Možnost odvolat premiéra bez jakýchkoli omezujících podmínek vyplývá podle nového prezidenta Miloše Zemana z extenzivního výkladu ústavy.

Možnost odvolat premiéra bez jakýchkoli omezujících podmínek vyplývá podle nového prezidenta Miloše Zemana z extenzivního výkladu ústavy. | foto: Michal Šula, MAFRA

Zeman: Možnost odvolat premiéra vyplývá z extenzivního výkladu ústavy

  • 1141
Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal. O takovou možnost se přou právníci. Odvoláním premiéra by přitom skončila i vláda.

Premiér Petr Nečas z ODS odmítá, že by prezident republiky takovou možnost měl. "Podobný krok prezidenta bych označil za ústavní puč," řekl předseda občanských demokratů před pár dny po jednání výkonné rady strany (více zde).

"V klíčové otázce, kdy může být premiér odvolán, ústava podmínky nestanoví. Byť je to pro mnohé šokující, naše ústava umožňuje poloprezidentský systém," citovaly minulý týden Lidové noviny experta na ústavní právo Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ústavní právník Jan Kysela označil v ČT znění ústavy v této věci za nešťastné. "Myslím, že ta formulace je spíše nešťastná. Je opřena o určitou snahu stylisticky zjednodušit text a v očích některých interpretů to může vést k těmto důsledkům," řekl Kysela.

Sobotka: Prezident nemůže odvolat vládu, která má důvěru Sněmovny

Proti možnosti, že by prezident odvolával vládu podle svého uvážení, se v pondělí vyslovil předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Stejně jako 80 procent občanů si přeji brzký odchod Nečasovy vlády, ale musí k němu dojít ústavním způsobem. V České republice máme systém parlamentní demokracie, v němž je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny," napsal Sobotka na svůj facebookový profil. Připomíná, že to žádný prezident republiky od roku 1993 neudělal  "Jde tedy skutečně o velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy. K pádu vlády je potřeba najít 101 poslanců, kteří vládě vysloví nedůvěru a pak 120 poslanců pro rozpuštění Sněmovny a nové volby," je přesvědčený lídr ČSSD Sobotka.

Naopak bývalý šéf Senátu Petr Pithart v rozhovoru pro iDNES.cz proti možnosti, že by prezident odvolával premiéra podle svého uvážení, protestoval. "Nerozumím tomu, jak premiér může vůbec připustit, že by se něco takového mohlo stát," řekl Pithart (rozhovor s ním najdete zde).

"Ústavu je třeba číst celou 'najednou'. Mít oči na několika článcích zároveň. Ale premiér to snad ví! Prezident premiéra a s ním vládu odvolá poté, co přijme demisi vlády. Vláda podává demisi, když je jí ve Sněmovně z iniciativy poslanců vyslovena nedůvěra, anebo když byla zamítnuta žádost vlády o vyslovení důvěry," uvedl Pithart.

Zatím ani bývalý prezident Václav Havel a nyní končící Václav Klaus takový postup proti vládě, k níž měli výhrady, nepoužili.

Se smlouvou o rozpočtové unii nemusíme spěchat, míní Zeman

Zeman se také v pondělí ve sporu mezi ODS a TOP 09 o to, zda se má Česko připojit k fiskálnímu paktu, přidal k názoru ODS, že není tuto věc třeba řešit nyní, ale až v souvislosti s přistoupením k euru.

"Myslím si, že to má smysl ve chvíli, kdy Česká republika bude mít euro, protože fiskální pakt se přímo týká především zemí, které jsou v eurozóně," řekl Zeman. Vládní strana TOP 09 podmínila podpis nové koaliční smlouvy s ODS a LIDEM tím, že se strany shodnou na tom, že se Česko přidá k evropské smlouvě o fiskální a měnové unii. (více zde)

Smlouvu loni odmítly podepsat jen Velká Británie a právě Česká republika, když odmítavý postoj premiéra Nečase podporoval prezident Václav Klaus a Věci veřejné, jež v tu dobu ještě byly v koalici.

Návrh fiskálního paktu počítá s tím, že by státy do svého právního řádu, nejlépe přímo do ústavy, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku. Povolen bude u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 procenta HDP dané země. Na to, zda země "zlaté" pravidlo ukotvily v domácím právu, bude dohlížet soudní dvůr EU. Provinilé zemi by mohl udělit pokutu do výše 0,1 procenta HDP.

"Osobně považuji za daleko podstatnější, aby vláda prosadila v parlamentu 'finanční ústavu', která je faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. Její schválení bude faktickým testem toho, kdo v ČR chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti," uvedl v reakci na požadavek TOP 09 Nečas, který požaduje referendum o přijetí eura, které by bylo dříve, než se Česko případně k evropskému paktu přidá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video