Lze zatknout Viktora Koženého, ale nikdo už nezmění kuponový kapitalismus. Lze zavřít i Železného. Jeho duch však kráčí dál. Kráčí v podobě televize Nova. I když je nyní pravděpodobné, že množství žalob a sporů přerostlo geniálnímu hráči přes hlavu, byl to on, kdo nadiktoval milionům lidí, co si mají myslet a po čem mají toužit. Jeho vůle byla silnější než protesty a stesky intelektuálů. Úspěch jedné televize zůstane navždy Železného dílem.
Příběh tohoto muže však přerůstá žánr telenovel a milionářských soutěží, i když má rysy obou. Dá se chápat i jako tragédie. Na jedné straně vzdělaný, mimořádně schopný a mimořádně pracovitý člověk. Na druhé straně hrabivý parvenu opájející se po letech chudoby ohromným majetkem.
Aby měl víc a víc, tančí na hranici zákona, dostává se do dalších a dalších sporů. Je rukojmím v rukou svých advokátů. Vše, co vybudoval, se hroutí a stahuje ho s sebou. Náš hrdina bojuje, nevzdává se, ba nezakolísá. Neúprosná ruka pomsty ho však svírá. Kam se pohne, všude pečeti: Zabaveno! Jaké bude finále?
Verze šťastná: náš hrdina znovu překvapí. Sepíše tuhle historii, prodá ji nějaké komerční televizi a vydělá tolik, že nejen zaplatí dluhy, ale mnohé mu zbude.
Verze smutná: bude uvězněn a bude muset snášet potupu od lidí mnohem horších než on. V kobce se bude užírat titánskými myšlenkami. Zemře zapomenut.
Verze česká: ačkoli bude zbaven majetku, bude si kupovat nejdražší vína. Ač odstaven od své televize, zůstane ředitelem na věčné časy.
