Želvy kožatky jsou praváci, ukázalo pětileté sledování

Stejně jako lidé tíhnou i zvířata k užívání pravé končetiny spíše než levé. I mezi plazy objevili vědci praváky - zkoumali populaci kožatek velkých a přišli na to, že většina z nich raději při kladení vajec užívá pravou zadní ploutev než tu levou.

Kožatka velká ve vodě dosahuje rychlosti až přes 30 kilometrů v hodině | foto: www.zelvy.euweb.cz

S informací přišel britský server BBC, který odkazuje na výsledky výzkumu publikované v časopise Behavioural Brain Research. Je to vůbec poprvé, kdy vědci zjistili, že želvy užívají raději pravou ploutev než levou.

Kožatka velká

Želva může dorůstat až velikosti 2,7 metru a může vážit až tunu. Vzhledem ke své velikosti má málo přirozených nepřátel, přesto se jedná o ohrožený druh. Většinou náhodně uváznou v sítích, kterými se loví tuňáci a mečouni.
Krunýř je kožovitý se zřetelnými hřebeny, končetiny jsou ploutvovité a bez drápů.
Kožatka velká žije v oceánech tropické a subtropické oblasti, méně často se vyskytuje ve vodách mírného pásma. Může plavat rychlostí až 30 kilometrů v hodině. Živí se převážně medúzami, za kterými se potápí do hloubky jednoho kilometru. Samice kladou vejce jednou za tři až čtyři roky, a to vždy na stejné písečné pláži, kde se samy narodily. Vylézají z moře za bezměsíčných tmavých nocí na břeh, kde si vyhloubí v písku hnízdo, do kterého snesou až 110 vajec o průměru 5 až 6 cm, ze kterých se asi po 60 dnech vylíhnou malé želvičky.

Pět let sledovali 361 samic kožatek, které se vykytovaly na hnízdišti ptáků Playa Grande na severním tichomořském pobřeží Kostariky. Za tu dobu měli 1 889 příležitostí, kdy želvy kladly vejce.

Samice kožatek si před kladením vajec vyhloubí zadními ploutvemi hnízdo.

"Při kladení musí uchránit vejce před predátory, a tak jednou zadní ploutví zakryjí svou kloaku, odkud vejce vycházejí, tak, aby je nebylo vůbec vidět," píše BBC.

Z výsledků pozorování vyplývá, že samice při tomto úkonu v 54 procentech používají raději pravou ploutev. I když výsledek není nijak výrazný, podle vědců je statisticky významný, protože byl pozorován u celé populace.

Toto chování je podle vědců u kožatek spontánní a je to jediný úkon, u kterého používají jen jednu ploutev. Proč želvy raději používají pravou ploutev, zůstává záhadou.

Praváci jsou i savci či ptáci

A želvy nejsou samy, mnoho praváků už vědci objevili i mezi menšími obratlovci. Vědci toto chování nazývají jako "lateralizované chování, či lateralizace".

"Lidé mají k určitým úkonům specializované mozkové hemisféry a dlouho se uvažovalo o tom, že zvířata tuto lateralizaci nemají. Nicméně toto chování už se projevilo u ptáků či u některých savců," řekl iDNES.cz zoolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Daniel Frynta.

Lateralizace znamená specializaci mozku, tedy že jedna hemisféra mozku přebírá kontrolu nad určitými úkony.

Podobné chování se projevuje například i u hadů, kteří jsou bez končetin. Druh hada, který žije na jihu USA, ploskolebec vodní, projevuje toto chování svíjením se na jednu stranu spíše než na druhou.

Želvy versus lidé

BBC porovnává výskyt "praváků" u želv s výskytem praváků mezi lidmi a šimpanzi. V lidské populaci je napříč různými kulturami 54 procent lidí, kteří ještě před tím, než se naučí psát, spontánně upřednostňují pravou ruku.
U šimpanzů používá raději pravou ruku 53,8 procent jedinců. Zatímco vědci zjistili rozdíly mezi levou a pravou mozkovou hemisférou u primátů praváků a leváků, u želv tyto rozdíly zatím pozorovány nebyly.