Je to poslední politická sázka mého života, říká Miloš Zeman o pokusu proniknout do parlamentu s novou Stranou práv občanů.

Je to poslední politická sázka mého života, říká Miloš Zeman o pokusu proniknout do parlamentu s novou Stranou práv občanů. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Zeman chce stranu zbavit nálepky dinosaurů. A navrhuje zvýšit daně

  • 1090
Miloš Zeman má asi poslední šanci k návratu do politiky. Nechal se zvolit do čela Strany práv občanů, s níž se chce pokusit proniknout do parlamentu. "Je to poslední politická sázka mého života," říká Zeman. Svou stranu chce zbavit nálepky dinosaurů, kterou si vysloužila tím, že s ním stranu založili ministři z éry opoziční smlouvy. Zeman navrhuje zvýšit daně a omezit výdaje na spotřebu.

Při tajné volbě předsedy strany, která si do názvu přidala jeho jméno, neměl soupeře. Jen jeden delegát byl proti zvolení Zemana a dalších 23 odevzdalo neplatné hlasovací lístky. "Neslibuji slzy ani krev, protože nic takového nepotřebujeme. Potřebujeme práci," prohlásil po svém zvolení do čela strany.

Program žádné z existujících stran podle něj neřeší ekonomickou krizi. "Náš program počítá s mírným zvyšováním daní a zvýšení výdajů do investic místo spotřeby," uvedl Miloš Zeman. Vyzval k tomu, aby byly prostředky z privatizace odloženy bokem - do státního důchodového fondu, který by pomohl s rozjezdem penzijní reformy.

Zeman kritizoval také současný volební systém, který lidem neumožňuje vybírat poslance z více různých kandidátek. "Teď 90 procent kandidátů vůbec neznáte, takže kupujete zajíce v pytli," prohlásil Zeman. Průzkumy zatím jeho Stranu práv občanů, která si do svého názvu přidala slovo "zemanovci", posílají pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.

Své jméno chce mít v názvu strany jen dočasně

Delegáty sjezdu Miloš Zeman požádal, aby slovo "zemanovci" byli součástí názvu strany jen dočasně, do doby, kdy se strana stane zavedenou značkou. "Nic jsem si nenakradl, nikoho jsem nepodrazil a dodržel jsem každou dohodu, kterou jsem uzavřel," řekl v projevu.

Expremiér Miloš Zeman (druhý zprava) na zakládajícím sjezdu Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ)

Bývalý premiér k sobě poutá pozornost tím, že se rozhodl ve volbách postavit přímo proti šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi v Ústeckému kraji. Pokud mu odebere více hlasů, mohl by mu zkřížit jeho plány na sestavení vlády.(jak se Zeman vymezuje proti Paroubkovi, čtěte zde)

Pozoruhodné je, že Zeman už nyní říká, že pokud jeho strana do parlamentu pronikne, je připraven tolerovat vítěze voleb a umožnit mu sestavit vládu, pokud splní některé klíčové body programu Strany práv občanů - ať už volby vyhraje pravice či levice.

"Požadujeme přímou volbu prezidenta, hejtmanů, starostů a primátorů, přijetí zákona o obecném referendu," říká Zeman.

Kariéra Miloše Zemana

Šestašedesátiletý Miloš Zeman byl v letech 1998 až 2002 předsedou vlády (díky opoziční smlouvě, kterou ČSSD uzavřela s ODS). Osm let stál v čele sociální demokracie, od roku 1993 do 2001. V lednu 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta republiky, když ho v tajné volbě nepodržela ani jeho tehdejší strana. V roce 2007 ČSSD opustil.

Návrat do politiky ohlásil loni na podzim, i když ji fakticky nikdy zcela neopustil - z Vysočiny, kam se uchýlil na chalupu, ostřeloval své nástupce v čele ČSSD.

V programu jeho nové strany je také obnovení progresivního zdanění, zavedení majetkových přiznání či obnovení finanční policie. Na tom by se lehce shodla s oranžovými.

"Nejsme dinosauři. Jsme i stranou mladých lidí"

K Zemanovi byli zvoleni na sjezdu dva místopředsedové - šéf pražské organizace Strany práv občanů, sedmadvacetiletý vysokoškolský učitel z Prahy Vladimír Hönig a šéf zemanovců z Olomouckého kraje, třiatřicetiletý Radek Augustin.

Hönig, který kandiduje v Praze, se svými billboardy opřel do Paroubka, i když strana tvrdila, že nepovede negativní kampaň. Heslem "Nechceme další CzechTek" se strefuje do toho, že Paroubek v roce 2005 ještě jako premiér podpořil tvrdý zákrok policie proti účastníkům technoparty na Tachovsku. Tím si proti sobě tehdy popudil řadu mladých lidí.

"Dostávali jsme nálepky dinosauři, zombies, mastodonti. My jsme ale i stranou mladých lidí. Dáváme jim šanci, aby se prosadili v politice," řekl k tomu na sjezdu své strany Miloš Zeman.

Volebním billboardem se Strana práv občanů

Při svém pokusu o návrat do vysoké politiky se ovšem Zeman obklopil i řadou tváří, které se rozhodně nedají označit jako nové - jsou mezi nimi ministři z éry opoziční smlouvy - Eduard Zeman, Jan Fencl či Jaromír Schling. Jednou z "duší" strany je bývalý Zemanův poradce na vládě a nyní lobbista pracující mimo jiné pro ruský Lukoil Miroslav Šlouf.

"Pokud dnes Miloš Zeman káže o nutnosti zvýšit práva občanů, má zcela jistě na mysli sebekritiku za to, že vždy dával a dává prostor pro ovlivňování politiky lobbistům jako je Šlouf," uvedla v reakci na sjezd zemanovců ČSSD ve zprávě, kterou rozeslal šéf marketingu Lidového domu Petr Dimun.

Strana práv občanů zatím nezveřejnila své sponzory. Přiznala jen to, že čtyřsettisícový dar jí dal Martin Nejedlý, český zástupce Lukoilu.(více o financování Zemanovy strany čtěte zde).

Zeman na sjezdu řekl, že SPO Zemanovci bude sázet hlavně na menší dárce - inspiroval se přitom prý volební kampaní současného amerického prezidenta Baracka Obamy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video