Vyřešit jednu ze záhad života karety obecné se podařilo vědcům z queenslandské Univerzity Jamese Cooka. Pomohlo jim k tomu porovnání genetických informací želv, které našli jak na australských plážích, tak u pobřeží jihoamerického Peru. V mnoha ohledech se shodovaly.
Queenslandští vědci se přitom karetami nezabývají z kratochvíle: populace těchto tvorů na pobřeží Queenslandu se za deset let ztenčila na pouhou pětinu původního stavu.
Želví stopařky, sotva se během australského léta vylíhnou na queenslandských plážích Mon Repos, zamíří do moře, kde si najdou Východoaustralský proud. V tom si to zamíří k Sydney. Zde zatočí na východ k Ostrovu lorda Howea a pak je proud unáší k Novému Zélandu. "Jako v animovaném filmu Hledá se Nemo," podotkl britský list The Independent.
Grafika: iDNES.cz
Postupně se dostanou až do chladného Humboldtova proudu a ke břehům Peru a Chile, aby je později Jižní rovníkový proud dopravil zase zpět ke břehům Austrálie, uvedli biologové v magazínu Proceedings of the Royal Society. Když se vrátí, z želviček do dlaně jsou sedm desítek centimetrů dlouzí tvorové.
Na své cestě karety dorostou do délky sedmdesáti centimetrů.
Foto Profimedia.cz
"Stále ale zůstává hodně nezodpovězených otázek. Například jak dlouho želvám cesta trvá nebo zda želvy plavou, či se jen nechají unášet," řekla výzkumnice Michelle Boyle.
Podobně jako mezi Austrálií a Jižní Amerikou také cestují karety mezi Kalifornií a Japonskem.
Na sedmistupňové škále ohrožení druhů patří karetám čtvrtý stupeň. Navzdory osmdesátiprocentnímu úbytku u břehů Queenslandu v posledních letech zde ale mají alespoň jeden důvod k optimismu. Opatření na jejich ochranu, jako například povinné úpravy rybářských sítí, aby z nich unikly, jim dávají šanci na záchranu.
