Zeman svoji pozici zopakoval krátce před začátkem podvečerní schůzky aliančních lídrů s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Šéf švédské diplomacie Carl Bildt poté prohlásil, že Rusko už na Ukrajině zcela zjevně intervenovalo dvakrát: nejprve při obsazení Krymu a nyní ve východních částech země.
„Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich,“ navrhl Bildt na adresu českého prezidenta před novináři.
Na rozdíl od hlavy státu nemá o ruské přítomnosti na Ukrajině pochybnosti český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. O zapojení ruských sil podle něj svědčí celá řada indicií. Důležité podle něj je, aby Praha dospěla k jednotnému závěru. "Jsem přesvědčen, že to zvládneme a budeme také schopni podpořit jednotnou pozici aliance," poznamenal Zaorálek. Česká republika se podle svého ministra zahraničí bude podílet na opatřeních, které na summitu NATO případně přijme k posílení bezpečnosti svých východoevropských členů.
Další eskalace na Ukrajině by zasáhla prosperitu a bezpečnost České republiky, míní Zaorálek. Zda je hrozbou Rusko ale jednoznačně neřekl. "Je otázka, zda máme dopředu nesmiřitelně vyjadřovat, kdo je pro nás čím. Protože budeme zároveň mluvit o mírovém plánu," poznamenal. Při snaze o mírové řešení podle něj není možné opakovat, že druhá strana není partner. "Je pravda, že to, co se stalo v posledních týdnech, měsících, je hrozivé," doplnil.
Zdrženlivý k západnímu tvrdému postupu vůči Moskvě je například také český premiér. Bohuslav Sobotka má pochybnosti o účinnosti sankcí, které na Rusko uvaluje Evropská unie. Sněmovní evropský výbor Sobotku vyzval, aby při jednáních o zpřísnění sankcí EU vůči Rusku postupoval v maximální shodě a jednotně s postojem většiny členských států. Ve středu vláda dala Sobotkovi mandát, aby uplatnil připomínky k sankcím. Česko usiluje o to, aby se sankce nedotkly českého strojírenského exportu do Ruska, především vývozu obráběcích strojů.
Focení státníků NATO. Zeman si počkal na hůl:
