Prezident Miloš Zeman při projevu na Žofínském fóru (20. dubna 2015)

Prezident Miloš Zeman při projevu na Žofínském fóru (20. dubna 2015) | foto: Dan Materna, MAFRA

S StB se zapletl nejen Ošťádal, ale i jeho manželka, naznačuje Zeman

  • 309
Prezident Miloš Zeman potvrdil, že důvodem, proč odmítl jmenovat profesorem jednoho z kandidátů, byla podle něj jeho spolupráce se Státní bezpečností. U dalšího byla důvodem žádost o milionový úplatek. Zeman to s řekl novinářům, aniž ale důvody s konkrétními odmítnutými adepty na profesory spojil.

Prezidentův mluvčí již dříve uvedl, že kontakty s StB byly důvodem pro odmítnutí docenta Ivana Ošťádala. Zeman v souvislosti s tímto důvodem dodal, že existuje takzvaný vázací akt a že s komunistickou tajnou policií spolupracovala i kandidátova manželka. Vázací akt je písemný závazek agenta ke spolupráci. (více o odmítnutí zde)

V případě docenta Jiřího Fajta byly podle mluvčího Hradu důvodem odmítnutí informace o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Prezident to dnes obecně potvrdil s tím, že tyto informace prý vycházejí ze smlouvy mezi galerií a bankou.

Třetím odmítnutým kandidátem je docent Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů. V jeho případě považuje Zeman podle mluvčího za problém to, že Eichler prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.

Zrušený ceremoniál

Profesoři měli být jmenováni dnes. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) ale rozhodl o odložení tohoto aktu, která se akademici kvůli Zemanově přístupu rozhodli bojkotovat.

Rozhodnutí prezidenta označují za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Podle ministerstva školství všichni nominovaní splnili všechny podmínky nutné ke jmenování. Chládek chce se Zemanem a rektory o vzniklé situaci jednat, termín ale zatím není znám.

Ošťádal ve středu prohlásil, že v minulosti se žádného neetického jednání nedopustil, blíže nechtěl informace Hradu komentovat. Eichlera se zastala rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková. „Pan prezident nemá správné informace. Pan docent Eichler byl sekretářem vojenského a leteckého přidělence v Paříži. Této funkci se také říká vojenský atašé, je na všech ambasádách,“ řekla ve středu ČT.

Odmítnutí profesoři

Jan Eichler
Od roku 1994 je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, kde se zabývá problematikou bezpečnosti. Přednáší na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po absolvování vojenské akademie v Bratislavě v roce 1975 pracoval na ministerstvu národní obrany. 1979 - 1982 - působil na československém velvyslanectví v Paříži jako sekretář vojenského a leteckého přidělence ČSSR. 1982 - 1990 - pracoval na ministerstvu obrany a následně krátce v generálním štábu Československé armády.1991 - 1994 - byl zástupcem vedoucího odboru na Institutu pro strategická studia ministerstva obrany. V dubnu 2004 ukončil habilitační řízení na Vojenské akademii v Brně v oboru teorie obrany státu.

Jiří Fajt
Generální ředitel Národní galerie (od 1. července 2014). Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu. Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 - 1992)
1993 - 2000 - byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působil zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze (Filozofická fakulta UK).

Ivan Ošťádal

Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Loni v červnu byl vědeckou radou navržen na jmenování profesorem pro obor fyzika - fyzika povrchů a rozhraní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video