Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zkáza Objektu 505. Titova tajná podzemní základna dnes zarůstá trním

  10:30aktualizováno  10:50
Jen opuštěné ruiny a zarůstající přistávací dráhy dnes připomínají jeden z nejutajovanějších objektů Jugoslávské národní armády. Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masívu a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla přitom unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby. Před čtvrtstoletím ji zničila série explozí.

Bývalá jugoslávská základna Željava v pohoří Plješevica (15. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Základnu na chorvatsko-bosenském pomezí zlikvidovalo ráno 16. května 1992 skoro 60 tun výbušnin. K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva Jugoslávské národní armády (JNA), jež narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku, které bojovalo o nezávislost.

Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1 600 metrů a měla vydržet i jadernou explozi o síle pumy shozené na Nagasaki. S výstavbou základny s kódovým označením Objekt 505 se začalo v roce 1948 a první letouny MiG-21 tam přistály o dvacet let později. Cena projektu dosáhla šesti miliard dolarů.

Fotogalerie

Čtvrt roku po přistání prvních strojů se základna dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila.

Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové. Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.

Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí tisíc vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 migů „jednadvacítek“.

Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.

Bývalý vojenský komplex dnes chátrá a představuje hrozbu pro životní prostředí. Okolí je plné min, na jejich odstranění a zpřístupnění základny chybí peníze. Úřady před deseti lety zvažovaly, že zde vybudují azylové centrum pro migranty, kteří na základně občas přespávali, nakonec od této myšlenky ale upustily.

Željava

Željava

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jižní Korea otestovala novou raketu středního doletu Hyunmoo-2 (23. června...
Jihokorejci otestovali novou raketu, chtějí držet krok s KLDR

Jižní Korea v pátek provedla zkoušku nové balistické střely středního doletu, kterou země vyvíjí v reakci na rostoucí hrozby ze strany Severní Koreje....  celý článek

Ilustrační snímek
Rok od referenda o brexitu. Poctivé lidi nevyhostí, míní Češi v Londýně

Londýn (Od zpravodaje iDNES.cz) Uplynul přesně rok od chvíle, kdy si Velká Británie odhlasovala vystoupení z Evropské unie. Takzvaný brexit uvrhl zemi do nejistoty kterou podpořila vládní...  celý článek

Londýňané během evakuace z domů s nebezpečně hořlavým obložením (23. 6. 2017)
Londýňané byli evakuováni ze stovek bytů. Nejsou bezpečné, zjistily úřady

Britské úřady v pátek zahájily preventivní evakuaci tisíců lidí z pěti výškových domů na severu Londýna, u nichž bylo zjištěno stejné hořlavé obložení jako u...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.