Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkáza Objektu 505. Titova tajná podzemní základna dnes zarůstá trním

  10:30aktualizováno  10:50
Jen opuštěné ruiny a zarůstající přistávací dráhy dnes připomínají jeden z nejutajovanějších objektů Jugoslávské národní armády. Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masívu a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla přitom unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby. Před čtvrtstoletím ji zničila série explozí.

Bývalá jugoslávská základna Željava v pohoří Plješevica (15. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Základnu na chorvatsko-bosenském pomezí zlikvidovalo ráno 16. května 1992 skoro 60 tun výbušnin. K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva Jugoslávské národní armády (JNA), jež narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku, které bojovalo o nezávislost.

Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1 600 metrů a měla vydržet i jadernou explozi o síle pumy shozené na Nagasaki. S výstavbou základny s kódovým označením Objekt 505 se začalo v roce 1948 a první letouny MiG-21 tam přistály o dvacet let později. Cena projektu dosáhla šesti miliard dolarů.

Fotogalerie

Čtvrt roku po přistání prvních strojů se základna dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila.

Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové. Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.

Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí tisíc vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 migů „jednadvacítek“.

Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.

Bývalý vojenský komplex dnes chátrá a představuje hrozbu pro životní prostředí. Okolí je plné min, na jejich odstranění a zpřístupnění základny chybí peníze. Úřady před deseti lety zvažovaly, že zde vybudují azylové centrum pro migranty, kteří na základně občas přespávali, nakonec od této myšlenky ale upustily.

Željava

Željava

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test
Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test

Až si budete lámat hlavu nad tím, kam o prázdninách umístit své ratolesti, přečtěte si několik (uživatelkami) osvědčených tipů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.