Základnu na chorvatsko-bosenském pomezí zlikvidovalo ráno 16. května 1992 skoro 60 tun výbušnin. K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva Jugoslávské národní armády (JNA), jež narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku, které bojovalo o nezávislost.
Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1 600 metrů a měla vydržet i jadernou explozi o síle pumy shozené na Nagasaki. S výstavbou základny s kódovým označením Objekt 505 se začalo v roce 1948 a první letouny MiG-21 tam přistály o dvacet let později. Cena projektu dosáhla šesti miliard dolarů.
Čtvrt roku po přistání prvních strojů se základna dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila.
Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové. Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.
Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí tisíc vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 migů „jednadvacítek“.
Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.
Bývalý vojenský komplex dnes chátrá a představuje hrozbu pro životní prostředí. Okolí je plné min, na jejich odstranění a zpřístupnění základny chybí peníze. Úřady před deseti lety zvažovaly, že zde vybudují azylové centrum pro migranty, kteří na základně občas přespávali, nakonec od této myšlenky ale upustily.
Željava
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
