Žádná invaze, zbytečné sankce, tvrdil Zeman. Ve Walesu mluvil jinak

  • 1997
Český prezident Miloš Zeman před odjezdem na summit NATO řekl, že na Ukrajině nedošlo k ruské invazi, že konflikt zůstává občanskou válkou a že v Donbasu nejsou žádní ruští vojáci. „Několik stovek dobrovolníků“ by podle Zemana za týden postřílela i česká armáda. Ve Walesu ale uvedl, že nepochybuje o ruské agresi.

Zatímco premiér takzvané Doněcké republiky Alexander Zacharčenko tvrdí, že v Donbasu operují ruští vojáci během své dovolené a ruský velvyslanec u OSN Vitalij Čurkin mluví o ruských dobrovolnících, jejichž přítomnost na Ukrajině prý „nikdo neskrývá“, český prezident Miloš Zeman vnímal před odjezdem do Walesu situaci jinak.

„Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou. Úvahy o tom, že tam sice jsou, ale jsou na dovolené, mi připadají poněkud komické, poněvadž v současné době je východní Ukrajina asi nejhorším místem na dovolenou,“ řekl český prezident v pořadu Pressklub, který Studio Zet spolu s Frekvencí 1 předtočily ve středu 3. září.

Zemanovo „na pravou míru“

Prezident podle agentury ČTK v průběhu pátku, druhého dne summitu NATO, jehož se účastní, akcentoval výrazně odlišná témata než v rozhovoru odvysílaném v pořadu Pressklub.

Zeman během pátku uvedl, že „není pochyb“, že Ukrajina čelí ruské agresi, a že nepochybuje o tom, že agrese má podobu mimo jiné dodávek zbraní a dodávek dobrovolníků, „kteří nejsou dobrovolníci“.

Také podotkl, že Ukrajina čelí ze strany Ruska „hybridní válce“ a dodal, že právě proto „plně souhlasí se všemi odstrašujícími opatřeními".

Podle českého prezidenta jsou mezi ukrajinskými podmínkami příměří mj. zastavení dodávek zbraní a stažení ruských „dobrovolníků z dovolené“. Při nedodržení podmínek by podle něj nastal důvod k přitvrzení sankcí.

Zatím podle ČTK Zeman nevidí důvod ke změně současného rozsahu protiruských opatření, což, pokud do opatření lze počítat současné sankce, je zajímavé, protože tytéž sankce Zeman 3. 9. označil za zbytečné a neefektivní.

Ještě 30. srpna se Zeman přitom klonil k tomu, že Rusové na východě Ukrajiny skutečně jsou. „Myslím, že pokud by se prokázalo, že jde skutečně o ruskou invazi, a toto podezření sílí s každým zvyšujícím se počtem údajných ruských vojáků na Ukrajině, pak by samozřejmě na místě byla tvrdší opatření,“ řekl prezident Miloš Zeman (více zde).

Zeman, který se nyní účastní summitu NATO ve Walesu, kde už svým názorem vzbudil rozruch (více zde), uvedl, že konflikt na Ukrajině je třeba „pravdivě pojmenovat“. „Opravdu to je občanská válka, samozřejmě že se z ní může stát ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel,“ míní český prezident.

Slovo invaze začal na konci srpna používat ukrajinský prezident Petro Porošenko. Rovněž Ella Poljakovová z Putinovy rady pro lidská práva uvedla: „Pokud jsou na rozkaz velitele na území jiného státu masy lidí v tancích nebo obrněných transportérech a používají těžké zbraně, považuji to za invazi.“ (více zde).

Bez ohledu na snahu o přesnou definici slova invaze je nicméně skutečností, že do 28. srpna povstalci na východě Ukrajiny pozvolna ustupovali a v obklíčení se podle ukrajinských zdrojů ocitly obě jejich bašty Doněck a Luhansk. Poté ovšem do té doby vyčerpaně působící povstalci znenadání přešli do tvrdého protiútoku a na ústup se museli dát Ukrajinci.

Na jihu bylo dobyto - podle Ukrajiny ruskými vojáky - město Novoazovsk a bojuje se u přístavu Mariupol.

„Ty stovky dobrovolníků by postřílela i česká armáda“

Ze Zemanových slov, jimiž komentoval sankce vůči Rusku, také vyplynulo, že činí rozdíl mezi vpádem stovek tisíc ruských vojáků a nasazením několika stovek neoznačených bojovníků (Západ hovoří o zhruba tisíci ruských vojáků operujících na Ukrajině).

„Myslím, že pan premiér by měl počkat, až se prokáže, zda ruský kontingent skutečně vstoupil na Ukrajinu a zda se invazní armáda neskládá z několika stovek dobrovolníků. Ty by postřílela i naše česká armáda během jednoho týdne,“ prohlásil prezident. Dodal, že v srpnu 1968 do Československa vpadlo v prvním sledu 150 tisíc vojáků a celkem půl milionu. „Toto je invazní armáda,“ řekl.

Sankce, které nyní Západ uvalil na Rusko, Zeman označil s ohledem na to, že na Ukrajině „probíhá občanská válka a konflikt se týká v první řadě Ukrajiny“ - za naprosto zbytečné a neefektivní. Sankce včetně vojenských opatření by považoval za „naprostou nutnost, pokud by došlo k ruské invazi na Ukrajinu“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video