„Česká vláda silně podporuje federalistickou představu budoucí Evropy. Nebojím se evropského federalismu – potřebujete jistý typ federálních institucí, federální organizace,“ tvrdil Zeman, podle nějž tento proces nijak neohrožuje národní svébytnost členů unie.
„Nevím o ztrátě řecké, irské či portugalské totožnosti – země se silnou identitou nemají důvody ke strachu. Nebojíme se posílení integrace,“ prohlásil týden poté, co tento proces ostře napadl předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus v Evropském parlamentu.
Zeman se přihlásil jen ke kritice bruselské byrokracie – ale s výhradou. „Evropskou byrokracii lze kritizovat jako kteroukoli jinou. Žádná není neomylná. Měli bychom však rozlišovat mezi byrokracií a správou. A měli bychom si přát funkční správu, jak bruselskou, tak českou,“ prohlásil.
Na otázku, co bude s profederalistickou politikou Prahy, až ve volbách zvítězí Klausova ODS, Zeman uvedl: „Má pravděpodobná odpověď by se asi dala vyjádřit vtipem: diskutujme o tom, co by se stalo, pokud by zvítězila ve volbách komunistická strana. Ta je, jak víte, ostře proti českému členství v EU – stále sní o Varšavském paktu, RVHP a dalších pokrokových institucích. Ale i když jsou velké rozdíly, pokud jde o (názor) na budoucí podobu unie, všechny velké parlamentní strany podporují členství republiky v EU. To je základní shoda a v jejím rámci mohou být určité rozdíly v názorech.“
Vstup do unie podle Zemana změní dosud „nulovou“ schopnost Prahy ovlivňovat rozhodnutí unie. Premiér přitom nepochyboval o tom, že Češi budou mezi prvními novými členy. „Máme stříbrnou medaili,“ tvrdil s odkazem na výsledky vstupních rozhovorů s EU. V nich mají Češi uzavřeno druhý největší počet „kapitol“ jednání po Slovincích.
Podle něj se chvíle vstupu konečně blíží. „Dříve byl vstup do unie definován jako horizont: čím více se k němu blížíte, tím více se vzdaluje. Zhruba od summitu v Nice (prosinec 2000) přestává tato definice platit – horizont zůstává stálý a my se k němu začínáme přibližovat,“ tvrdil premiér.
Zástupci vlády byli spokojeni i s tím, jaké místo bylo vyhrazeno pro Čechy na evropském „sněmu“, jehož svolání včera potvrdil laekenský summit. Tento „sněm“ má vypracovat návrhy na budoucí podobu unie. EU rozhodla, že Češi a další uchazeči se budou podílet na jednání, ale ne na rozhodování tohoto tělesa. „„Je to realistické. Nemáme právo hlasovat pokud nejsme členy. Chceme být zapojeni do utváření snů, vizí, koncepcí. Víme, že jako nečleny nás nelze zapojit do rozhodování,“ řekl premiér.
I profederalističtí čeští politici však přišli zkrátka při rozdělování nových evropských peněz. Každý politik unie dostal balíček mincí v hodnotě 12,4 eura bez ohledu na to, zda jeho země v měnové unie je nebo není, zatímco Zeman a předáci dalších kandidátských zemí nedostali nic – snad aby se to nebralo jako výzva k příliš rychlému zapojení jejich zemí do měnové unie. Po tom EU zatím zvlášť netouží. Zeman uvedl, že Češi potřebují „více než tři roky, možná pět let“ po vstupu do EU, než zavedou evropskou měnu.
Česká strana příliš nepočítá s tím, že ještě letos uzavře vstupní jednání o dopravě, přestože „jízdní řád“ unie s tím původně počítal. „Bude pravděpodobně úkolem španělského předsednictví (v roce 2002), aby zformulovalo společnou pozici (EU) k dopravě,“ řekl Zeman. Bez společné pozice nemůže unie vůbec zahájit jednání.
To je však možná jen naděje Prahy, která se obává dalších omezení, které bude společná pozice obsahovat. V Bruselu se považuje za dosti pravděpodobné, že unie společnou pozici dohodne a že už příští pátek může být další kolo jednání.
Vše závisí na tom, zda unie dospěje ke shodě v otázce kabotáže (zajišťování vnitrostátní dopravy cizími firmami) a zda Rakousko stáhne svou hrozbu veta. Vídeň si chce touto hrozbou vynutit prodloužení systému ekobodů, s nimiž reguluje nákladní dopravu přes ekologicky citlivé oblasti Alp. Systém ekobodů končí v roce 2003.
- sobota 15. prosince 2001
- 11
