Ministerstvo má od pátku pravomoc posoudit žádosti o milost a navrhnout prezidentovi, komu má milost udělit. Také může žádosti samo zamítat. Nesmí však odmítnout žádosti osob trpících závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život. V takových případech si právo rozhodnout Zeman ponechal.
Samotné udělení ale i nadále zůstává v rukou prezidenta. Zatím však není jasné, zda se Zeman bude muset doporučeními ministerstva řídit a pod vybrané žádosti svůj podpis udělí.
Text rozhodnutíNa základě zmocnění daného mi ustanovením § 366 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, vydávám toto rozhodnutí: I. - Přenáším na ministra spravedlnosti svou pravomoc 1. provádět řízení o žádostech o milost 2. zamítat žádosti o milost s výjimkou žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu. II. Ruším rozhodnutí prezidenta republiky č. 254 ze dne 4. srpna 2003 o zrušení přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti. III. - Vyřízení žádostí o milost podaných přede dnem 8. března 2013 se řídí dosavadním rozhodnutím. |
"Právo udělovat milosti zůstává podle Ústavy nadále prezidentovi a bude na něm, zda se bude řídit doporučením ministerstva spravedlnosti," řekla iDNES.cz mluvčí prezidenta Hana Burianová.
Prezidentův postoj je nejasný i proto, že například v případě jmenování profesorů odmítl v červnu předat dekret Martinu C. Putnovi s argumentem, že nechce být strojem na podpisy.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová iDNES.cz řekla, že se pouze vrací staronová praxe, která tu dříve fungovala. "Nic víc to není," uvedla ministryně.
Resort spravedlnosti totiž zpracovával žádosti už během prezidentování Václava Havla. Jeho nástupce Václav Klaus tuto agendu ale přesunul pod Kancelář prezidenta republiky. Nyní se tak vrací zpět.
Benešová v tiskové zprávě doplnila, že ministerstvo k plnění této povinnosti bude potřebovat nové zaměstnance. "Rozhodnutí pana prezidenta k nám na úřad předalo poměrně rozsáhlou a závažnou agendu, ale nebyla nám převedena tabulková místa s financemi na potřebné zaměstnance. To vše budeme muset nyní zajistit navíc," uvedla ministryně s tím, že podrobnosti bude řešit pondělní porada vedení resortu.
Příští týden také proběhne jednání mezi zástupci ministerstva a Kanceláře prezidenta republiky, doplnila pro iDNES.cz Burianová. Řešit se bude mimo jiné i to, jak se naloží s žádostmi, které Hrad dostal od březnového nástupu Zemana do funkce prezidenta.
Havel udělil 860 milostí, Klaus omilostnil 412 lidí
Vůli přenechat pravomoc ministerstvu spravedlnosti Zeman zmínil už krátce po svém zvolení (více čtěte zde). Udělování milostí a vyhlašování amnestií označil za monarchistický přežitek.
"Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít," prohlásil v březnu Zeman.
V lednu pak například uvedl, že nebude dávat žádné milosti, s výjimkou případů, kdy někdo umírá ve vězení a chce poslední dny životy strávit doma. "Ale to není klasická milost," řekl v pořadu Partie na Prima Family.
Havel udělil 860 milostí, Klaus omilostnil 412 lidí. Prezidenti v minulosti udíleli milost například i odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán.
Důvodem mohl být také fakt, že se u dotyčného jednalo o "mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života" a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště.
