Zeman přirovnal Rakušany k idiotům

  • 243
Premiér Miloš Zeman v rozhovoru pro pondělní vydání vídeňského týdeníku Profil přirovnal k idiotům ty Rakušany, kteří se podepsali pod petici proti Jaderné elektrárně Temelín. Interview, v němž také uvedl, že Rakousko nebylo první obětí Adolfa Hitlera, ale jeho spojencem, vyvolalo mimořádně silné reakce.

Rakouský prezident Thomas Klestil volal okamžitě svému českému kolegovi Václavu Havlovi, aby si na Zemanova slova stěžoval.

Vztahy mezi Českem a Rakouskem už zřejmě nemohou být vyostřenější. Minulý týden poslala rakouská ministryně zahraničí nótu kvůli Zemanovým výrokům o korutanském populistovi Haiderovi.

Zeman a představitelé rakouské vládní strany Svobodných si vyměňují invektivy ve dnech, kdy vrcholí podpisová protitemelínská akce. V ní se Rakušané vyjadřují, zda vstup Česka do EU má být spojován s osudem elektrárny.

PŘEČTĚTE SI

Na pistole nebo na kordy?

"Pouze někdo, kdo není informován - vyhýbám se pojmu idiot -, může tuto petici podpořit," řekl Zeman pro týdeník Profil. Slova českého premiéra vyvolala o referendum rekordní zájem. Jeho definitivní výsledek by měl být znám dnes.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil v neděli uvedl, že v posledních dnech zaznělo z Rakouska mnoho nepěkných slov, která nemohla zůstat bez odezvy. Ministerstvo zahraničí, ale i někteří domácí politici nabádají k tomu, aby se šetřilo emocemi.

Zeman: ... a vy jste vítali nacisty!
Jsem prý největším provokatérem mezi evropskými politiky, a tak se toho budu držet, říká Miloš Zeman v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil. Jeho zkrácenou verzi zde uvádíme.

Právě probíhá podpisová akce Svobodných "Veto proti Temelínu". Jakou radu byste dal Rakušanům, kteří se obávají o bezpečnost jaderných elektráren, avšak ještě váhají, zda petici podpořit?
Nechci se vměšovat do vnitřních záležitostí Rakouska. Petice je záležitostí Rakušanů, nikoli Čechů. Avšak organizátoři akce rakouské voliče klamou, protože nemíří na Temelín, ale na členství ČR v Evropské unii. Pan Haider by měl mít dost odvahy, aby oznámil skutečný cíl svého referenda: Je proti rozšíření EU.

Zastavení Temelína pro vás tedy nepřipadá v úvahu?
V dohodě s vládou kancléře Wolfganga Schüssela, kterou zprostředkoval evropský komisař Verheugen, jsme se zavázali k dodatečným bezpečnostním opatřením. Proto nerozumím tomu, proč Rakušané pořád protestují proti Temelínu, avšak nikoli proti Dukovanům, Bohunicím, Mochovcím a Kršku nebo proti německým a francouzským atomovým elektrárnám. To je pokrytectví. Pouze někdo, kdo není informován - vyhýbám se výrazu idiot -, může tuto petici podpořit.

Ani když petici podepíše více než milion Rakušanů, nebude to mít na vás žádný vliv?
Říká se o mně, že jsem největším provokatérem mezi evropskými politiky. Budu se toho tedy držet. Kolik Rakušanů podpořilo v roce 1938 anšlus? A bylo referendum pro anšlus dobrým argumentem?

To srovnání kulhá. Referendum pod nacistickou nadvládou neproběhlo za demokratických podmínek. Kromě toho bychom neměli zapomínat, že ne všichni Rakušané nad anšlusem jásali.
Ne všichni, avšak převážná většina Rakušanů.

Odpůrci jaderné energie kritizovali, že jste vyčíslil náklady na zvýšení bezpečnosti Temelína na pouhých 100 milionů korun, tedy 3,2 milionu eur.
Jisté je jedno - Temelínu se dostane dodatečných a zdaleka postačujících bezpečnostních opatření. A souhlasil jsem také s tím, že se dohoda se Schüsselem stane součástí smlouvy o připojení České republiky k EU. Někteří členové mé delegace tenkrát žádali, abychom přerušili jednání a vrátili se do Prahy. Musel jsem se tenkrát prosadit proti svým vlastním lidem. Proto očekávám také od rakouské vlády, že se bude dohodou řídit. Pokud však bude pod vlivem populistického a pronacistického politika, který ničemu nerozumí, avšak do všeho mluví, pak je to váš problém, nikoli náš.

Mohla by podpisová akce negativně ovlivnit i dobré hospodářské vztahy?
Pochopitelně mohla. Politika a hospodářství jsou úzce svázané. A protože jsem největším provokatérem mezi politiky v Evropě, něco vám řeknu: Rakousko nebylo první obětí hitlerovského Německa, nýbrž jeho prvním spojencem. Kromě toho bychom neměli zapomenout, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, kteří zničili jediný ostrůvek demokracie v Evropě. A může někdo požadovat usmíření se zrádci?

Tím však připouštíte princip kolektivní viny. Na konci druhé světové války bylo v Československu popraveno či pronásledováno mnoho nevinných sudetských Němců, kteří s nacismem neměli mnoho společného. Čeští občané se na nich dopouštěli krutostí.
Ano, to je pravda. Byl jsem také prvním českým politikem, který tyto zločiny odsoudil. Ale nezapomeňte na to, že tito sudetští Němci byli před vpádem Hitlera československými občany. Podle českých zákonů se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Dokonce i v mírových dobách. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest.

To je pěkně cynické. Tím ospravedlníte také zavraždění a zneužití desítek tisíc sudetských Němců.
Ne, vždycky jsem tyto excesy odsuzoval. To ale nemění nic na tom, že sudetští Němci podporovali genocidu českého lidu. Osudem českého lidu se po vítězství třetí říše staly Lidice. A znovu opakuji: Rakušané byli prvními spojenci Hitlera, i když se rádi označují za jeho oběti.

Po anšlusu se neozýval pouze jásot. A přesto tenkrát napochodovala mocná Hitlerova vojska do Rakouska.
Tak to mohlo být, avšak po napochodování mocných sovětských vojsk do Československa v roce 1968 se neozýval vůbec žádný jásot na ulicích. V Rakousku se však invaze wehrmachtu slavila mohutně.

Vylučujete, že vláda někdy vydá prohlášení o politování nad zločiny spáchanými na sudetských Němcích, jak požadují někteří rakouští politici?
Nemyslím, že jsou potřeba ještě nějaká nová prohlášení. Vše, co bylo potřeba učinit, bylo učiněno ve společném prohlášení mém a Gerharda Schrödera. Je mi nyní 58 let. Nemocnice, v níž jsem se narodil, byla bombardována anglo-americkými letadly. Přesto nejsem proti Američanům ani Britům. Jsem však proti jakékoli formě totalitarismu, ať již vychází od nacistů nebo komunistů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video