Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman řekl, s kým je nespokojen

  16:24
- Premiér Miloš Zeman v pátek na pravidelné tiskové konferenci označil resorty, s kterými je spokojen. Zároveň však poukázal i na ty, jejichž práce za ostatními pokulhává. Přestože se ze Zemanova vyjádření dalo jasně poznat, které ministry své vlády tak napomíná, odmítl Zeman personifikovat.

S kým je Zeman spokojen a koho naopak kritizuje?

Spokojen Nespokojen
kdo za co chválí kdo (pravděpodobně) za co kritizuje
Vladimír Špidla obnovení sociálního dialogu Egon Lánský pomalé tempo přejímání norem EU
Otakar Motel návrh nového občanské soudního řádu Jaroslav Bašta akce čisté ruce
Vladimír Vetchý koncepce vývoje armády Jaromír Císař bytová politika
Jan Kavan Česko-řecká inciativa Ivo Svoboda finanční zákony
Václav Grulich snížení kriminality
Pavel Rychetský práce legislativní rady

zdroj: iDNES - lsd

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

K pochváleným patří vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla především za obnovení sociálního dialogu, ministr spravedlnosti Otakar Motejl za kultivaci zanedbaného soudnictví a za koncepční přístup ministr obrany Vladimír Vetchý.

Premiér ocenil i iniciativní přístup k práci u ministra zahraničních věcí Jana Kavana, vicepremiéra Pavla Rychetského pochválil za legislativní smršť a ministra vnitra Václava Grulicha za klesající kriminalitu a reformu veřejné správy.

Na dotaz, proč nepochválil ministra životního prostředí, Zeman odpověděl, že když on někoho nekritizuje, je to "svým způsobem pochvala".
Premiér připustil, že mnozí kritikové jeho vlády tvrdí, že "neudělala nic". Podle jeho soudu by však proti těmto "typům málo kvalifikovaných kritik" vláda neměla zaujímat "kruhovou obranu", ale sama by měla být schopna určité sebereflexe. Zeman sám hovoří o průměrném tempu svého kabinetu při plnění vládního prohlášení.

Zeman je naopak nespokojen se zaostáváním České republiky při přibližování k Evropské unii, za což odpovídá vicepremiér Egon Lánský. Vázne podle něj i ministrem Jaroslavem Baštou řízená akce "čisté ruce". Resortu ministra financí Iva Svobody vytkl zaostávání v legislativní práci a pomalost ministru pro místní rozvoj Jaromíru Císařovi.

Mertlík údajně přijal nabídku stát se ministrem financí

Vicepremiér Pavel Mertlík nahradí s největší pravděpodobností ministra financí Iva Svobodu. Mertlík ve středu přerušil svou dovolenou v Itálii, aby nabídku prodiskutoval s premiérem Milošem Zemanem. Podle dvou nejmenovaných vládních úředníků nakonec post šéfa resortu financí přijal. Pak se vrátil zpět do Itálie.

Mertlíka potvrdili jako Svobodova nástupce i pracovníci prezidentské kanceláře. "Podle mých informací je vše připraveno pro jmenování pana Mertlíka," prohlásil jeden z prezidentových spolupracovníků.

Veškeré informace museli novináři sbírat po kuloárech. Miloš Zeman je stálý tajemný. "Pokud jde o jakékoli otázky týkající se případných personálních změn, řekl jsem mnohokrát, že je sdělím příští týden. A to samozřejmě trvá," řekl Zeman v Senátu novinářům na jejich četné dotazy, jakou reformu vlády připravuje.

Mertlík se během čtvrtka přesunul zpátky do Itálie, jeho mluvčí Libor Vacek odmítl k jeho přestupu na ministerstvo financí cokoli uvádět. "Ano, musím potvrdit, že tu byl. O obměnách ve vládním týmu ale nemám co říct," uvedl Vacek.

Svoboda nevidí důvod pro odchod
Ministr financí Ivo Svoboda nevidí důvod, proč by ho premiér Miloš Zeman měl nahradit ve vládě někým jiným. Výměny ministrů jsou podle Svobody výhradně věcí předsedy vlády. "To se musíte zeptat jeho. Já nevidím žádný důvod, který by ho k tomu vedl," uvedl Svoboda na dotaz, zda Zeman chce vyměnit právě jeho.

aféry kolem Ivo Svobody

- v kauze Liberta čelí podezření z poškozování práv věřitele,
- firma Omnia, jejímž byl Svoboda jednatelem a jedinou společnicí byla Barbora Snopková, měla dluhy za více než půl milionu korun,
- Svoboda a Snopková byli podle únorového Respektu členy statutárních orgánů investičního fondu Consus v době, kdy se z něj ztratil majetek přes 600 milionů korun,
- počátkem devadesátých let se tato dvojice zabývala financemi v Občanském hnutí, po němž zůstaly mnohamilionové dluhy.
- v květnu si Svoboda zvolil za svého poradce Pavla Tykače, který je označován za jednoho z nejkontroverznějších českých finančníků. Sám premiér Zeman k tomu uvedl, že tím není nadšen.
- případ šestimilionové půjčky ČSSD před loňskými volbami do sněmovny. Svoboda, který v ČSSD zodpovídal za finance, jméno věřitele nejprve odmítal sdělit, později přiznal, že část peněz poskytla firma TIA. Její rozhodující akcionář Ivan Lhotský byl letos v březnu vážně postřelen, motiv střelby není dosud znám.

politická kariéra

* dva roky členem rozpočtového a kontrolního výboru ČNR za Občanské fórum,
* od ledna 1992 se stal náměstkem ministra financí a zabýval se daňovou problematikou, po půlroce na vlastní žádost odešel.
* po rozpadu Občanského fóra do Občanského hnutí, kde po volbách 1992 dostal na starost správu financí,
* v roce 1993 přešel do ČSSD - údajně proto, aby se mohl angažovat ve straně, která má ve svém politickém programu vypracovanou konsekventní ekonomickou strategii
* v roce 1995 se stal předsedou finanční komise ČSSD a v lednu 1996 odborným mluvčím ČSSD pro resort financí. Místopředsedou ČSSD pro řízení strany byl od března 1997 do dubna 1999. Svoboda je členem ekonomické komise ÚV ČSSD.

životopis

Ivo Svoboda, narozený 6. dubna 1948 v Praze, absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Tři roky pracoval jako vývojový pracovník v ZPA Čakovice a poté až do roku 1990 v obchodním zastoupení maďarské firmy Videoton. Od roku 1993 podniká v ekonomickém poradenství a je spoluautorem řady odborných příruček. S bývalou manželkou Věrou mají syna Bedřicha a dceru Olgu. V červnu 1997 se Svoboda rozvedl.

Středeční jednání
Premiér Miloš Zeman sdělil prezidentu Václavu Havlovi, že hodlá vyměnit několik ministrů, neřekl však které. Bezprostředně po schůzce přijel na Pražský hrad ministr financí Ivo Svoboda, což může naznačovat, že Soboda je jedním z těch, o jejichž nahrazení Zeman uvažuje. O odvolání ministra se v kuloárech Lidového domu hovoří jako o jasné věci.

"Panu prezidentovi jsem sdělil svoji představu o určité personální obměně uvnitř vlády, protože se domnívám, že je povinností jak premiéra, tak prezidenta tyto otázky konzultovat a vzájemně se nepřekvapovat," uvedl předseda vlády po dvouhodinovém rozhovoru s prezidentem.

Zeman prohlásil, že žádné konkrétní informace se od něj zatím nikdo nedozví.
Sdílnější nebyli ani členové jeho vlády. "Pan premiér nám oficiálně ještě nic neoznámil. Kolika lidí se to bude týkat? Nemám tušení," prohlásil například ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař. Ministr vnitra Václav Grulich se omezil na konstatování, že žádné radikální změny se konat nebudou. "Vím, koho se týkají. Mohu vám jenom říct, že já to nejsem," dodal Grulich.

Podle dostupných informací by měl z vlády odejít ministr financí Ivo Svoboda, kterému nejspíše zlomila vaz aféra s vytunelováním mělnického podniku Liberta. Svobodu by měl nahradit dosavadní vicepremiér Pavel Mertlík.

Odvolání ministra financí z vlády potvrzuje i středeční - narychlo svolaná schůzka Svobody s prezidentem Havlem. Oba dva politici údajně hovořili o Svobodově demisi. "Bohužel k tomu nemohu nic říct. Prezident se rozhodl pozvat pana ministra krátce po schůzce s premiérem," řekl pouze o dvacetiminutové návštěvě šéfa financí na Hradě prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.

Jiné dobře informované zdroje zase hovoří, že Svobodu by mohli doprovodit ještě ministři Miroslav Grégr a Ivan David.

Personální změny ve vládě, o kterých včera premiér Miloš Zeman informoval prezidenta Václava Havla, předseda vlády oficiálně oznámí v nejbližších dnech.
Zeman sice původně prohlásil, že ministerské rošády zveřejní až příští týden na pravidelné tiskové konferenci vlády, ve středu však připustil i dřívější termín.
"Nevylučuji, že k tomu dojde dříve," řekl ministerský předseda.

Avizovaná výměna členů kabinetu není žádným překvapivým krokem. Přestože předseda vlády ještě donedávna veškeré dsebaty na téma rekonstrukce vlády odmítal, již před rokem při jmenování nového kabinetu prohlásil, že jednotlivým ministrům dává jeden rok a pak zhodnotí, zda ve vládě zůstanou či nikoliv. "Za tu dobu se u každého ukáže, co umí a co neumí. teprve potom se budu rozhodovat o změnách ve vládě," řekl loni v létě Zeman.

Svobodovo křeslo se kýve
Ministerské křeslo se pod Svobodou houpe už řadu měsíců. O jeho odvolání se mluví i v Lidovém domě, zejména poté, co ztratil podporu lidí kolem předsedy sociálnědemokratických poslanců Stanislava Grosse. Středočeská ČSSD, která je zázemím Grossovy vlivové skupiny, již před jarním stranickým sjezdem odvolala Svobodovu kandidaturu na místopředsedu strany.

Na poslední chvíli stáhla před červnovým zasedáním Ústředního výkonného výboru i jeho kandidaturu do funkce člena předsednictva strany. Svoboda tak ztratil všechny významné stranické funkce.

Havlovi se nelíbí zamýšlené změny v Ústavě
Prezidentovi Václavu Havlovi se nelíbí ústavní změny prezidentských pravomocí, které připravuje komise ČSSD a ODS. "Způsob jmenování členů bankovní rady centrální banky není třeba měnit, omezení práva prezidentských milostí bude systémový nesmysl a zavedení povinnosti hlavy státu jmenovat po parlamentních volbách premiérem nejprve předsedu vítězné strany by bylo gestem nedůvěry ve zdravý rozum prezidenta," shrnul Havel své výtky k zamýšleným změnám Ústavy.

Zeman na prezidentovy výtky o omezení práva udělovat milosti odpověděl, že ČSSD ani ODS nechtějí zrušit právo prezidenta dávat milosti. "Tento návrh pouze předkládá názor, že toto právo by mělo být vyhrazeno až pro situaci, kdy proběhne řádné soudní řízení," řekl premiér.

Prezident po schůzce s premiérem, která se konala na Zemanovo přání, pochválil práci vlády v oblasti lidských práv a také její - i když často marnou - snahu o prosazování zákonů.

Sociálnědemokratický kabinet vládne už rok

Jmenování Miloše Zemana premiérem uzavřelo loni 17. července komplikovaná povolební jednání a celá vláda "sebevrahů", jak ji Zeman nazval, pak byla prezidentem jmenována 22. července. Menšinová vláda, v níž kromě osmnácti členů sociální demokracie zasedá i jeden nestraník (ministr spravedlnosti Otakar Motejl), získala důvěru parlamentu jen na základě tzv. opoziční smlouvy. Tu po loňských předčasných volbách do Poslanecké sněmovny uzavřely dvě nejsilnější strany - ČSSD a ODS.

Spekulace o personálních změnách

Ve spekulacích o změnách se nejčastěji objevovala jména ministra financí Ivo Svobody, ministra zdravotnictví Ivana Davida a ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Zeman však v květnu v Lidových novinách všem oponentům vzkázal, že je "přesvědčen, že tato vláda v tomto složení vydrží až do řádných parlamentních voleb, to znamená do roku 2002."

Úspěchy podle premiéra Zemana

Na mnohdy ostrou kritiku vlády z politických i odborných kruhů reaguje premiér Zeman naopak výčtem úspěchů, mezi něž počítá například přijetí deficitního státního rozpočtu, zvýšení mezd v rozpočtové a příspěvkové sféře, privatizaci ČSOB, zastavení deregulace cen a navržení zákona o odpisech.

Co vláda udělala, či teprve udělá

- program restrukturalizace a revitalizace skupiny "rozhodujících průmyslových podniků". Termín zahájení revitalizace se kvůli sporu mezi Grégrem a Mertlíkem posunul až do druhé poloviny letošního roku.
- protikorupční akce "čisté ruce". Představy o okamžitém přešetření některých sporných případů a výrazném omezení ekonomické kriminality se ukázaly jako nereálné a sám Miloš Zeman se v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes přiznal v tomto směru k určité naivitě.
- k akci NATO se vláda postavila rezervovaně a zdůraznila, že "použití vojenských vzdušných sil NATO bylo rozhodnuto před přijetím České republiky za jejího člena." Vzápětí však ministr zahraničí Jan Kavan přiznal, že český kabinet s úderem v Jugoslávii souhlasil prostřednictvím svého velvyslance u NATO Karla Kovandy.
- česko-řecká iniciativa k řešení kosovské krize. Zatímco podle řady politologů obraz republiky v očích aliance nijak nezlepšila, ministr Kavan i premiér Zeman jí považují za úspěšnou.
- vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
- kabinet odvolal a jmenoval ředitele BIS.

Zeman versus media

Především premiér Zeman adresoval novinářům řadu nevybíravých výrazů včetně obvinění z korupce. Vzrušenou diskusi v tomto kontextu vyvolává vládní návrh tiskového zákona, který podle jeho kritiků může ohrozit svobodu slova.

Rok stará fotografie - prezident Václav Havel s novými ministry.

Autor:






Hlavní zprávy

Ferrari F12 Berlinetta 6,3
Ferrari F12 Berlinetta 6,3

r.v. 2016, naj. 1 000 km, benzín
7 750 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.