Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman a Klaus kritizují šéfa TOP 09 za dekrety, sami však mluvili podobně

  22:00aktualizováno  22:00
Benešovy dekrety otřásají kampaní před prezidentskými volbami. Po čtvrteční debatě se kvůli nim snesla na Karla Schwarzenberga kritika i od protikandidáta Miloše Zemana a současného prezidenta Václava Klause. Oba však před mnoha lety inkriminované dekrety také zpochybňovali.

Zeman kritizuje svého protivníka za výroky o Benešových dekretech, sám však před lety zastával podobné názory. | foto:  Dan Materna, MAFRA

V sobotu se na adresu Schwarzenbergova výroku o neplatnosti dekretů ostře vyjádřil i dosud upozaděný Klaus. "Asi byl zvyklý, že mu (Schwarzenbergovi, pozn. red.) vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu," prohlásil Klaus. Česká veřejnost podle něj není a nemůže být k pokusům o zpochybnění poválečného uspořádání lhostejná.

Jakoby však Václav Klaus zapomněl na svá devět let stará slova, která jsou přesným opakem jeho současného postoje. V prohlášení z března roku 2003 uvedl na adresu (dekrety umožněného) odsunu sudetských Němců u příležitosti výročí obsazení Československa nacisty: "V České republice i v Německu bychom si měli umět říct: 'Toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné'. Tyto události plné násilí a lidských tragédií poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes."

A jak posléze uvedl jeho tajemník Ladislav Jakl, nejednalo se jen o aktuální změnu názorů na danou problematiku (více o prohlášení Klause čtěte zde).

Podívejte se, jak prezident Klaus odsoudil výroky výroky kandidáta na prezidentský úřad Karla Schwarzenberga

"Způsob, jaký zvolil v prvních dnech svého úřadování, vychází z jeho dlouhodobých názorů," tvrdil v roce 2003 Jakl. Současný prezident tak před lety zastával obdobný pohled, za jaký dnes ostře kritizuje svého možného nástupce. A nejen Klausovy názory prošly během několika let razantní změnou. Podobně jako on totiž odsuzoval odsun sudetských Němců i Miloš Zeman.

Benešovy dekrety jsou vyhaslé, tvrdil Zeman

Ten v roce 2002 ve vysílání Českého rozhlasu prohlašoval, že "každý dokument, a Benešovy dekrety jsou takovým dokumentem, musíte posuzovat v daném historickém kontextu. Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé a byl jsem za to mnohokrát kritizován a přesto jsem měl odvahu to říci prostě proto, protože si myslím, že je to pravda".

Schwarzenbergovi označení dekretů za "neplatné" Zeman v minulých dnech vyčítal. Dekrety tedy neplatné nejsou (Schwarzenberg, třebaže až později, toto slovo vzal zpět), neúčinné ovšem ano (podrobněji jsme o tom psali v tomto článku).

Benešovy dekrety

Zeman se už v roce 1990 dotkl Benešových dekretů v projevu ve Federálním shromáždění. Tehdy prohlásil, že komunismus nevznikl v roce 1948, ale že své kořeny měl už v porušování demokracie po roce 1945, kdy měl podle jeho názoru odsun sudetských Němců podobu "stalinských migračních přesunů".

Schwarzenbergův soupeř v boji o Hrad zmínil Benešovy dekrety také v roce 1999 na setkání s tehdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem (více o setkání čtěte zde). Na úvod svého prohlášení tehdy uvedl, že se obě země posunuly od diskusí k minulosti k dohodám o budoucnosti. Závěrem pak Zeman dodal: "Při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých po roce 1945 již vyhasla."

Jak Klaus, tak Zeman tedy před mnoha lety používali podobnou argumentaci, jakou nyní vyčítají Schwarzenbergovi. Ten se k protiútoku odhodlal v neděli, kdy Klause a Zemana označil za jednu mocenskou skupinu, která podvádí české voliče (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.