Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unie by mohla ještě letos zrušit sankce proti Rusku, řekl Zeman v Moskvě

  9:21aktualizováno  9:52
Evropská unie by mohla sankce proti Rusku, vyhlášené kvůli anexi Krymu a podpoře donbaských povstalců na východě Ukrajiny, zrušit do konce letošního roku. V rozhovoru, který v neděli vysílala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM, to prohlásil Miloš Zeman.

Prezident Miloš Zeman při setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Kremlu (9. května 2015) | foto: Reuters

V pořadu dokonce prohlásil, že by se Rusko za dvacet let mohlo stát členem Evropské unie. Ukrajina se podle něj nemá a nemůže stát členem NATO, řekl Zeman v rozhlasovém rozhovoru, jehož část přinesl ruský list Kommersant na své webové stránce.

„Domnívám se, že je situace na východě Ukrajiny, kde už nyní prakticky neprobíhá občanská válka, byť se vyskytují místní incidenty, uspokojivá. A dokonce bych dodal, že sankce budou odvolány možná už do konce letošního roku. Rada Evropy to bude řešit v půlce června nebo července, nevím to přesně. No, počkáme a uvidíme,“ řekl český prezident v rozhovoru pro ruské rádio (o sankcích bude rozhodovat Evropská rada, nikoli Rada Evropy, pozn. red.).

Setkání s Putinem

Děkuji za nezávislou pozici, řekl ruský prezident Putin Miloši Zemanovi

Ruský prezident Vladimir Putin se před zahájením vojenské přehlídky vítá s českým prezidentem Milošem Zemanem (9. května 2015)

Zeman kritizuje protiruské sankce od jejich vyhlášení a své stanovisko zopakoval i v Moskvě. V rozhovoru pro česká média v sobotu řekl, že sankce mohou být zrušeny, jakmile se podaří realizovat minské mírové dohody a válka na Ukrajině skončí. Pokud naopak ruská armáda na Ukrajinu otevřeně zaútočí, měly by se podle Zemana sankce zpřísnit.

Konflikt na Ukrajině Zeman přirovnal ke španělské občanské válce ve 30. letech minulého století. „Jednu stranu podporovaly Německo a Itálie, druhou tehdejší Sovětský svaz a částečně Francie. Byla to ale válka Španělů proti Španělům,“ vysvětlil Zeman. Nepochybuje o tom, že Rusko východoukrajinské povstalce různými způsoby podporuje, nikoli ale pravidelnou armádou.

Kommersantu zopakoval svůj postoj k finlandizaci Ukrajiny. Země se podle něj nemůže stát členem NATO, protože to nechtějí ani některé členské státy. Odvolal se na dřívější výrok německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který v rozhovoru pro magazín Der Spiegel odmítl členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (co je finlandizace, čtěte zde).

„Nejen Steinmeier, ale i François Hollande řekl, že je proti. To znamená, že když jsou členové proti, nemůžete do toho klubu, který se nazývá NATO, vstoupit,“ dodal Zeman.

Český prezident v sobotu o situaci na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který českého hosta informoval o ruském pohledu na donbaskou krizi. Řekl, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti.

Putin k Zemanovi: Jste politik, co říká věci na rovinu. Vztahy budou lepší, odpovídal Zeman:

„Nevylučoval bych, že se Rusko za dvacet let stane členem Evropské unie. To je zcela možné, jsou to komplementární ekonomiky. Rusko potřebuje moderní technologie, Evropská unie potřebuje energetické zdroje. A tak jeden druhého doplňují,“ uvedl Zeman.

Český prezident se v Moskvě účastnil oslav 70. výročí vítězství sovětské armády v boji s nacistickým Německem.

Mělo by se Rusko stát členem Evropské unie?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 13. května 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 3314
Ano 772
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.