Prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci oznámil jména kandidátů na nové

Prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci oznámil jména kandidátů na nové ústavní soudce. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zeman navrhuje na ústavní soudce Tomkovou, Fenyka, Sládečka a Filipa

  • 51
Prezident Miloš Zeman v úterý navštívil Ústavní soud v Brně. Jednal s jeho předsedou Pavlem Rychetským a pohovor vedl i s kandidáty na uvolněné posty v této instituci. Po jednání oznámil, že do funkce navrhne tři profesory a soudkyni Nejvyššího správního soudu.

"Rozhodl jsem se navrhnout Senátu paní doktorku Tomkovou, pana profesora Fenyka, pana profesora Sládečka a pana profesora Filipa," řekl Zeman na krátké tiskové konferenci.

Podle něj při výběru hrála hlavní roli odborná zkušenost kandidátů. "Vím, že to v české politice nebývá příliš zvykem, ale minimálně při volbě ústavních soudců by měla rozhodovat jejich dosavadní praxe, publikační a pedagogická činnost a pokud mi Ústava dává možnost někoho navrhovat, tak to budou vždy ti, které pokládám za profesionály," vysvětlil prezident.

Jaroslav Fenyk, právní teoretik v oboru trestního práva

Milada Tomková je současná soudkyně Nejvyššího správního soudu. Vladimír Sládeček je profesorem na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jan Filip je vedoucí katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk je teoretik trestního práva, působí na katedře trestního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a dříve byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně.

Blažek: Senátory nepotěší jméno komunistického prokurátora

"Do jisté míry mě to překvapilo, ale je to pro mě čest jako pro každého právníka, kterého by prezident republiky oslovil, aby se stal ochráncem ústavnosti," reagovala na Zemanův krok Tomková. "Je to potěšující, ale zatím je to jen první krok. Rozhodující je názor Senátu," domnívá se Fenyk.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek upozornil, že některé senátory výběr nejspíš nepotěší. "Myslím, že bude těžko přijatelná osoba Jaroslava Fenyka, a to mimo jiné proto, že za komunistického režimu vykonával funkci vojenského prokurátora," tvrdí ministr.  Naopak přivítal nominaci Jana Filipa, kterého považuje za jednoho z nejlepších odborníků v oblasti ústavního práva u nás.

O kandidátech již Zeman v minulých dnech mluvil s předsedou Senátu Milanem Štěchem. "Požádal jsem ho, aby svolal předsedy senátních klubů a tento návrh s nimi předběžně projednal," doplnil prezident.

Soudkyně NSS Milada Tomková

Zemana čeká ještě návrh dalších čtyř soudců

Účastníci úterního jednání uvedli, že její atmosféra byla přátelská. "Obsah jednání nebudu komentovat. Bylo to ale velice příjemné a přínosné. Navržení kandidáti jsou dle mého názoru velice kvalitní," podotkl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

"Od vzniku České republiky se stalo velmi dobrým zvykem, že prezident republiky v průběhu svého mandátu navštíví Ústavní soud nikoliv jako účastník řízení, ale jako hlava státu. Jsme velmi potěšeni, že pan prezident Miloš Zeman navštívil soud tak záhy po své inauguraci, setkal se s celým plénem Ústavního soudu a seznámil se s problémy, které bohužel soud dost značně zatěžují," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Čtyři jména Zeman navrhne senátorům proto, že Ústavní soud má nyní tři volná místa. Na začátku června vyprší mandát čtvrtému soudci. Při plném obsazení má Ústavní soud 15 soudců. "Učinili jsme podstatný krok k tomu, abychom zaplnili mezeru, která by v mezním případě mohla vést až ke kolapsu Ústavního soudu," uvedl v úterý Zeman.

"Pevně věřím, že se dočkáme praxe, kdy budou kandidáti na soudce Ústavního soudu nejméně dva měsíce předtím, než se příslušný mandát uvolní, aby nebyly při obsazování žádné prodlevy a soud mohl pracovat kontinuálně," domnívá se Rychetský.

Letos bude prezident navrhovat senátorům ještě jednu čtveřici kandidátů na ústavní soudce. O této věci bude s experty jednat v červnu na Pražském hradě. Už nyní jasně řekl, že bude do funkce znovu navrhovat Pavla Rychetského. Pokud by jej Senát schválil, Zeman by chtěl, aby se Rychetský opět stal předsedou Ústavního soudu.

Medailony kandidátů

JAROSLAV FENYK

Jednapadesátiletý expert na trestní právo a držitel ocenění Právník roku 2010 v Brně provozuje vlastní advokátní kancelář zaměřenou na trestní právo; je poradcem advokátní kanceláře White Case Praha; vyučuje právo na několika vysokých školách.

V roce 1987 se stal vojenským prokurátorem a v letech 1990 až 1993 pracoval na Generální prokuratuře. V roce 1994 přešel na Vrchní státní zastupitelství v Praze, o rok později začal pracovat na Nejvyšším státním zastupitelství. Od ledna 1999 do konce roku 2005 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně (na funkci rezignoval); v letech 2006 až 2009 byl proděkanem pro vědu a zahraniční vztahy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva. V letech 1981 až 1989 byl členem KSČ.

V květnu 2003 odmítl nabídku premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) stát se ministrem spravedlnosti. V únoru 2006 podle médií odmítl nabídku na post šéfa Národního bezpečnostního úřadu. V roce 2005 zveřejnila média informaci, že Fenyk v roce 1988 jako vojenský prokurátor poslal za mříže na 15 měsíců violoncellistu Vladana Kočího za to, že z náboženských a morálních důvodů odmítl nastoupit vojenskou službu. V lednu 2006 na sebe Fenyk upozornil tím, že coby odstupující náměstek nejvyšší státní zástupkyně obvinil ministerstvo spravedlnosti, že se pokoušelo o politické ovlivňování v kauze katarského prince Hámida bin Abdal Sáního a v některých dalších případech.

JAN FILIP

Dvaašedesátiletý odborník na ústavní právo, vysokoškolský pedagog a vedoucí Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od 1995). Za studia nastoupil jako pomocná síla na právnickou fakultu v Brně, od roku 1974 jako asistent na plný úvazek; před rokem 1989 pracoval v legislativním odboru Federálního shromáždění. V roce 1992 se stal docentem, v roce 1998 profesorem ústavního práva. V letech 1974 až 1989 byl členem KSČ. V roce 1991 byl kandidátem na funkci soudce Ústavního soudu ČSFR. V minulosti radil třem ústavním soudcům - Vojenu Güttlerovi, Vojtěchu Ceplovi a Jiřímu Muchovi.

VLADIMÍR SLÁDEČEK

Osmapadesátiletý profesor Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze a člen vědecké rady fakulty. v letech 1979-83 pracoval v Úřadu pro vynálezy a objevy převážně v legislativním a právním odboru; v roce 1983 byl přijat jako odborný pracovník do Ústavu státní správy (později Ústav legislativy vlády ČSFR); od srpna 1990 pracoval v Kanceláři Federálního shromáždění jako odborný konzultant v legislativním odboru; v lednu 1991 byl jmenován tajemníkem poslanecké a expertní komise pro přípravu nové ústavy ČSFR; v roce 1991 byl přijat jako externí učitel na Právnickou fakultu University Karlovy; pracoval také jako asistent soudce Ústavního soudu. V dubnu 2000 byl jedním z kandidátů na funkci ombudsmana (navrhli jej lidovečtí senátoři Petr Pithart a Jiří Stodůlka).

MILADA TOMKOVÁ

Třiapadesátiletá soudkyně Nejvyššího správního soudu (od roku 2003), členka rady Justiční akademie. Podle medailonu na webu NSS v letech 1987 až 2003 působila na ministerstvu práce a sociálních věcí, od roku 1992 jako ředitelka legislativního odboru. Do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení. V letech 1998 až 2003 byla členkou Legislativní rady vlády. V souvislosti s přípravou reformy správního soudnictví koncipovala změny doprovodných zákonů v oblasti sociální ochrany (sociálního zabezpečení a zaměstnanosti). Soudkyní NSS byla jmenována v roce 2003, vykonává funkci předsedkyně senátu sociálně-správního kolegia a předsedkyně kárného senátu. V této funkci řešila například kauzu šéfa brněnských žalobců Petra Coufala, který sám rozhodoval o trestním oznámení, jež na něj bylo podáno kvůli parkování soukromým autem na služebním parkovišti. NSS dospěl k závěru, že Coufal se měl z řízení vyloučit a nechat věc na posouzení kolegům.

Zdroj: ČTK, NSS

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video