Přestože mladší doba kamenná se s nikým asi moc nemazlila, tehdejší zemědělec z Mašovic dopadl extrémně zle.
Čtyři tisíce tři sta let před naším letopočtem skončil tehdy asi třicetiletý muž v zásobní jámě, když předtím podlehl zlomenině vazu a klíční kosti a vícečetným frakturám levé ruky.
Zřejmě jeho soukmenovci mu pak ještě vykloubili nohy tak, že nad tím dnešní antropologové nestačí kroutit hlavami.
"Na Moravě jde o zcela mimořádný nález, umocněný velice krkolomnou polohou mrtvého, jakoby zkrouceného do kozelce," říká znojemský archeolog Zdeněk Čižmář z brněnského Ústavu archeologické a památkové péče.
"Milodary u něj žádné nejsou. Horní část těla leží na levém boku, pravá paže je pohozená a vyvrácená ze hlavu, hrudní a bederní část je jakoby vyzdvižena nahoru a zatěžkána několika kameny. Nohy má vyvráceny tak, že chodidlo levé nohy spočívá v pravé části obličeje. Podobný nález na Moravě neznáme. Naprosto se vymyká dosavadním informacím o zacházení s mrtvými," popisuje polohu archeolog.
Poměrně velký a silný muž, kterému archeologové začali podle data nálezu říkat Norbert, žil asi jako všichni tehdejší lidé. Se svou rodinou obýval zhruba osm krát dvanáct metrů velký dřevěný dům z kůlů.
V okolí obdělával políčko pšenice, ječmene, prosa či hrachu. Za domkem mu pobíhalo pár prasat, ovcí a koz, před prahem možná polehával pes.
Muž se na jaře a na podzim hrbil s kamennou motykou či dřevěným rydlem na svém políčku, jeho žena snad sbírala v hlubokých okolních hvozdech lesní plody. Když si chtěl Norbert trošku přilepšit, vyrazil s ostatními soukmenovci na lov.
"Ten je živil jen doplňkově. Lovili divokou zvěř, zvláště srnce, jeleny, občas kočkovitou šelmu a v té době i medvědy, našli jsme dokonce klouby z pratura," říká archeolog.
Běžná strava to však nebyla. Většinou měli jídlo z obilí rozdrceného na kamenných podložkách. "Výsledná mouka proto obsahovala velké příměsi písku. Obroušení zubů tedy bylo daleko větší, než u dnešního člověka. Ve dvaceti měli obroušené zuby tak, jako my dnes v padesáti," tvrdí Čižmář.
Kromě pěstování zemědělských plodin, chovu domácích zvířat a občasného
lovu vyráběl Norbert i keramiku. Podle toho se také jeho období nazývá po kultuře s moravskou malovanou keramikou.
V životě pravěkého muže ale zřejmě došlo k něčemu, co ho při pohřbívání zásadně odlišilo od ostatních. Nebyl jako jiní pochován do hrobu ve skrčené poloze na pravém či levém boku a nedostal na svou posmrtnou cestu ani jediný milodar.
Antropologové navíc po bližším prozkoumání kostry našli zlomený vaz a klíční kost a na několika místech polámanou levou ruku.
"Jednoznačně byl zavražděn. Můžeme jen fantazírovat, jestli to byl trest, zda to třeba byl vrah, smilník nebo něco jiného," dohadovali se nad netradičním nálezem archeologové.
"Poloha těla je velice komplikovaná. Mrtvého asi nejdříve spustili do jámy na obličej a hruď a nohy poté jakoby překlopili dovnitř do jámy a tělo zatížili kameny, aby se jim z jámy nevyzvedávalo. Nohy budou pravděpodobně vykloubeny těsně po smrti, před tím totiž ještě nedošlo k posmrtné ztuhlosti. Chodidlo až na obličejové části, to je ale velice extrémní záležitost," potvrzuje výjimečnost nálezu Marta Dočkalová,
specialistka na antropologii z Moravského zemského muzea v Brně.
Naleziště Mašovice-Pšeničné
Zdejší naleziště archeologové prozkoumávají už při čtvrté etapě záchranného archeologického výzkumu, při které se podařilo odkrýt kolem sto šedesáti objektů.
Výzkum letos trvá čtyři týdny a předpokládá se, že dva až tři další bude pokračovat. U Mašovic ale archeologové pracují už čtvrtý rok.
Osídlení, které mapují, pochází od konce kultury s lineární keramikou (5200 let př.n.l.), až po období Velké Moravy (deváté století n.l.). Na nynější ploše výzkumu převažuje osídlení kulturou s moravskou malovanou keramikou (asi 4300-4200 let př.n.l.) a ze starší doby železné (600 let př.n.l.).
Jednoznačně nejvýznamnější místní nález je právě nynější objev zavražděného muže. Z období kultury s moravskou malovanou keramikou totiž žádné řádné hroby nebo pohřebiště, s výjimkou asi deseti ojedinělých nálezů koster, nejsou z Moravy známy.
S tím ale, že na současné ploše výzkumu převažuje osídelení kultury s moravskou malovanou keramikou, asi čtyři tisíce dvě stě let před naším letopočtem a ze starší doby železné, tedy šesté století před naším letopočtem.
Jednoznačně nejvýznamnější místní nález je právě nynější objev pohřbeného muže. Z období kultury s moravskou malovanou keramikou totiž žádné řádné hroby nebo pohřebiště, s výjimkou asi deseti ojedinělých nálezů koster, není z Moravy známo.
 Archeologové našli u Mašovic na Znojemsku kostru zavražděného pravěkého rolníka nacpaného v pokroucené poloze v zásobní jámě, 10. června 2003 |
 Archeologové našli u Mašovic na Znojemsku kostru zavražděného pravěkého rolníka nacpaného v pokroucené poloze v zásobní jámě, 10. června 2003 |
 Archeologové našli u Mašovic na Znojemsku kostru zavražděného pravěkého rolníka nacpaného v pokroucené poloze v zásobní jámě, 10. června 2003 |
