Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman lobboval za Rusnoka. ODS a TOP 09 ho ale nebudou ani tolerovat

  15:08aktualizováno  19:45
Hlasy pro vládu Jiřího Rusnoka začal shánět prezident Miloš Zeman. Do Lán si v pondělí pozval šéfy poslaneckých klubů ČSSD, ODS a TOP 09. Obě pravicové strany vládu podpořit nechtějí, ani ji tolerovat. Rusnokovi tak chybí hlasy, i kdyby ho podpořili poslanci sociální demokracie, komunisté i VV. Chce proto oslovit i nezařazené poslance.

Prezident Miloš Zeman začal shánět hlasy pro vládu Jiřího Rusnoka. Jedná s šéfy poslanecký klubů, sám Rusnok osloví i nezařazené poslance. | foto:  Dan Materna, MAFRA

"Jsou důvody a argumenty vyslovit důvěru vládě. Tím zásadním argumentem je to, že v případě neúspěšného pokusu by mohl následovat návrat pravicové vlády. To je pro mě velmi silný argument," řekl už při příjezdu do Lán šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. A po schůzce se Zemanem to prakticky zopakoval. "Shodli jsme se, že by se neměla vracet pravicová koalice," uvedl Tejc.

Proti podpoře vlády podle něj mluví její personální složení. "Mimo jiné je to účast pana Fischera v této vládě, když stále ještě nevysvětlil všechny okolnosti financování prezidentské kampaně," uvedl Tejc.

Ze sálu před hlasování neodejdou TOP 09 ani ODS

"Absolutně vylučuji, že bychom jakkoli umožnili existenci Rusnokovy vlády. Ani neodejdeme ze sálu, brali bychom to jako zradu principů parlamentní demokracie," uvedl pro iDNES.cz šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

Rusnokova vláda podle něj udělala zásadní chybu v tom, že nevznikla na půdorysu Poslanecké sněmovny. Pří příjezdu do Lán za Zemanem prozradil, že prezidentovi přinesl dárek. "Česnek, který jsem osobně vykopal na zahrádce," zmínil Gazdík. Po schůzce prohlásil, že  prezident neřekl, jak by dál postupoval v případě, že Rusnokův kabinet nezíská podporu. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 ale věří, že by Zeman dal šanci Němcové.

Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda v Lánech.
Za prezidentem Milošem Zemanem do Lán v pondělí dorazil šéf poslaneckého klubu

Variantu odchodu poslanců ODS z jednacího sálu, což by pomohlo Rusnokovi, vyloučil i předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda. "Tato vláda vznikla mimo Poslaneckou sněmovnu, bez ohledu na zastoupení stran," řekl Benda. Zdůraznil, že ústavní zvyklosti se mají dodržovat.

"Ústavní tradice jsou něco, co by mělo být ctěno," uvedl po schůzce se Zemanem šéf poslanců ODS. Prezident mu podle něj opáčil, že ústavní tradice se ale také občas v čase mění.

VV mají podmínky, které jsou pro Rusnoka splnitelné

Rusnok má nyní reálnou šanci, že získá podporu Věcí veřejných. Ty mají ale jen jedenáct poslanců.  "Absolutní prioritou pro nás je, že se nesmí vrátit Kalousek," řekl iDNES.cz šéf Věcí veřejných Vít Bárta, který hodinu jednal s premiérem.

VV mají pro Rusnoka splnitelné podmínky. Chtějí, aby byla stanovena maximální úroková sazba u nebankovních úvěru, či aby ministerstvo financí respektovalo usnesení Ústavního soudu, podle kterého mohou obce ze svého území zcela vykázat hazard (více zde).

Premiér Rusnok na dotaz iDNES.cz připustil, že bude chtít osobně vyjednávat s nezařazenými poslanci ve Sněmovně, kterých je celkem 17. "Vzhledem ke struktuře Sněmovny nemohu vyloučit jednání s jednotlivými poslanci, protože prostě tak ta Sněmovna vypadá a my usilujeme o každý hlas ve prospěch stability a obnovení ekonomického růstu," řekl v pondělí Rusnok. S jednotlivými poslanci bude vyjednávat, pokud budou ochotni.

Jaké jsou tedy nyní čtyři základní varianty dalšího vývoje?

1.Vláda získá důvěru

Zatím pro tuto variantu nehovoří sněmovní matematika. Hledá se většina ze 198 poslanců (Rath a Pekárek jsou ve vězení), tedy 100 hlasů. ODS a TOP 09, které jsou jasně proti vládě, mají 92 hlasů, potřebují tedy už jenom sedm dalších, aby Rusnokovu vládu zablokovaly.

Již nyní říkají, že proti vládě budou hlasovat také někteří ze 17 nezařazených poslanců - Viktor Paggio, Dagmar Navrátilová, Jiří Rusnok, Lenka Andrýsová (všichni ze strany LIDEM), Radim Vysloužil, exposlanec ODS Michal Doktor a na "99 procent" bývalý premiér Jiří Paroubek.

Šanci dostat hlasy má Rusnok od VV, komunistů a ČSSD, pokud ve straně převáží názor vládu podpořit. Rusnok se Zemanem by pak museli přesvědčit nezařazené poslance, aby jich spolu s ODS a TOP 09 nehlasovalo více než šest. Zeman by se také mohl pokusit přesvědčit jednu z pravicových stran, aby nakonec z jednacího sálu přece jen odešla a vládu umožnila. Tak důvěru bývalá vláda Václava Klause v roce 1996. A Zeman se pak o dva roky ukázal jako politik netradičních řešení, když dohodl opoziční smlouvu s ODS.

2.Rusnok důvěru nezíská, ale Zeman ho nechá vládnout dál

Má to precedens z roku 2006, když na podzim nedostala důvěru první vláda Mirka Topolánka, ale vládla ještě další čtyři měsíce a šest dnů, než byl jmenován druhý Topolánkův kabinet, tentokrát s lidovci a zelenými. To když vláda získala přeběhlíky Miloše Melčáka a Michala Pohanku.

"Ta paralela ale pokulhává. Nejsme v situaci, kdy by rozložení sil ve Sněmovně bylo sto na sto," oponuje Gazdík. "Spíš bych připomněl jinou paralelu. Když skončil premiér Špidla, chtěl Václav Klaus potvrzení, že existuje 101 hlasů ve Sněmovně a pak jmenoval Stanislava Grosse a pak i Jiřího Paroubka," řekl v pondělí iDNES.cz šéf poslanců ODS Benda. Neumí si představit, že by Zeman čtyři měsíce nikoho dalšího nejmenoval. Maximálně podle Bendy měsíc, kdyby ho prezident věnoval jednání se stranami.

Zeman by pak po několika měsících mohl dát šanci znovu Rusnokovi. Ten by mu mohl přinést i podruhé velmi podobnou vládu, jen s kosmetickými změnami. Pokud by prezident jmenování nové vlády v druhém pokusu natahoval, mohli bychom se dostat až k únoru příštího roku. Tři měsíce před volbami přitom není možné Sněmovnu rozpustit.

3.Druhý pokus o vládu a šanci dostane Sobotka

Sociální demokraté nejdřív říkali, že bez voleb o vládu nestojí. Ale pak Sobotka otočil. Když Rusnokova vláda neprojde, o pověření by stál.

Sobotka by pak stál před podobným problémem jako Rusnok. Stála by proti němu deklarovaná "stojednička" ODS, TOP 09 a LIDEM. Musel by se domluvit alespoň z jednou z větších pravicových stran, protože hlasy komunistů a Věcí veřejných by mu nestačily. Pro Sobotkovy odpůrce by varianta, že by byl jmenován, ale nezískal důvěru, měla ten půvab, že by po volbách mohl Zeman říkat, že Sobotka už šanci dostal a pohořel. A mohl by vybrat jiného premiéra, například sobě bližšího Michala Haška.

4.Návrat "Nečasovy vlády" bez Nečase

Varianta, na níž oficiálně sázejí ODS, TOP 09 a LIDEM, naráží na jedno velké úskalí. Zeman svou kampaň postavil na tom, že tato vláda skončí. I v den, kdy jmenoval Rusnoka premiérem, to zdůraznil. "Jsem přesvědčen, že většina veřejnosti, a dnes už ne jenom moji voliči, by si to nepřála," prohlásil Zeman.

Přesto se tato varianta nedá zcela vyloučit, i když je pro prezidenta nejspíš na posledním místě. Člen nejužšího vedení ČSSD řekl iDNES.cz, že počítá s tím, že Zeman nakonec k této variantě přece jen dospěje. "A pro nás to bude znamenat, že se proti té vládě budeme moci vymezovat lépe než proti Rusnokově vládě," uvedl jeden z nejvýše postavených sociálních demokratů, který je proti tomu, aby ČSSD dala hlasy Rusnokovu kabinetu.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.