Ztráta auta s řidičem je pro dlouholetého šéfa Novy a senátora Železného, který sám nevlastní řidičský průkaz, nepochybně další nepříjemnou zprávou.
Ty ostatní, které jej postihly po květnovém nedobrovolném odchodu z čela televize, však byly mnohem citelnější: Železného vztahy s majiteli Novy jsou podle informací MF DNES na bodu mrazu.
Skupina PPF, která Novu ovládá, například oproti původním předpokladům nenabídla Železnému angažmá ve slovenské televizi Joj, kterou spoluvlastní.
"Děti opouštějí rodiče velice brutálně, velmi jednoduše a občas se vracejí, jenom když něco potřebují nebo jsou hodně v úzkých," komentoval Železný své vztahy s Novou před časem v deníku Právo. "Ale zpravidla, při normálním běhu života, se děti příliš rodičům nevěnují."
I lidé, kteří se s Železným nerozešli v dobrém, tvrdí, že současná Železného pozice je pro něj až příliš krutá: "Nikdy si nepřipouštěl, že by mohl vůbec prohrát," říká jeden z jeho bývalých spolupracovníků.
Osamělý muž Vladimír Železný
Jeho konec se pomalu blížil několik let. Ale když letos v květnu opravdu přišel, stejně to byla senzace. Dnes, o půl roku později, navíc můžeme dodat: Tak dramatický a hluboký pád jako Vladimír Železný (58) nezažil snad nikdo z velkých "poražených" polistopadového Česka.
"Vladimír Železný byl vždycky osamělý malý muž," říká jeho spolužák a dnešní poradce předsedy Senátu Jaroslav Veis. "Jenže když měl televizi, byl osamělý spíš kvůli tomu, že se ho lidé báli oslovit a čekali, jestli si jich sám všimne. Teď je to spíš naopak čeká, kdo si všimne jeho."
Z nuly na sto za pět let
"Byl vzdělaný, zvídavý, vystupoval skromně, nenafoukaně. Byl chudý a vůbec nepůsobil dojmem člověka, který baží po majetku."
Ledaskdo tomu asi nebude věřit, ale takový byl ještě počátkem devadesátých let Vladimír Železný, jak na něj nedávno v týdeníku Respekt zavzpomínal předseda Senátu a někdejší český premiér Petr Pithart. (Železný mu v letech 1991-1992 dělal mluvčího.)
Typický pražský intelektuál z šedé zóny, který nosil vytahané svetry, neměl auto ani řidičák a skoro veškeré - nijak vysoké - příjmy investoval do knih, prošel velkou životní proměnou těsně před padesátkou.
Famózní úspěch televize Nova, s níž vstoupil v únoru 1994 do českých domácností, z něho udělal jiného člověka. Z otlučeného činžáku na Smíchově se přestěhoval do přepychové vily na pražské Ořechovce.
Knihy - stejně jako obleky - si začal vozit z Londýna, budoval ojedinělou sbírku moderního českého umění, nakupoval domy v centru Prahy i na jihu Moravy, pořídil si vlastní vinařství...
Pět let po rozjezdu Novy stál na absolutním vrcholu. Jenže přišel karambol: rozchod s americkým partnerem a investorem Novy Ronaldem Lauderem. Přeskočme důvody rozchodu, které obě strany popisují diametrálně rozdílně. Protentokrát nechme stranou i popis soudů a arbitráží, které případ provázely.
Důležitý je výsledek: Železný s Lauderem prohrál a tou prohrou přišel o hodně, především o to, o co stál nejvíce - o moc.
Mé zlobivé dítě
Z celého majetku mu zůstala část vzácné sbírky obrazů (odhady hovoří až o stamilionové hodnotě). Podle deníku Blesk teď jeho rodina, tísněna finančními problémy, prodává i luxusní vilu v Praze 5, která je majetkem jeho syna Davida.
Mladý Železný ji roku 2000 kupoval za 14 milionů. Teď je dům k mání za 28 milionů, jeho skutečná hodnota je však podle zdrojů MF DNES po mimořádně nákladné rekonstrukci mnohem vyšší.
Železný rozhodně není chudý - vždyť své nemovitosti před několika lety prodával více než za 120 milionů. Zároveň jej však vyčerpávající boj s Lauderem připravil o to nejcennější: podíl v Nově, který mu kromě peněz nesl i mimořádnou moc.
"Nikdy si nepřipouštěl, že může prohrát," říká jeden z někdejších Železného spolupracovníků. "Myslel si, že i kdyby stát prohrál arbitráž, jak se to stalo, a on přišel o své majetkové podíly v Nově, což se také stalo, vždy mu zůstane vliv. Že se bez něho ta televize prostě neobejde."
Jenže se nakonec obešla. A jestli si dnešní hlavní majitelé Novy - společnost PPF - něco opravdu přejí, pak aby byla s Železného érou spojována pokud možno co nejméně. Mimochodem: najít dnes fotografii Železného na webové stránce Novy vyžaduje nemalé pátrací úsilí.
Železný to může právem považovat za krutou nespravedlnost. Nebýt jeho, PPF by se nikdy k tak skvělému byznysu, jakým Nova stále je, nedostala. Vztahy Železného s majiteli Novy jsou dnes na bodu mrazu.
"Určitě v tom nebude hrát nijak významnou úlohu," odpovídá mluvčí televize Dan Plovajko na otázku, jakou roli bude mít Železný při nadcházejících oslavách 10. výročí Novy. "Televize, to je hlavně program, jednotliví moderátoři a pořady odcházejí a přicházejí..."
O pár minut později mluvčí Plovajko přece jen dodává: "Na doktora Železného při oslavách samozřejmě nezapomeneme." Těžko říct, jak oslaví jubileum televize muž, který o sobě kdysi říkal: "Já jsem televize Nova."
Žádosti o rozhovory Železný odmítá. Výjimku pravidelně činí pouze v případě deníku Právo, jemuž se také v říjnu svěřil: "Televize Nova je moje milované dítě. Sleduji jeho vývoj. Někdy s potěšením, někdy s velkými rozpaky. S mimořádně velkými rozpaky."
Zbyli mu komunisté
Železný má nepochybně svou část pravdy, když tvrdí, že se na jeho pádu podepsala "politická objednávka", či lépe řečeno atmosféra. Velká část současné vládní koalice v čele s ministrem kultury Pavlem Dostálem s Železným opravdu nevychází tak idylicky, jak tomu bylo při Železného soužití s ODS a ČSSD v časech opoziční smlouvy.
Když Železného před dvěma lety propustili z policejní cely, zamířil okamžitě do pracovny tehdejšího předsedy Sněmovny Václava Klause, který bil na poplach před "kriminalizací podnikatelů". Dnes už tak mocné spojence nemá - bez mocné televize v zádech nemá ani co nabídnout.
Železný přesto nové partnery našel: ve společném senátním klubu se spojil se třemi komunisty a jedním nezávislým kolegou. "Nemá to nic společného s politikou, s tím návrhem jsem za ním přišel já," říká komunistický senátor Jaroslav Doubrava.
"Jde jen o to, abychom měli rovné podmínky pro práci v Senátu a nemuseli si jako senátoři bez zázemí klubu sami platit například kancelářské potřeby." Přesto senátor Doubrava neskrývá sympatie, které k Železnému chová: "Je mi z toho smutno, když vidím, jak se k němu někteří kdysi lísali, a jen co byl odvolán, nezavadí o něj pohledem."
Svým paktem s komunisty ztratil Železný hodně sympatií i mezi svými někdejšími spojenci: "Nepochopil jsem to, není to šťastné," říká předseda ODS a místopředseda Senátu Mirek Topolánek. "Zkomplikoval si tím život, těžko už se bude zbavovat nálepky, že se účelově spojil s komunisty."
Šachista Železný býval proslulý tím, že každý svůj krok měl promyšlen na několik tahů dopředu: "Myslím, že jde o politickou moc," tvrdí poradce Petra Pitharta Jaroslav Veis. "Předseda klubu může například kdykoli promluvit na schůzi Senátu a jeho činnost tím významně ovlivnit. Myslím, že je to pro něj cesta, jak se znovu dostat aspoň nějak nahoru."
