Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkáza Objektu 505. Titova tajná podzemní základna dnes zarůstá trním

  10:30aktualizováno  10:50
Jen opuštěné ruiny a zarůstající přistávací dráhy dnes připomínají jeden z nejutajovanějších objektů Jugoslávské národní armády. Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masívu a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla přitom unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby. Před čtvrtstoletím ji zničila série explozí.

Bývalá jugoslávská základna Željava v pohoří Plješevica (15. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Základnu na chorvatsko-bosenském pomezí zlikvidovalo ráno 16. května 1992 skoro 60 tun výbušnin. K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva Jugoslávské národní armády (JNA), jež narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku, které bojovalo o nezávislost.

Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1 600 metrů a měla vydržet i jadernou explozi o síle pumy shozené na Nagasaki. S výstavbou základny s kódovým označením Objekt 505 se začalo v roce 1948 a první letouny MiG-21 tam přistály o dvacet let později. Cena projektu dosáhla šesti miliard dolarů.

Fotogalerie

Čtvrt roku po přistání prvních strojů se základna dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila.

Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové. Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.

Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí tisíc vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 migů „jednadvacítek“.

Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.

Bývalý vojenský komplex dnes chátrá a představuje hrozbu pro životní prostředí. Okolí je plné min, na jejich odstranění a zpřístupnění základny chybí peníze. Úřady před deseti lety zvažovaly, že zde vybudují azylové centrum pro migranty, kteří na základně občas přespávali, nakonec od této myšlenky ale upustily.

Željava

Željava

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.