Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici ladili u Zemana zahraniční témata, Zaorálek dostal deštník

  19:12aktualizováno  19:12
Pětice politiků se v úterý snažila přesvědčit prezidenta Miloše Zemana, aby mluvili shodně v otázkách zahraniční politiky. Tématem byl terorismus a konflikt na Ukrajině. Zda se stanoviska sblíží, není jisté. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek přiznal, že od prezidenta dostal kvůli nesouhlasu s politikou vlády vůči Islámskému státu avizovaný deštník.

Politici na Hradě ladili postoje české zahraniční politiky. Zleva ministr obrany Martin Stropnický, předseda Senátu Milan Štěch, prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Jan ... | foto: ČTK

„Založili jsme dnes tradici, která je určitou nadstavbou, zkvalitněním zahraniční politiky. Jde o to, aby se nescházeli jen úředníci a naši spolupracovníci, ale aby se fyzicky jednou za čas sešli ke klidné diskuzi o zahraniční politice ústavní činitelé naší země, kteří ji mají v popisu práce,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka, který loni přišel s nápadem uskutečnit setkání prezidenta a ústavních činitelů.

První schůzku věnovali její účastníci konfliktu na Ukrajině. Shodli se, že situaci v této zemi lze řešit pouze politicky. Tématem byl také terorismu, jenž podle politiků představuje například v podobě Islámského státu jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb. 

Prohlášení politiků k teroristickým hrozbám

„Ústavní činitelé považují za nezbytné, aby se Česká republika účastnila mezinárodního úsilí o potírání teroristické hrozby prostřednictvím iniciativ EU, NATO, OSN či dalších organizací a na základě mezinárodního práva. Česká republika zejména podporuje působení EU v oblasti Blízkého východu a severní Afriky při potírání terorismu a jeho příčin v zemích původu. Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů,“ uvedli ve společném prohlášení.

Schůzka ve stejném formátu, tedy prezident, premiér, předsedové obou parlamentních komor a ministři zahraničí a obrany, se má konat třikrát ročně.  Podle předsedy Senátu Milana Štěcha by se další jednání mělo konat do dalšího jednání Evropské rady, které se uskuteční na konci března. „Pokud by situace probíhala podle druhé minské dohody, bylo by to někdy až tak do čtvrt roku,“ řekl iDNES.cz Štěch.

Na dalším společném jednání ústavní činitelé proberou podle premiéra ekonomickou diplomacii. Měli by také zkoordinovat zahraniční cesty. „Nemá cenu, abychom všichni jezdili do jedné části světa. Můžeme takové věci racionálněji koordinovat,“ domnívá se Sobotka.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se prezident v září zúčastní shromážděním OSN v New Yorku a pojede i na summit východního partnerství EU v Rize. „Na summit bych měl jet také, proto jsme si řekli, že se před ním sejdeme a připravíme se na něj společně. To znamená, že stanovisko a to, co se bude prezentovat, bude výsledkem společné dohody,“ uvedl Zaorálek.

Ovlivníme prezidentovo vystupování, věří účastníci schůzky

Otázkou je, zda společné schůzky mohou ovlivnit to, jak se k zahraniční politice prezident vyjadřuje. Premiér to přímo komentovat nechtěl. „Pokud k argumentaci dochází za kulatým stolem a je tady dobrá vůle, tak to vždy pomůže ke sblížení stanovisek,“ doufá Sobotka. 

Premiér řekl, že politici v úterý řešili i výroky z minulosti. Jak, to neupřesnil. Řekl ale, že je dobře, když prezident slyší názory i dalších lidí, kteří prezentují zahraniční politiku země. „Může to ovlivňovat jeho vystupování,“ dodal Sobotka.

Zaorálek po téměř tříhodinovém jednání mimo jiné řekl, že od Zemana dostal deštník. Prezident o předání tohoto daru hovořil, když ministra přirovnal k někdejšímu britskému premiérovi Nevillu Chamberlainovi, který ustupoval Adolfu Hitlerovi (více o Zemanově přirovnání čtěte zde).

„Musím se přiznat, že pan prezident pro mě měl připravený deštník. To nebudu tajit. I když jsme se o tom hodně bavili, co to je appeasement a leccos jsme si vysvětlili, tak jsem si deštník odnesl. Ale to není podstatné. Podstatné je, aby česká politika byla jasná a do budoucna srozumitelná. Jsem přesvědčen, že jsme k tomuto krok učinili,“ uvedl Zaorálek.

Zeman se Zaorálkem se v minulosti neshodli například v názoru na boj proti terorismu. Prezident v lednu vyzval ke společnému vojenskému zásahu členů Rady bezpečnosti OSN proti islamistům. „Potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci, akci vedenou na mezinárodní úrovni,“ řekl Zeman (více čtěte zde).

„Nenechme se zjančit teroristy. Takže máme vyhlásit křižáckou válku? Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl! My musíme především uhájit a ochránit náš normální život, který tady v České republice, v Paříži, v Evropě žijeme,“ reagoval na jeho slova Zaorálek (více čtěte zde).

S premiérem Sobotkou prezident zase nenašel zcela shodnou řeč při komentování dopadů sankcí vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině (více čtěte zde). Ten Zeman v minulosti označil za občanskou válku a „něco jako chřipku“ (více čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.