Prezident Miloš Zeman přijíždí 24. června v Praze na plenární zasedání Rady hospodářské a sociální dohody - tripartity. Muži kolem prezidenta jsou příslušníci ochranky. | foto: ČTK

Zeman podpořil růst minimální mzdy a zároveň i plán úřednické vlády

  • 1005
Prezident Miloš Zeman podpořil růst minimální mzdy a sází na to, že nová "vláda odborníků", kterou chystá, to udělá. Zeman jako první prezident v pondělí zamířil na jednání vlády s odboráři. Premiér v demisi Petr Nečas však růst minimální mzdy znovu odmítl. A řekl, že už před půl rokem mluvil o tom, že se zvýší jen přes jeho politickou mrtvolu.

"Osobně jsem přesvědčen, že ona vláda odborníků, ať bude mít jakkoliv dlouhý mandát, v případě předčasných voleb to bude mandát asi tříměsíční, může tuto otázku minimální mzdy řešit," prohlásil Zeman po jednání se členy končící vlády, odboráři a zaměstnavateli.

Znovu tak stejně jako v neděli v Hovorech z Lán podpořil vznik takové vlády. Premiéra oznámí v úterý. Opět se vyhnul odpovědi na otázku, zda jím bude ekonom, exministr a jeho poradce Jiří Rusnok. Ke zvýšení minimální mzdy vláda nepotřebuje parlament.

Hned při příchodu na Úřad vlády si Zeman potřásl rukou s Nečasem. Jejich setkání přímo ve Strakově akademii může být jejich poslední. Záleží na tom, jak rychle premiér, kterého chce v úterý prezident představit, složí novou vládu.

Zeman po jednání potvrdil, že se za růst minimální mzdy přimlouval; ať to bude o 400, 500, či 600 korun měsíčně. "Jsem si vědom, že to vyvolá určité diskuse," řekl po jednání s ministry prezident. Připomněl také, že podporuje změnu vysokoškolského zákona, aby profesory napříště jmenoval ministr školství, nikoli hlava státu. Narážel tím na aféru kolem jmenování Martina C. Putny profesorem, kterého Zeman nejprve odmítal a dekret mu nakonec musel předat ministr školství Petr Fiala.

Zeman dostal i otázku, zda se někdo ze zástupců odborů a zaměstnavatelů objeví v nové vládě. Prezident se však přímé odpovědi dokázal vyhnout. Záležet to bude na novém premiérovi, kterého představí v úterý odpoledne. Zástupci obou stran sociálního dialogu by se podle něj ve vládě měli objevit, ať už přímo, či nepřímo. "Podle ústavy předseda vlády si vybírá své spolupracovníky a pevně věřím, že ve vládě odborníků by přímo nebo nepřímo opravdu měli být zastoupeni zástupci obou důležitých stran sociálního smíru," řekl Zeman.

Šéf svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se ale hned vymezil. Ambice být ve vládě nemá. "Chci pokračovat ve své misi prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky a napomáhat dořešení řady přetrvávajících problémů podnikatelského prostředí," uvedl v pondělí Hanák.

Vyšší minimální mzda jen přes mou mrtvolu, řekl Nečas

Odstupující premiér Petr Nečas působil uvolněně a zažertoval směrem k ministryni práce a sociálních věcí Ludmile Müllerové. "Když paní ministryně před půl rokem navrhla vyšší minimální mzdu, řekl jsem jí, že to bude jen přes mou politickou mrtvolu. Prokázala prognostickou erudici," řekl Nečas. A rozesmál se. Jeho bonmot však nebyl zcela domyšlený. Jako prognostik hovořící o jeho politické mrtvole totiž vystupoval on sám, nikoli Müllerová.

Jen přes mou mrtvolu, vtipkoval odstupující premiér Petr Nečas:

Později už vážněji Nečas dodal, že vláda v demisi nemá dělat žádná vážná rozhodnutí, jako je růst minimální mzdy. A pokud bude ještě ve středu premiérem, byť v demisi, vláda pod jeho vedením růst minimální mzdy nepodpoří.

Když Zeman 10. června avizoval, že přijde osobně jako vůbec první prezident na jednání tripartity, aby se přimluvil za růst minimální mzdy ze současných osmi tisíc korun měsíčně, nikdo - snad jen s výjimkou policistů, kteří chystali zásah na Úřadu vlády, zatčení exposlanců ODS a razie u lobbistů - netušil, že události na politické scéně naberou takovou rychlost.

Zeman plánoval, že by jeho osobní přítomnost na vládě mohla pomoci Nečasův a Kalouskův odpor zlomit. V pondělí se o to už ani moc snažit nemusel. Nyní už více záleží na nové vládě. A pokud prezident skutečně zvolí variantu "vlády odborníků", tedy úřednické, mohl by takový kabinet rozhodnout, že minimální mzda osm tisíc měsíčně vzroste nejméně o 400 korun, jak to Zeman doporučuje. Bez ohledu na to, zda se poslanci přikloní k rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám.

Je to totiž jedna z věcí, ke které vláda nepotřebuje souhlas Sněmovny. Vláda může bez parlamentu rozhodnout i třeba o nákupu stíhaček, o dostavbě Temelína či doporučit prezidentovi nové velvyslance.

Odboráři růst minimální mzdy prosazují dlouhodobě, ale pravicová vláda jim nechtěla vyjít vstříc. Žádali, aby minimální mzda vzrostla o tisícovku měsíčně. Po zvolení na Hrad do sporu vstoupil Zeman a odborářům domluvil, že pětistovka měsíčně navíc stačí. Přidat zaměstnancům s nejnižším možným platem už byla ochotna i ministryně Müllerová, ministr Kalousek a Nečas podle odborářů nikoli. Ani poté, co jako premiér skončil, Nečas svůj názor nezměnil.

Miloš Zeman je pro zvýšení minimální mzdy:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video