Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schwarzenberg zkusí zahladit spor se Zemanem o Klausovou a velvyslance

  16:09aktualizováno  20:13
Ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg se pokusí osobním jednáním s prezidentem Milošem Zemanem sklidit ze stolu spor o jmenování Livie Klausové velvyslankyní a o další velvyslance, který se mezi oběma politiky rozhořel. "Musí obě strany dodržovat meze. Budu chtít s prezidentem Zemanem o tom jednat," řekl iDNES.cz Schwarzenberg.

Mezi prezidentem Zemanem a jeho soupeřem z boje o Hrad, ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem to skřípe. Vlídnou tvář ukázal naopak Zeman ČSSD či Senátu. | foto:  David Neff, MAFRA

Rád bych se s ním díval spíše do budoucnosti, tak vábná kampaň nebyla, řekl Schwarzenberg, když se poprvé po prohře v přímém boji o Hrad setkal se Zemanem. Jenže neuplynul ještě ani měsíc od chvíle, kdy Zeman složil prezidentský slib, a jejich vztah se opět vyhrotil.

"Naše vztahy nejsou na bodu mrazu. Řekl bych, že jsou hluboko pod bodem mrazu. Pan prezident chce zablokovat chod ministerstva zahraničí," postěžoval si dokonce Právu šéf české diplomacie a TOP 09. Spor se vyhrotil kvůli velvyslancům, Zeman chce v Rusku europoslance za KSČM Vladimíra Remka a na Slovensku Livii Klausovou. To Schwarzenberg odmítá a obě strany se drží v klinči. Zeman totiž naopak blokuje návrhy na jiné velvyslance, které si přeje vláda.

Zeman k tomu ve čtvrtek při návštěvě Bratislavy s úsměvem řekl, že by při hodnocení této věci použil "Nečasovo kritérium". Premiér Petr Nečas označil za amatérské počínání, když Schwarzenberg vůbec veřejně mluvil o tom, koho chce prezident dostat na post velvyslance do Bratislavy (více o tom najdete zde).

Je jasné, že ustoupit nakonec budou muset všichni. Zeman už po první schůzce se Schwarzenbergem po prezidentské volbě připomněl, že jmenování velvyslanců je "trojjediná" pravomoc ministra zahraničí, vlády a prezidenta.

O jménech velvyslanců na návrh ministra zahraničí rozhoduje vláda a pak jméno doporučí prezidentovi. Ten rozhodnutí schvaluje a premiér ho kontrasignuje. Pak je dotyčná země požádána o takzvaný agrément, tedy o souhlas s osobou velvyslance. Když si některá ze strany postaví hlavu, jmenování velvyslanců se zadrhne. Na tom ale nemá žádná země zájem, otázkou je jen to, kdo ustoupí první a výměnou za co.

Proti vládě zatím nejde, před poslanci dostal přednost Senát

Vztahy se Schwarzenbergem má momentálně prezident Zeman vypjaté, vláda jako celek ale zatím může být v klidu. Ačkoli v to možná někteří Zemanovi příznivci doufali, Nečasově vládě "po krku" zatím nový prezident rozhodně nejde. Už krátce po zvolení odmítl, že by hodlal využít extenzivního výkladu Ústavy a odvolat vládu podle svého uvážení.

Na vládu chce prezident Zeman chodit častěji, ale jeho první cesta za ministry byla spíš zdvořilostní. "Jednání bylo věcné a troufám si dokonce tvrdit, že i přátelské," pochvaloval si Zeman po schůzce. A korektní jednání potvrdil i premiér. Kromě sporu se Schwarzenbergem o velvyslance neměl ani Zeman důvod proti vládě jít. Na stole mu nepřistál žádný klíčový zákon Nečasovy vlády, který by mohl vetovat. Ale zákona o majetkových přiznáních, který naopak požaduje, se od současné vlády nedočká.

Miloš Zeman a Petr Nečas na tiskové konferenci po návštěvě jednání vlády.

Před poslanci dostali přednost senátoři. Částečně díky složení horní komory parlamentu, kde má většinu ČSSD, zčásti určitě i proto, že právě senátoři budou rozhodovat o návrzích prezidenta na ústavní soudce. Jako kandidáty Zeman navrhl respektované odborníky, jen ODS se hlasitěji ozvala, že jim u dvou z prezidentem vybrané čtveřice kandidátů vadí bývalé členství v KSČ.

"Jsme spřízněni volbou, protože volební systém při volbě senátorů je v zásadě identickým volebním systémem jako při volbě prezidenta. Právě proto se v Senátu objevují také nestraničtí kandidáti a o to důležitější je, že podporu získali bez podpory jakékoliv politické strany," řekl Zeman, aby si naklonil senátory. Své preference dal najevo i tím, že dříve než Nečase přijal na Hradě hejtmany, kteří jsou většinou z ČSSD. A za první měsíc ve funkci stihl pozvat i odboráře, jimž domluvil, aby netrvali na tom, že minimální mzda musí vzrůst o tisíc korun, z osmi tisíc hrubého měsíčně na devět tisíc korun (více zde).

Spokojena může být ČSSD, jíž přál vítězství, i obhájci EU

Příjemně překvapeni museli být sociální demokraté, když za nimi prezident Miloš Zeman dorazil na volební sjezd do Ostravy. "Jako prezident České republiky jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách," prohlásil Zeman a delegáti mu aplaudovali. A šéf ČSSD Bohuslav Sobotka na oplátku slíbil, že prvním zákonem, s nímž strana po volbách přijde, pokud vyhraje, budou Zemanem vyžadovaná majetková přiznání.

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso společně

O týden později pak na sjezdu Strany práv občanů Zemanovci prezident a zároveň čestný předseda strany, která vznikla, aby mu pomohla na Hrad, delegáty ujišťoval, že jeho hlas má strana v příštích volbách jistý.

A konečně spokojeni mohou být v Bruselu. Zeman ve středu splnil to, o čem mluvil v kampani - nejenže nechal na Hradě vyvěsit vlajku Evropské unie, ale podepsal také novelu Lisabonské smlouvy, takzvaný euroval. Navíc potvrdil, že chce Česko v tvrdém jádru Unie a že by si přál i postupnou harmonizaci daní (více zde).

Spokojen opět nemohl být jen Schwarzenberg, jehož Zeman na vztyčení eurovlajky nepozval, stejně jako další ústavní činitele. Soupeři z boje o Hrad dává zatím i měsíc po inauguraci najevo, kdo je vítěz a kdo při volbě prezidenta prohrál. Schwarzenberg přesto ve čtvrtek naznačil, že dlouhodobý spor mezi hlavou státu a ministrem zahraničí je dlouhodobě nepřijatelný a že se osobním jednáním pokusí spor se Zemanem utlumit.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.