, abych poděkoval dvěma nestranickým prezidentským kandidátům z prvního prezidentského kola Janu Fischerovi a Vladimíru Franzovi za to, že mi vyjádřili podporu v druhém kole, a přeji všem nestraníkům, aby je následovali," loučil se Miloš Zeman.
Ani jeden z těchto dvou kandidátů mu přitom ve skutečnosti podporu nevyjádřil. Jan Fischer nikdy neřekl, koho bude volit. Zemana podpořil pouze nepřímo, když ocenil některé jeho vlastnosti (více zde). Vladimír Franz naopak prohlásil, že bude volit Zemana, ale nechtěl, aby to bylo bráno jako doporučení. "Rozhodně zde nejde o žádnou formu explicitně deklarované podpory. Voliči nechť sami rozhodnou," napsal na svůj facebookový profil (více tady).
Karel Schwarzenberg vzkázal v poslední minutě toto: "Máme volbu mezi dvěma kandidáty, já se zasadím o to, abychom rozdělení našeho národa zastavili, abychom začali diskusi, aby politické tábory byly zase schopné mezi sebou mluvit. Budu prezident bez stranických závazků. Budu prezident pro všechny, především pak pro ty, kterým se daří méně."
Tak naposledy, vítal Zeman. Doufejme, odvětil Schwarzenberg
Samotný duel začal potřesením rukou. "Tak naposledy," vítal Miloš Zeman svého protikandidáta. "Doufejme," odvětil Schwarzenberg.
Poté oba seznámili diváky se svými prvními kroky, pokud budou zvoleni. Shodli se na pozvánce zástupců koaličních i opozičních stran ve snaze zahájit vzájemnou diskusi.
Online reportáž |
Miloš Zeman by pak zvolil za člena bankovní rady České národní banky Jana Švejnara a poté vyjel na návštěvu do krajů. Karel Schwarzenberg by zase v prvním projevu ujistil všechny, že bude hájit zájmy všeho českého lidu, a poté navštívil Sněmovnu.
Na otázku, na co z předvolební kampaně kandidáti nejsou hrdí, odpověděl Miloš Zeman, že na některé příznivce a styl, jakým za něj lobbují. Konkrétně zmínil heslo "Kdo nevolí Zemana, není Čech".
Karel Schwarzenberg připustil, že jeho volební štáb mohl být občas až přespříliš horlivý. "Jejich nasazení bylo příliš veliké, některým lidem šlo i na nervy. Chtěl bych však poděkovat mladým i starým," adresoval výtku i poděkování Schwarzenberg svým stoupencům.
Otázky na komunisty a Čunka zůstaly bez odpovědi
Otázky kladli i zástupci obou kandidátů. Kateřina Zemanová se Karla Schwarzenberga ptala na protipirátskou dohodu ACTA, Zdeněk Svěrák zase Miloše Zemana na to, jestli je mu blízké heslo, že účel světí prostředky.
Kandidáti v dueluZeman/Schwarzenberg 45:55 Miloš Zeman nebyl v debatě tak útočný jako dřív, jako obvykle ale neodpovídal na otázky. Karel Schwarzenberg udělal chybu, když vyčetl bývalému vojákovi jeho vysoký věk. Únava byla vidět na obou. Václav Dolejší, vedoucí reportérského oddělení MF DNES |
Na dvě otázky kandidáti neodpověděli. Miloš Zeman se vyhnul otázce Věry Čáslavské, zda se nestydí jít si pro podporu KSČM. "Proč jste věnovala svou olympijskou medaili Alexandru Dubčekovi?" odvětil.
"Dubček byl představitel etapy pražského jara, a to jsme všichni respektovali," kontrovala Čáslavská. Zeman připomněl, že vstoupil do KSČ v době pražského jara, byl vyloučen, dvacet let nemohl publikovat ani učit a byl vyhozen z práce.
Karel Schwarzenberg zase neodpověděl na dotaz týkající se Jiřího Čunka, kvůli kterému hrozil odchodem z vlády Mirka Topolánka. Schwarzenberg připomněl, že zaplatil audit Čunkova majetku. Přiznal ale, že výsledek byl nejednoznačný, a označil to za prohru.
"Buďte upřímný, nebyla vám důležitější funkce?" ptal se ho plukovník Pavel Vranský. "Je mi velice líto, že ve vašem pokročilém věku, místo abyste argumentoval, prostě urážíte," reagoval podrážděně Schwarzenberg.
Kandidáti: Byla by škoda, kdyby Británie opustila Unii
Novým tématem bylo prohlášení britského premiéra Davida Camerona, který přislíbil vyhlášení referenda o setrvání země v Evropské unii po britských parlamentních volbách v roce 2015 (více zde).
Miloš Zeman uvedl, že pokud by byla možnost, působil by, aby si Velká Británie rozmyslela odchod. "Byla by to škoda jak pro Evropskou unii, tak pro Velkou Británii," řekl Zeman. Připomněl ovšem, že je zastáncem referenda, a pokud by se Britové pro odchod rozhodli, pak je to jejich právo a nemůže s tím nikdo nic dělat.
Výsledek referenda by ctil i Karel Schwarzenberg. Snažil by se, aby Brusel vyšel požadavkům Velké Británie vstříc. "Požadavky Davida Camerona mi byly naprosto srozumitelné," uvedl Schwarzenberg.
