Iva Brožová, která končí v čele Nejvyššího soudu a nahradí ji Pavel Šámal

Iva Brožová, která končí v čele Nejvyššího soudu a nahradí ji Pavel Šámal | foto: www.ejustice.cz

Blesková výměna, místo Brožové míří do čela Nejvyššího soudu Šámal

  • 98
V čele Nejvyššího soudu končí Iva Brožová. Oficiálně odchází kvůli důchodovému věku, je jí 63 let. Prezident Miloš Zeman přijme ve středu její rezignaci a hned ve čtvrtek jmenuje na uvolněný post hlavního autora trestního zákoníku Pavla Šámala. „Představa, že je to jen tak, je z říše pohádek,“ řekl exministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS.

„Označil bych za neuvěřitelnou politickou hru to, co se odehrává kolem jeho nástupce. Nezpochybňuji ústavní pravomoc prezidenta republiky při jmenování předsedy Nejvyššího soudu, ale nad způsobem, jak k tomu došlo, se musím pozastavit,“ podivil se Blažek. Odchod Brožové z funkce a avizované jmenování Šámala do čela Nejvyššího soudu označil za „komplot části justice s Pražským hradem“.

Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka je Blažkovo vyjádření „pokřiveným viděním reality“. Ovčáček řekl, že výběr kandidáta na pozici šéfa Nejvyššího soudu nebyl otázkou hodin. Prezident se podle něj rozhodoval na základě odbornosti a profesní dráhy kandidáta.

Překvapení nad rychlostí výměny vyjádřila ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková. „Tak jako vy jsem trošku překvapená, že to šlo tak rychle. Ale na druhé straně, všichni jsme věděli, že paní předsedkyně, doktorka Brožová, uvažuje o svém odchodu, tak jde spíše o načasování,“ řekla Válková. Šámal je podle ní zásadový, čestný a morálně integrovaný odborník. „O žádném napojení části justice a Hradu nevím,“ řekla ministryně spravedlnosti.

Budoucí předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal

Podobně se vyjádřil i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD, který také stojí v čele Legislativní rady vlády. Podle něho je zřejmé, že to byla dopředu domluvená záležitost. Přidal i názor na Šámala. “Nepochybně odborník na svoji oblast práva to je, nicméně není všeobecně jednoznačně přijímán. Někteří upozorňují na jeho dílčí roli v kauze katarského prince,“ uvedl Dienstbier.

Brožová dříve úspěšně odrazil pokus Klause odvolat ji

Odchod Brožové souběžně oznámili na Pražském hradě Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček a v Brně mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. V čele Nejvyššího soudu byla Brožová od roku 2002. V minulosti dokázala odrazit pokus o odvolání tehdejším prezidentem Václavem Klausem a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Zastal se jí Ústavní soud, kde dříve také působila.

Brožová chce svým krokem vyjít vstříc také dalším změnám ve vedení soudu. V souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích končí mandáty předsedům trestního i občanskoprávního a obchodního kolegia. „Z hlediska ústavního umožním svým krokem jmenování předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu dvěma různými prezidenty,“ uvedla Brožová. V úterý poděkovala všem, kteří se zasadili o prosazování práva, které není pouhou sofistikovanou interpretací zákona, ale směřuje k naplnění ideálu spravedlnosti.

Překvapená prezidentka Soudcovské unie

Odchod Brožové komentovala prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová. „Překvapivé to v tuto chvíli bylo, protože to nebylo nijak dlouhodobě avizováno, ale na druhou stranu si myslím, že to je její právo. A nebylo to v žádném případě tak, že by se o tom nikdy nezmiňovala. Paní předsedkyně již několikrát avizovala z různých zdravotních i třeba osobních důvodů, že uvažuje o tom, že ve funkci skončí,“ uvedla pro iDNES.cz.

Nový předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal má podle Zemanové všechny předpoklady pro výkon své nové funkce. „Ze strany Soudcovské unie to nelze hodnotit jinak, než že pan doktor Šámal splňuje všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby se mohl stát předsedou. Je to soudce Nejvyššího soudu, je to soudce, který tam působí dlouhodobě a je českému právnickému prostředí známý jako odborník na trestní právo,“ prohlásila Zemanová.

„Zatím se nijak organizačně neprojevoval, co se týče řídících funkcí ve správě soudů, takže se ukáže, jaké ty schopnosti má. Pevně doufáme, že bude řídit Nejvyšší soud dobře,“ dodala prezidentka Soudcovské unie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue