"Pan expremiér se rozhodl, že se do 18. ledna nebude k volbě prezidenta vyjadřovat," řekl iDNES Zemanův mluvčí Jaroslav Syrový.
Právě v ten den zasedne k debatě o svém kandidátovi grémium sociálních demokratů. "Zatím není jisté, zda se ho pan Zeman zúčastní," dodal Syrový.
Pokud by se Miloši Zemanovi podařilo stát se prezidentem, znamenalo by to rozklad už tak chatrné vládní koalice.
Místopředseda unie a vicepremiér Petr Mareš totiž už před několika týdny řekl, že pokud se Zeman stane prezidentem, odejde možná US-DEU do opozice.
Předsedové stran budou v pátek jednat o datumu volby O tom, kdy bude parlament znovu volit prezidenta, by mohli rozhodnout předsedové parlamentních stran již v pátek na společné schůzce. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) ji svolal na páteční dopoledne do budovy dolní komory. Z dosavadních vyjádření politiků vyplývá, že sněmovna a Senát opět společně zasednou možná již v polovině příštího týdne, případně o týden později, rozhodně ale do 2. února. O svolání schůzky předsedů stran na 10. hodinu do Zaorálkovy pracovny ČTK informovala tisková tajemnice předsedy dolní komory Jana Ulbrychová.
Lidovci: Budeme jednat
Celostátní výbor KDU-ČSL, který dosud prosazoval Petra Pitharta, na středečním jednání, které proběhlo vzápětí po neúspěšné volbě prezidenta, nedospěl k žádnému závěru.
"V úterý bude jednání vedení strany, pak snad budeme vědět víc," řekl iDNES mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob.
"Pak 28. ledna zasedá celostátní výbor, tam by se mělo o kandidátovi definitivně rozhodnout," dodal.
ODS: Chceme Klause
Jasno je zatím jen v ODS. "Hned po první volbě jsme jasně deklarovali, že Václav Klaus bude opět kandidovat. Na tom se shodlo i ranní grémium," řekl iDNES místopředseda ODS Petr Nečas.
"Nebudeme prosazovat nějaké konkrétní datum druhé volby. Je také jedno, zda prezident bude zvolen přímou volbou nebo parlamentem," podotkl šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.
Občanští demokraté plánují pro druhou volbu prezidenta novou strategii. "Ovšem jistě chápete, že ji nechceme ventilovat přes média," uvedl Nečas.
Václav Klaus ihned po skončení první volby prohlásil, že chce znovu kandidovat. Čestný předseda ODS vyhrál při hlasování v parlamentu všechna tři kola a ze čtveřice kandidátů měl největší šance na zvolení.
"Půjde do každé další volby, a doufám, že vyhraje," řekl už ve středu předseda ODS Mirek Topolánek, který označil neschopnost vládní koalice postavit silného kandidáta za světovou raritu.
Lidovci: Pithart to být nemusí
Jen několik hodin po skončení první volby se sešel celostátní výbor KDU-ČSL, ale na žádném postupu se neshodl.
"Už v nás nebyl dostatek energie diskutovat dál. Na tak složitý problém je lepší se vyspat," zdůvodnil předseda KDU-ČSL a ministr zahraničí Cyril Svoboda, proč lidovci po skončení první volby nedospěli k žádnému závěru.
Svoboda načrtl otázky, které je potřeba vyřešit. "Zorganizovat novou volbu ještě za trvání mandátu Václava Havla či později? Jít rovnou na možnost přímé volby? Kdo bude nominován, případně podporován KDU-ČSL?" podotkl Svoboda.
Lidovci musejí podle šéfa svého poslaneckého klubu Jaromíra Talíře zvážit, zda znovu stavět Pitharta, nebo vybrat jiného kandidáta, či se snažit najít dohodu uvnitř vládní koalice.
"Všechny možnosti jsou otevřené, žádnou z nich jsme ani neuzavřeli, ani nevybrali," řekl dnes Talíř ČTK.
US-DEU zvláštní zasedání kvůli prezidentovi nechystá. "Jedná se neustále. Pořád jsme toho názoru, že by vládní koalice měla mít společného kandidáta. Je škoda, že se ČSSD nedokázala při první volbě sjednotit," řekl unionista Karel Kühnl.
Kühnl odmítl spekulovat o případné podpoře pro Petra Pitharta, kterého při první volbě prosazovali lidovci. Sám Pithart boj o Hrad nevzdává. "Do druhé volby bych šel, ale pouze jako kandidát celé vládní koalice."
Komunisté: Je třeba zabránit blamáži
Zatím není známo, kdy budou špičky KDU-ČSL o prezidentovi opět jednat. To však neplatí v případě komunistů, kteří chtějí na dané téma diskutovat v pátek ráno.
"Tam se rozhodne. Podle mého názoru by námi podporovaný kandidát měl být přijatelný pro více politických stran, aby znovu nedošlo k blamáži," míní komunistický poslanec Miloslav Ransdorf.
Komunisté musí rozhodnout, zda opět nominují Miroslava Kříženeckého, který neuspěl v první volbě. Bývalý prokurátor už oznámil, že má zájem opět kandidovat. "Vše je věcí dalšího jednání," řekl šéf KSČM Miroslav Grebeníček.
ČSSD v sobotu rozhodne o Zemanovi
Pro lídra vládní koalice ČSSD skončila první volba fiaskem. Jaroslav Bureš vypadl už v prvním kole. Sociální demokracie není jednotná a zažívá rozkol, znělo v kuloárech na Pražském hradě při první volbě.
"Vnímám, že náš kandidát neuspěl," reagoval na Burešův výsledek lídr ČSSD a premiér Vladimír Špidla, který odmítl upřesnit další postup sociálních demokratů či případnou kandidaturu Miloše Zemana.
"Rozhodovat bude sobotní ústřední výbor strany," podotkl Špidla, podle něhož příště někdo bude zvolen. Sám podle deníku Právo nabídl kandidaturu exministru vnitra Václavu Grulichovi.
Část sociální demokracie však prosazuje bývalého premiéra. "Pokud Václav Klaus deklaroval, že půjde do druhé volby, měla by ČSSD nasadit silného kandidáta," míní ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Zeman už dříve uvedl, že se druhé volby zúčastní, pokud jeho kandidaturu posvětí vedení strany. "Je velmi pravděpodobné, že ho ústřední výbor nominuje," podotkl Škromach.
Kandidovat může Moserová i další
Kromě Klause, Pitharta, Kříženeckého a Zemana může do druhé volby nastoupit také žena - senátorka Jaroslava Moserová (ODA). O své nominaci chce vyjednávat s Klubem otevřené demokracie, kde Moserová působí jako místopředsedkyně.
Vyloučeny však nejsou ani kandidatury dalších zájemců o Hrad. Jména mohou navrhovat pouze nejméně desetičlenné skupiny poslanců nebo senátorů.
Současnému prezidentovi Václavu Havlovi končí mandát 2. února. Ústava neurčuje, v jakém termínu by se měla volba prezidenta opakovat. Novou společnou schůzi parlamentu svolává opět šéf sněmovny.
Opakovaná volba by se podle dosavadních náznaků mohla uskutečnit do čtyř týdnů. Pokud do té doby parlament nezvolí Havlova nástupce, bude Česko bez prezidenta. Jeho kompetence si rozdělí premiér a šéf sněmovny.
 Premiér Vladimír Špidla není průběhem prezidentských voleb nadšen, 15. ledna 2003. |
