Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slabinou železnice jsou výpravčí a přejezdy, míní šéf Drážní inspekce

  0:01aktualizováno  0:01
Železniční tratě v Česku nejsou tak bezpečné, jak by mohly být, naznačuje generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut. Rezervy vidí zejména na přejezdech a ve vypravování vlaků.

Díky výpravčím se na Táborsku nesrazila drezína s rychlíkem. ilustrační snímek | foto: MAFRA

Výpravčí zvedne plácačku, ozve se ostrý zvuk píšťalky a teprve poté se vlak rozjede. Tato scénka v posledních letech zmizela z řady nádraží, zejména těch velkých. Podle Drážní inspekce i oslovených výpravčích je to vážná chyba.

Strojvedoucí se na stále více tratích řídí jen podle toho, jaká barva jim svítí na návěstidle. Letos přitom už třicetkrát vyjel vlak navzdory zákazu. Čtyři lidé byli zraněni, způsobená škoda přesáhla 33 milionů korun. „Dříve byla zodpovědnost na dvou lidech - výpravčím a strojvůdci. Nyní je jen na strojvůdci,“ upozorňuje generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut.

Návrh na návrat k tomu, aby výpravčí opět vypravovali vlaky, dávala inspekce už v roce 2012. Podle Šiguta bylo chybou zrušit ve velkých stanicích výpravčí dříve, než v nich začne fungovat systém ECTS, který vlaky při vyjetí na červenou automaticky zastaví.

Výpravčí z peronů mizí kvůli modernizaci tratí, po níž je provoz na železnici řízený na dálku. To přináší také úsporu na mzdách. Podle inspektorů by však návrat výpravčích nemusel přijít draho. „Na těch stanicích většinou dál slouží. Sedí v kanceláři a nosí strojvedoucím rozkazy o okamžitých změnách v dopravě,“ uvedl Šigut.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která má bezpečnost tratí na starosti a výpravčí jsou její zaměstnanci, s jejich návratem nesouhlasí. „Vnímáme tento návrh Drážní inspekce jako krok zpět, a to i ve srovnání se světovým trendem a vývojem,“ uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Kritika drážních inspektorů míří i na další prvky zabezpečení železnice, zejména na silniční přejezdy. „Když nejsou přejezdy mimoúrovňové, měly by být zásadně se světly i závorami. Na těch bez závor, kde jsou jen světla, se od ledna 2008 do března letošního roku v 607 případech střetl vlak s autem a zemřelo při tom 95 lidí,“ vyčíslil generální inspektor Šigut.

Jedna z největších podobných nehod se odehrála letos v březnu mezi Obrataní a Chýnovem na hranicích Jihočeského kraje a Vysočiny. Střetl se osobní vlak s kamionem, vlak po nárazu vykolejil. V nemocnici skončilo jedenáct lidí, škoda činila osm milionů korun.

Naopak tam, kde závory jsou, nebyl podle Šiguta s výjimkou Studénky a jednoho vojenského případu ani jeden mrtvý. „Přesto jsou stále schvalovány přejezdy bez závor, i když se cenově liší jen o deset až patnáct procent,“ upozornil Šigut.

Lidé i po neštěstí ve Studénce dál riskují:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.