Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman přemlouvá váhající senátory

  23:12aktualizováno  23:12
- Přestože se ODS dohodla se sociální demokracií na novém znění volebního zákona, více než třetina senátorů ČSSD k tomu má výhrady, anebo novelu rovnou odmítá. Předseda sociální demokracie Miloš Zeman proto bude přesvědčovat váhající senátory, aby zákon podpořili.
"Nevím, že by třetina senátorů byla proti tomuto zákonu. V každém případě budu se senátory o této věci diskutovat," řekl včera premiér, který je přesvědčeným zastáncem novely.

"Já si dokonce myslím, že odpor proti volebnímu zákonu je projevem strachu a projevem nedostatku sebevědomí. To je můj názor, který budu hájit," prohlásil Zeman.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová (ODS) soudí, že sociální demokraté mají pochybnosti proto, že ještě nemají k dispozici definitivní podobu novely, jak ji schválili poslanci. "Jsem přesvědčena o tom, že sociální demokraté si nechávají určitou rezervu ve svém vyjadřování do doby, než budou znát zákon dopodrobna," konstatovala.

I když místopředseda ODS Miroslav Macek pohrozil, že by neschválením mohla skončit opoziční smlouva, Benešová byla včera opatrnější. "Veškeré úvahy tohoto typu jsou naprosto předčasné," řekla. Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý však dodal: "Kdyby nebyla naplňována jedna ze součástí tolerančního patentu, je na místě otázka, zda je naplňován toleranční patent." Že by odmítnutí nového volebního zákona hlasy sociálnědemokratických senátorů mohlo znamenat konec opoziční smlouvy, Zemana nezneklidňuje. "Já jsem se nikdy v životě ničeho nebál," řekl.

Proti novele od začátku vystupuje čtyřkoalice: takovýto volební systém by důrazem na většinové prvky zvýhodňoval velké strany. V Senátu nebudou pro hlasovat ani komunisté. ČSSD a ODS mají sedmačtyřicet z jedenaosmdesáti senátorů. Pokud by se Zemanovi nepodařilo všechny senátory přesvědčit, nemusel by zákon Senát schválit.

Nový volební zákon jde na ruku nejsilnějším politickým stranám. Strana, která dostane 30 procen

Kolik by dostaly strany křesel podle nového volebního zákona
strana volby 1998 nový přepočet
ČSSD 74 102
ODS 63 86
KSČM 24 4
KDU-ČSL 20 7
US 19 1
t hlasů, by podle něj mohla mít přes polovinu poslanců.

Zákon navrhly ODS a sociální demokracie a podle očekávání ho hlasy svých poslanců ve sněmovně prosadily. Naplnily tím klíčový bod opoziční smlouvy, kterou uzavřely po předloňských volbách.

Svoboda: Nemohu připustit, aby menšina ovládla většinu
Ostatní parlamentní strany zákon odmítají, ale zároveň zdůrazňují, že se ho nebojí, protože ve volbách uspějí.

Místopředseda KDU-ČSL na otázku jednoho ze čtenářů pátečního on-line rozhovoru iDNES, co říká návrhu volebního zákona, odpověděl: "Nemravnost zákona spočívá v tom, že politická strana, která získá 30 procent ve volbách zároveň získá nekontrolovanou většinu v Poslanecké sněmovně. Zisk 30 procent hlasů neznamená nic jiného, než to, že 70 procent hlasů je proti mně. Nemohu připustit, aby jen díky zákonům menšina ovládala většinu."

Zeman soudí, že zákon nutí zvyšovat úroveň kandidátů
Premiér je však zastánce volebního zákona i proto, že podle jeho slov nutí strany, aby se snažily zvýšit úroveň svých kandidátů. "Já jsem ten, kdo projel celou republiku volebním autobusem Zemák. Vím, že někteří poslanci byli velmi aktivní, a vím, že jiní se spíše skrývali za tímto autobusem," uvedl Zeman. Dodal, že při zv ýšení počtu volebních krajů na 35 bude muset být "každý kandidát leadrem".

Co se také mění

Hlasování
v cizině
Po deseti letech dostanou voliči právo hlasovat do Poslanecké sněmovny i mimo území České republiky. Na zastupitelských úřadech bude moci hlasovat každý, kdo má české občanství. Kdo má trvalý pobyt v zahraničí, musí se předtím zapsat do voličských seznamů na velvyslanectvích a konzulátech; kdo bude v cizině služebně nebo na dovolené, musí si předtím doma vyřídit voličský průkaz.
Hlasování
v neděli
Volby se nebudou konat v pátek a v sobotu, ale jen v neděli. Volební místnosti budou otevřeny od 8 do 22 hodin.
Volební agitace Zákon už neříká nic o tom, že volební kampaň končí 48 hodin před začátkem voleb. (Tohle moratorium se v praxi stejně nedodržovalo). Volební agitace bude výslovně zakázána jen v den voleb a to jen ve volební místnosti a jejím okolí.
Předvolební průzkumy Poslední průzkumy veřejného mínění budou moci být zveřejněny tři dny před volbami, ne týden před volbami jako dosud. Kdo tohle pravidlo poruší, může dostat pokutu až 30 tisíc korun (tištěná média) nebo až půl milionu (elektronická média).
Státní volební komise Volby nebude řídit ústřední volební komise složená z vyslanců politických stran, ale "úřednická" Státní volební komise. Politické strany budou mít své zástupce v okrskových volebních komisích.

Macek pohrozil vypovězením opoziční smlouvy
Čtvrteční hrozba místopředsedy ODS Miloslava Macka, týkající se přijetí novely volebního zákona, znovu otevřela otázku dodržování opoziční smlouvy. "Já osobně bych prosazoval, že sociální demokracie porušila opoziční smlouvu tak, že prostě není možné nadále ji akceptovat," řekl Macek. Vedení ODS přitom o podobném scénáři zatím vůbec nejednalo.

Benešová: Novelu podpoří celý klub
V pátek místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu Libuše Benešová odmítá spekulace, že by postoj k novele zákona byl v jejich klubu nejednotný. Uvedla, že ji podpoří jednohlasně.

Proti zákonu se postavilo devět senátorů ČSSD
V senátorském klubu ČSSD však zákon odmítá podpořit už devět senátorů. Už ve středu byli rozhodnuti Jaroslav Musial, Richard Falbr, Ivan Havlíček, Milan Štěch a František Vízek. Ve čtvrtek se k nim přidali senátoři Miroslav Coufal, podle kterého by novela vedla k "bolševizaci myšlení", a Peter Morávek. Ten zákonu vyčítá, že příliš snižuje šance menších stran na vstup do sněmovny.

Nad podporou zákona zatím váhají Jan Zapletal a Václav Reitinger. "Patřím do množiny nerozhodnutých. Novela by přinesla výrazné zkvalitnění úrovně poslanců. Na druhou stranu ale váhám, protože norma skutečně nějakým způsobem omezuje menší strany," říká Reitinger.

Hlasy devíti "rebelů" by chyběly
ČSSD a ODS mají v Senátu dohromady čtyřicet sedm hlasů z jedenaosmdesáti. Proti zákonu budou hlasovat senátoři KDU-ČSL, Unie svobody, ODA i komunisté. Kdyby se k nim přidalo všech devět "rebelů" z řad ČSSD, zákon by o dva hlasy neprošel, protože volební zákon musí podle ústavy schválit jak sněmovna, tak Senát.

ČSSD by tak kvůli svým senátorům porušila opoziční smlouvu v jednom z nejcitlivějších bodů a na řadu by zřejmě muselo přijít jednání o jejím vypovězení.

Senátoři by měli o normě, která výrazně posiluje roli silnějších stran, hlasovat do konce června.

Spory kolem volebního zákona

Zastánci zákona

Odpůrci zákona

Přepočet odevzdaných hlasů na křesla ve sněmovně
Ve většinovém systému, kde v každém volebním obvodu "vítěz bere vše", je nepoměr mezi procenty odevzdaných hlasů a procenty poslaneckých mandátů ještě větší. Nějaký nepoměr musí být vždycky a je i teď, jinak by byla sněmovna rozdrobena na patnáct politických klubů. V tom případě by bylo spravedlivější zavést rovnou většinový systém. Ostatně, podle nového zákona může být mezi hlasy a mandáty ještě větší nepoměr než ve Velké Británii, kde funguje klasický většinový systém.
35 volebních krajů
Menší volební obvody posílí vazbu mezi voliči a poslanci. "V 35 volebních obvodech budou muset být všichni kandidáti potenciálními lídry své politické strany a budou muset více pracovat," říká Miloš Zeman. "Je-li vláda přesvědčena o tom, že je potřeba posílit vztah občanů k poslanci, proč stejně nepostupovala při návrhu o volbách do krajů? Pan premiér dobře ví, že tam kandidátky jsou až 65členné, a tam schovávání se za lídra zřejmě nevadí," opáčil předseda lidovců Jan Kasal.
Co na to Ústava
Všechno je v pořádku. "Systém poměrného zastoupení stanovený Ústavou pro volbu do Poslanecké sněmovny zůstává i v rámci této úpravy zachován," píše se v odůvodnění vládního návrhu Na papíře to sice je poměrný systém, ve skutečnosti ale bude produkovat velmi "nepoměrné" výsledky. O tom, jestli to odpovídá ústavě, by se dalo pochybovat.
Stabilní vláda
"Od roku 1996 máme menšinovou vládu a jeden z důvodů, proč tomu tak je, je volební systém," říká Ivan Langer z ODS. Nový volební systém znamená, že většinovou vládu sestaví jen jedna nebo dvě strany. Menšinová vláda vznikla proto, že se politici neuměli dohodnout - kvůli tomu se nemusí měnit zákon o volbách. A když se změní, vůbec to nemusí znamenat, že vládu sestaví míň stran - klidně může vzniknout koalice ODS, US, KDU-ČSL, ODA, DEU.
Je čas na změnu?
Deset let už je dost dlouhá doba, abychom zjistili, že volební pravidla nefungují dost dobře a změnili je. Na tom není nic výjimečného. Každá volební pravidla potřebují nějaký čas, aby si na ně politici a hlavně voliči zvykli a věděli, co přinesou. Volební zákon se nemá měnit podle toho, že jaksi přejeme, aby vypadal parlament.

 
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.