Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman: razantní politik dvou tváří

  0:01aktualizováno  0:01
Před devíti lety převzal stranu se šesti procenty voličů. Teď odchází do penze jako předseda vlády, která podle jeho slov "vyvedla zemi z ekonomické krize". Jednu věc Miloši Zemanovi neupírají ani jeho největší kritici: z politického solitéra, na samém počátku 90. let považovaného za provokujícího televizního baviče, vyrostla jedna z největších osobností polistopadové historie. Má mnoho příznivců a ještě víc odpůrců a také - mnoho tváří.

Ze šesti procent na vrchol
"Člověk, který přispěl k tomu, že se z malé a vysmívané strany stala nejsilnější parlamentní strana, a člověk, který přispěl k tomu, že z ekonomické krize se Česká republika dostala do podoby prosperující ekonomiky," odpověděl Zeman v květnu na otázku BBC, jak by si přál být zapsán do dějin.

O tom, jaký vliv skutečně měla vládní politika na příznivou ekonomickou situaci, se experti přou. O vlivu Miloše Zemana na vzestup ČSSD naopak nemůže být pochyb. Když Zeman na stranickém sjezdu v roce 1995 vyhlásil, že ČSSD vstoupí do vlády "hlavním vchodem", vyvolalo to u vládnoucí pravice i ve většině médií útrpný úsměv.

Zeman přebíral v únoru 1993 stranu se šesti procenty hlasů. Za pouhé tři roky dokázal výjimečnou věc: v roce 1996 získala ČSSD ve volbách 26 procent hlasů. O dva roky později dokonce 32 procent, nejlepší výsledek ve své historii. Byl to Zemanův osobní triumf: extrémně náročnou volební kampaní v autobusu Zemák "luxoval" všechny - dříve rozdrobené - hlasy "proti Klausovi". Výsledek se dostavil. V červenci 1998 po strategické dohodě s ODS vstoupila menšinová vláda ČSSD hlavním vchodem do Strakovy akademie.

Já jsem ČSSD
Ačkoliv obvykle je "stranou jednoho muže" nazývána ODS Václava Klause, Zeman svou stranu a posléze vládu řídil obdobně pevnou rukou. Dokládá to způsob, jakým svůj kabinet sestavil. Spolustraníkům oznámil soupisku ministrů a doplnil ji stručným vzkazem: Je to moje vláda, já za ni odpovídám.

Obdobně rozhodně a bezpodmínečně se Zeman postavil k některým důležitým krokům, které jeho vláda podnikla, a přitom za to nemohla čekat všeobecný aplaus: ať už šlo o dva roky starý zásah v IPB, či kauzu zdi kolem romského ghetta v ústecké Matiční ulici. Právě v ní sehrál Zeman klíčovou roli: jednoznačně hájil názor, že není správné oddělovat od sebe různé skupiny obyvatelstva. "Zeď nebouráme kvůli Evropské unii, ale kvůli nám," odrážel pak kritiku, že se vláda podvolila "diktátu z Bruselu", který zeď považoval za příklad rasové segregace.

Jako rozhodný politický lídr se Zeman projevil v době po loňských útocích na Spojené státy: "Vládě České republiky se netřesou kolena," zakončil svůj možná nejdůležitější televizní projev, v němž národu oznamoval, že jeho kabinet jednoznačně podporuje spojenecký útok na Afghánistán.

Ve světě měl Zeman vůbec dlouho lepší pověst než doma: "Bylo to zvláštní kouzlo, proměna českého Zemana v seriózního světového státníka," popisuje vysoce postavený diplomat dojem, který premiér udělal na řadu světových politiků.

Slovník silných slov
Není divu: při diplomatických jednáních Zeman odkládal svůj běžný "domácí" slovník a způsoby. Konkrétně hrubost a nepodložená osočování, z kterých učinil běžnou součást politické kultury. Ti novináři, kteří jakkoliv kritizovali nebo zpochybňovali jeho historicky úspěšné směřování, se stávali "debily a hnojem". Zemanova vláda dokonce chtěla novináře za jejich práci a názory posílat do vězení nebo je ekonomicky likvidovat.

Miloš Zeman si přitom sám nikdy s pravdivostí svých slov velké starosti nedělal: v roli premiéra bez důkazů obvinil z korupce exministra zahraničí Josefa Zieleniece či novináře Ivana Brezinu. A za svá slova se odmítal omluvit, byť byl už dávno usvědčen ze lži.

Stejně se premiér stavěl ke všemožným skandálům, které jeho vládu potkaly. Po celou dobu nepřipustil debatu o sboru jeho poradců pod vedením Miroslava Šloufa. A to ani ve chvíli, když se ukázalo, že Šloufovi podřízení vypracovali plán, jak zničit Zemanovu stranickou oponentku Petru Buzkovou - tzv. operaci Olovo -, nebo když proti Šloufovým kontaktům protestovala už i americká vláda.

Také svým nejoblíbenějším ministrům toleroval premiér Zeman takřka cokoliv. Jan Kavan tak bez problémů přežil kauzu podezřele nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, který sám podepsal. Janu Fenclovi neublížilo, když jeho omajáčkovaný vůz smetl na olomoucké křižovatce osobní auto a bez ohlédnutí pokračoval v jízdě.

Zeman přitom vždy používal stejnou taktiku: "Obávám se, že kampaň proti ministru Fenclovi je vedena novinářskými prostitutkami," obhajoval Zeman svým typickým způsobem jeden z problémů ministra zemědělství. "Nevidím důvod, aby ministři nesli odpovědnost za činy svých podřízených, tím spíše, když se jedná o tak lokální akci, jako je Český dům," hájil zase Jana Kavana.

Svůj nejdůležitější a v české politice průlomový slib však Zeman nakonec dodržel: s dvouletým předstihem oznámil, že odchází z politiky, a podle všeho to myslí vážně. U muže, který se už tolikrát dokázal proměnit, by veřejnost neměla počítat s čímkoliv definitivním a vypočitatelným. Už za necelý rok se Zeman může vrátit a svou cestu českými dějinami završit: volný bude post prezidenta republiky.

Premiér bude mít derniéru za dva týdny na Vysočině

Premiéra Miloše Zemana čekají ještě dva týdny ve funkci předsedy vlády. Historicky poslední zasedání sociálnědemokratického kabinetu - příští středu - si Miloš Zeman "odpremiéruje" v kraji, kam se chystá na odpočinek - na Vysočině.

Závěrečná schůze se ponese spíše v rozlučkovém duchu. "Máme pro něj až do večerních hodin připravený program besedu v pivovarské restauraci, kde bude nějaké to občerstvení," naznačuje předseda krajské organizace Vysočina ČSSD Zdeněk Chlád. "Bude to taková menší rozlučka, nejenom pro straníky, může přijít i veřejnost," dodává.

Ostatní ministři však se Zemanem oslavovat nebudou. Podle Chláda si zajedou místo rozlučky zahrát do Pelhřimova bowling. Úřad vlády dodává, že Miloš Zeman chce dokonce na Vysočině odvolit. Neznamená to však, že by Zemana jeho kolegové na Vysočině "vysadili".

Po středečním vládním jednání musí totiž Zeman jako poslanec zasednout na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Ta bude rozhodovat mimo jiné o vrácených zákonech Senátem - tedy o stíhačkách Gripen.

I přesto, že se s vysokou politikou Zeman již za dva týdny rozloučí, do té doby na něj čeká ještě nabitý program. Kromě dvou vládních zasedání musí absolvovat ještě několik volebních mítinků. "V úterý tento týden je například v severních Čechách - v Lovosicích, v Litoměřicích, Roudnici a ve Štětí," vypočítává Jindřich Marek z Úřadu vlády.

Ve čtvrtek se pak chystá na Plzeňsko - do Rokycan. "Večer má na programu besedu s funkcionáři ČSSD v Plzni," čte Marek z premiérova program na čtvrtek. Den nato bude Zeman úřadovat ve "Strakovce" a páteční večer věnuje občanům na náměstích v Třebíči, Jaroměři a Rudíkově. Pouze poslední předvolební víkend stráví Zeman s rodinou. V sobotu a v neděli nemá žádnou akci.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.