"Karty jsme převzali společně se Zemanem," řekl včera Vlček. Lídři ČSSD na karty pak vyčerpali benzín za více než 420 tisíc korun, ČSSD to zatajila a původně z daru ani nezaplatila daň. Tím porušila dva zákony.
Zemanův přítel Vlček, jenž se předání karet také zúčastnil, se rozhodl, že konečně řekne pravdu. "Dneska už nemám co ztratit," řekl Vlček, když jej MF DNES požádala o rekonstrukci celého případu. Jeho nové svědectví koresponduje s dříve zveřejněnými informacemi tajných služeb a vyjádřením jednoho členů vedení Chemapolu.
Ani Václav Junek předání karet do rukou bývalého šéfa ČSSD nepopírá. "Už o tom nechci mluvit.
Neříkám, že to tak nebylo, ale už si to nepamatuju přesně. Schůzek se Zemanem jsem měl spoustu," řekl včera Junek do telefonu.
Zeman dosud tvrdil, že se o kartách dozvěděl až z novin. Nyní se nemohl vyjádřit, je na dovolené.
"Sešli jsme se v říjnu 1995 se šéfem Chemapolu Václavem Junkem a Milošem Zemanem a na té schůzce jsme převzali dvanáct karet. Dohodli jsme se, že je bude ČSSD používat jen půl roku, do začátku oficiální volební kampaně, a pak že budou staženy. To, že byl u předání osobně Zeman, byla Junkova podmínka," vylíčil Vlček včera, dva roky poté, co případ otevřela Mladá fronta DNES.
Vlčkova nová výpověď, kterou se však nejdříve zdráhal potvrdit oficiálně, zapadá do informací zveřejněných už na podzim 1999.
Bezpečnostní informační služba sledovala šéfa Chemapolu Junka, proto zaznamenala i jeho "konspirativní" schůzku s Vlčkem a Zemanem 17. října 1995 v restauraci Na Hrádku v Praze 4. Zprávy z tajné služby už tehdy před dvěma lety potvrzovaly verzi, že právě při oné schůzce předal Václav Junek benzinové karty do užívání sociálním demokratům.
Na nové Vlčkovo svědectví, které přináší průlom do dosud neuzavřené kauzy, nemohl Zeman reagovat. Je na dovolené na chalupě ve Veselí na Vysočině, ale ani tam nebyl včera k zastižení.
Benzinové karty od Chemapolu byly prvním případem sponzoringu tehdy opoziční strany, která si do té doby navenek velmi zakládala na tom, že o ni sponzoři nemají zájem, a že jim tudíž nemusí být za nic zavázána.
Nyní se navíc ukázalo, že případ je výjimečný i v souvislosti s finančními aférami ostatních stran - nikde jinde totiž nebylo prokázáno, že by se předseda politické strany osobně angažoval při přebírání "černého" daru a pak následně před veřejností předstíral, že se o všem dozvěděl až z novin.
Pravdou je, že se sociální demokracii dařilo tajit Junkovu výpomoc tři roky, a to přesto, že velké množství lidí o ní ve straně vědělo. Karty totiž používali téměř všichni volební lídři strany, tedy včetně dnešních místopředsedů Poslanecké sněmovny Petry Buzkové a Františka Brožíka, ministra školství Eduarda Zemana, exministra vnitra Václava Grulicha či poslance Michala Krause.
Ti všichni teprve na podzim 1999, když Mladá fronta DNES získala důkazy o kartách v sociální demokracii, potvrdili: Ano, měli jsme možnost tankovat benzin zadarmo. Všichni se rovněž shodli, že v březnu 1996,tedy pár měsíců před volbami, museli karty vrátit.
Prvním člověkem, který poskytnutí daru potvrdil, byl tehdy sám Václav Junek: "Už si nepamatuji na detaily, ale myslím, že nějaké karty jsme sociální demokracii darovali." Žádný z lídrů ČSSD však nedokázal (nebo nechtěl) říci, od koho konkrétně kartu převzali.
"Rozdávalo se to v Lidovém domě," zněla nejčastější odpověď. Někteří, například Kraus a bývalý místopředseda strany Karel Machovec, tvrdili, že karty do ČSSD v říjnu 1995 přinesl bývalý předseda Strany zelených Jaroslav Vlček.
Vlček však v té době vše popíral. "Samozřejmě, že jsem nic nepřinesl," prohlásil tehdy. Obrat ve své výpovědi dnes vysvětluje takto: "Když to prasklo u vás v novinách, byl jsem úplně v šoku, když jsem viděl v televizi, jak to Zeman chladnokrevně popřel a řekl, že o tom ví jen z médií. Co jsem měl dělat? Tak jsem to popíral taky." Vlček patřil v ČSSD mezi Zemanovy oblíbence. Šéf ČSSD s ním dokonce počítal na post ministra vnitra. Vlček se Zemanem podnikli na podzim 1995 několik výletů do Švýcarska a Německa na setkání s podnikatelem Janem Vízkem a vyjednávali s ním o finanční podpoře pro ČSSD výměnou za vliv na obsazování postů ve státní správě po převzetí vlády. Tento příběh je známý jako Bamberská aféra.
Jakmile se o benzinových kartách z Chemapolu začalo psát v médiích, Zeman zaujal strategii: slyším o tom poprvé. Otázkám, zda vyvodí politickou odpovědnost za to, že ČSSD vodila voliče za nos, když jim tvrdila, že nemá žádné sponzory, se jen vysmál.
"Pokud se domníváte, že předseda politické strany zkoumá benzinové karty, jste na omylu.
Pokud se domníváte, že budu kontrolovat řidiče, na jakou kartu jezdí, tak máte patrně dojem, že nemám co na práci." Tím pro něho celá záležitost skončila.
Zeman tehdy ještě pověřil místopředsedu pro financování Karla Kobese, aby záležitost prošetřil a požádal finanční úřad o dopočítání darovací daně, sám mu však při "výslechu" s pátráním nijak nepomohl. "Požádali jsme pana předsedu o vyjádření a on nám řekl, že o využívání karet nevěděl. Tím to skončilo," řekl Kobes koncem roku 1999.
Sociální demokracie pak doplatila daň třicet tisíc korun, dar od Chemapolu následně (s tříletým zpožděním) přiznala ve zprávě o hospodaření a - jak řekl Kobes - víc už se tím nemíní zabývat. Pátrání po viníkovi skončilo ve ztracenu. I policejní vyšetřování daňového úniku bylo nakonec zastaveno: únik třicet tisíc korun totiž není trestným činem.
Miloš Zeman mezitím oznámil, že si Vlčka pozve do své kanceláře a zeptá se ho, jak to s kartami bylo. "Když jsme se tehdy sešli," říká nyní Vlček, "samozřejmě, že se mě nemusel ptát, jak to bylo.
To jsme oba věděli. Zemana však zajímala jediná věc: komu patřila karta, jejíž kopii tehdy Mladá fronta zveřejnila." Jinými slovy Zeman chtěl vědět, kdo novináře o případu informoval. Vlček měl totiž u sebe seznam karet i s čísly, doplněný o jména politiků ČSSD, kteří je používali.
S odvoláním na nejmenované zdroje z vedení Chemapolu a na informace z tajných služeb Mladá fronta DNES v listopadu 1999 napsala: O kartách na benzin jednal za Lidový dům sám Zeman.
Na to předseda sociálních demokratů jen mávl rukou: "Kdybych stál za benzinovými kartami od firmy Chemapol, tak si položte jednoduchou otázku: Proč by tyto karty byly staženy v březnu 1996, to znamená tři měsíce před volbami, kdy by zřejmě byly nejvíce zapotřebí? Pokud si přemýšlející člověk tuto otázku položí a dá si ji do souvislostí, odpověď velmi snadno nalezne." Stažení karet tři měsíce před volbami vysvětluje Vlček jednoduše: taková byla dohoda Zemana s Junkem.
Vlček nyní dovysvětlil celý příběh benzinových karet i přes počáteční nechuť. "K čemu to dneska bude? Byla to lež, která tehdy někomu posloužila," řekl nejprve do telefonu. Souhlasil však s osobním setkáním a celou story takzvaně mimo záznam převyprávěl. Nakonec svolil: "Tak to použijte, jestli myslíte, že to něčemu pomůže."
 Miloš Zeman se opírá o hůl na 30. sjezdu ČSSD, 7. dubna 2001. |
