František Kriegel

František Kriegel | foto: Lidové noviny

Kriegel odmítl okupaci, ale oceněn nebyl. Padla i slova o krvi na rukou

  • 650
Ani ocenění od prezidenta Miloš Zeman za to, že František Kriegl v Moskvě v srpnu 1968 odmítl podepsat souhlas s okupací Československa, nepomohlo. Zastupitelé Prahy 2 odmítli v pondělí Krieglovi udělit čestné občanství. Padala přitom silná slova. Byl přirovnáván k Janu Husovi, ale i k „řezníkovi s krví na rukou“.

„Kdyby zastupitelé Prahy 2 měli setinu odvahy, kterou měl František Kriegel, blahopřál bych jim k tomu, že jsou stateční lidé,“ uvedl pro iDNES.cz Zeman, který sám dříve v této městské části stejně jako Kriegl žil. Prezidentovu reakci zprostředkoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Kriegela okupanti odvlekli v srpnu 1968 spolu s dalšími tehdejšími špičkami komunistického Československa. Jako jediný z tehdejších představitelů země, reprezentantů takzvaného Pražského jara měl Kriegel odvahu nepodepsat Moskevský protokol, tedy faktické uznání okupace.

K Janu Husovi přirovnal Kriegela v pondělí při jednání zastupitelstva Michal Uhl ze Strany zelených, který ho na čestné občanství navrhl. Naopak zastupitel Dan Richter zvolený za uskupení Občané za spokojné bydlení označil Kriegela vzhledem k jeho komunistické minulosti za „řezníka, který má krev na rukou“.

Při hlasování o Kriegelovi bylo 7 zastupitelů pro jeho ocenění, 14 bylo proti, 6 se jich zdrželo, včetně starostky Jany Černochové z ODS. Ta upozornila, že se nemůže mluvit jen o tom, jak si Kriegl počínal v roce 1968, ale i o jeho předešlých činech.

Zachránil čest Československa, argumentoval Uhl

Zeman, který v pondělí Kriegela ocenil, o něm kladně hovořil již loni při výstavě k výročí srpna 1968 v sídle Jazzové sekce. „Je nešťastný národ, který nemá hrdiny, abych parafrázoval Bertolta Brechta. Ale také je šťastný národ, který hrdiny nepotřebuje. My jsme je v srpnu 68, předtím i potom, ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec, a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova, se z hrdinů stali zbabělci,“ řekl Zeman na adresu politiků, kteří Sovětům okupaci podepsali. Za jedinou výjimku Zeman označil Kriegela, před jehož památkou, jak řekl, se hluboce sklání (více zde).

Uhlův návrh ocenit Kriegela prošel úspěšně kulturní komisí městské části, ale v radě ho nepodpořili její členové za ODS a za TOP 09. Svůj návrh v pondělí Uhl zopakoval na jednání zastupitelstva.

„Zachránil čest Československa, jako jediný nepodepsal diktát a počítal s tím, že to zaplatí životem,“ uvedl Uhl při jednání zastupitelstva. Srovnal Krieglovo NE s tím, které vyřkl kněz Jan Hus, než byl v červenci 1415 upálen v Kostnici.

„Máme dvě velká historická ne, Jan Hus a František Kriegel,“ řekl zastupitelům Prahy 2 jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch, který vystoupil při jednání jako host, když dostala šanci mluvit i veřejnost.

Místostarosta z ODS: Jsem rád, že jsem nevyrůstal u disidentů

„Na rozdíl od Michala Uhla jsem nevyrůstal v rodině disidentů, ale můj dědeček seděl v Jáchymově, zatímco František Kriegel dvacet let budoval komunismus. Jsem rád, že jsem nevyrůstal v rodině disidentů, ovlivnilo by mě to na celý život,“ odmítl návrh na čestné občanství Kriegelovi místostarosta Prahy 2 Jan Vaněk z ODS.

Starostka Jana Černochová z ODS argumentovala tím, že od Krieglova počínání v srpnu 1968 nelze oddělit jeho předchozí politickou aktivitu. „Z výroku pana prezidenta nevyplývá vůbec nic,“ reagovala starostka a zároveň poslankyně Černochová na aktuální vyjádření prezidenta Zemana.

„Kromě zásluh z let po roce 1968 měl i komunistickou minulost, podílel se na převratu 1948 a etablování komunismu u nás,“ napsala před tím ve svém blogu na iDNES.cz. „Když by František Kriegel a řada jiných aktivně nepomáhali Gottwaldovi a nelegitimizovali únorový převrat a dlouhé roky neprojevovali komunistickou loajalitu, došlo by skutečně v roce 1968 k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Možná ano, možná ne,“ uvedla Černochová (její text najdete zde)

Kriegel během španělské občanské války působil jako lékař v republikánské armádě, po druhé světové válce byl tajemníkem krajského výboru KSČ v Praze a v únoru 1948 byl zástupcem velitele hlavního štábu Lidových milicí. Pak se stal náměstkem na ministerstvu zdravotnictví, ale v roce 1952 byl odvolán při antisemitských stalinských čistkách a stal se obvodním lékařem.

Po pěti letech byl rehabilitován, působil tři roky na Kubě a v šedesátých letech se stal členem ÚV KSČ a oporou reformního křídla strany, jehož pokus o obrodu režimu zatrhla vojenská intervence 21. srpna 1968. Když Kriegel nepodepsal v Moskvě na rozdíl od Alexandra Dubčeka a ostatních souhlas s okupací, přišel o všechny funkce. Byl signatářem Charty 77, zemřel v roce 1979.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video