Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman chce být v tvrdém jádru Unie. Je pro federaci a společné daně

  13:15aktualizováno  14:30
Prezident Miloš Zeman podpořil myšlenku evropské federace, která by nakonec měla i společné daně. "Já jsem vždy zastával názor, že Evropská unie potřebuje společnou zahraniční politiku, společnou obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy," řekl ve středu Zeman.

Duben 2013. Prezident Miloš Zeman přivítal na Pražském hradě předsedu Evropské komise José Manuela Barrosoa. Společně vyvěsili na Pražském hradě vlajku Evropské unie. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Před tím při návštěvě šéfa Evropské komise José Barrosa společně vyvěsili na Hradě vlajku Evropské unie, což předchozí prezident Václav Klaus tvrdě odmítal, a Zeman také podepsal změnu Lisabonské smlouvy o takzvaném eurovalu, což je záchranný mechanismus pro země eurozóny, na němž se musí shodnout ministři financí všech zemí eurozóny (více o vyvěšení vlajky a podpisu eurovalu najdete zde).

"Nevím, jestli to nazýváte mainstreamem nebo tvrdým jádrem, podle mého názoru jsou to v podstatě synonyma v současné době a já jsem vysoce ocenil nedávný projev pana předsedy Barrosa, kde se vyslovil pro budoucnost Evropské unie jako evropské federace. Oba dva patříme do toho, co můžete nazvat hlavním nebo tvrdým jádrem Evropské unie," řekl prezident Zeman na Pražském hradě.

Nečas: Jsme skeptičtí k dani z finančních transakcí

Je to velká změna oproti Václavu Klausovi, který naopak patří k nejtvrdším euroskeptikům a Lisabonskou smlouvu podepsal z hlav států až nakonec. Zemanovy postoje jsou také výrazně více prounijní, než jaké zastává vláda Petra Nečase. V ODS je totiž poměrně silný proud, který je k Unii zdrženlivý, a strana také podmiňuje budoucí přijetí eura referendem.

Odpoledne se s Barrosem sešel i premiér Nečas. Ocenil uspokojivý kompromis o jednotném bankovním dohledu, ale hned dal najevo, že současná česká vláda je skeptická k některým evropským daňovým plánům, například k zavedení daně z finančních transakcí. "Česká republika patří k těm zemím, které k tomu mají velmi skeptický přístup," řekl Nečas.

Barroso po setkání s Nečasem řekl, že Česko podle něj musí zlepšit využívání strukturálních fondů, což je podle Barrosa nezbytné pro ekonomický růst země. Nečas oproti tomu zdůraznil, že pro růst evropské ekonomiky jsou nutné především kroky pro růst konkurenceschopnosti evropských zemí.

Na chalupě mám jako v márnici, kritizoval Zeman úsporné žárovky

Prezident Zeman také ve středu na společné tiskové konferenci s Barrosem zavtipkoval, že kdyby se mu nelíbilo v Bruselu, mohl by prosadit, aby se sídlo Evropské unie přestěhovalo do Prahy. Ale Barroso se nenechal žertem vyvést z rovnováhy a odvětil: "To bude poněkud těžší realizovat."

Prezident se jen mírně pokusil zjemnit dojem naprostého euronadšence, který kývne na všechno, s čím Brusel přijde. Rýpl si do evropské byrokracie a do úsporných žárovek, které se kvůli unijnímu předpisu mají povinně používat místo dřívějších klasických. "Já jsem si jednu z nich instaloval ve své chalupě a je tam jako v márnici," řekl Zeman po setkání s předsedou Evropské komise Barrosem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.