"Lidem mého věku je to již jedno, co s nádražím bude, mají těsně před důchodem. A ti mladí říkají, uvidíme," poznamenává průvodčí Zdeněk Crla.
Jeho slova potvrzuje o mnoho let mladší železničář Jiří Vávra. "Nemám tušení, jak by se to tady mohlo změnit. Asi by se něco udělat mělo. Člověk si však zvykne na cokoliv," říká Vávra.
Podle svých slov se již nepozastavuje nad tím, že je nádraží špinavé, zrezivělé a zastaralé. Řada železničářů má podobný přístup. Nevadí jim ani chátrající střecha nádraží, ani znečištěná nástupiště. Vadí jim však špatný stav vlaků.
"Nějaká paráda kolem není tak důležitá, hlavně aby se obměnil vozový park. Vždyť je tady polovina vlaků čtyřicet let starých," přeje si Václav Štayer.
Na nevyhovující stav vlaků upozorňuje i Zdeněk Crla. "Když si ten vlak projdete, řeknete si, jak vůbec může vyjet. Jsou tam desítky drobných nedostatků," stěžuje si Crla.
A jak se železničářům pracuje v místech, kde se denně setkávají s uštvanými narkomany, zdrcenými prostituty a otupělými a často opilými bezdomovci?
"Ze začátku jsem se tady bál. Teď už je to lepší. Všechny ty bezdomovce a narkomany jednoduše nevnímám a nestarám se o ně. Nejraději bych je odsud vyhodil, to ale musí udělat policie," říká Vávra.
"Vyhodíte je jedněmi dveřmi a oni se vrátí druhými," tvrdí jeho kolega Zdeněk Crla.
Jakési smíření se současnou situací je vlastní většině lidí, kteří na hlavním nádraží pracují. "Chodíte do práce každý den kolem pornokina či herny, a co? Když se někdo dostane na šikmou plochu, může si za to sám. Je na majiteli těchto podniků, aby jednal poctivě, aby si ohlídal, co se v jeho kšeftu děje," dodává Štayer.
Jen málokdo ze železničářů ví, že se již rok chystá studie, na které spolupracují městské části Prahy 1 a 2, městské centrum sociálních služeb, policie a České dráhy. Předkladatelé studie počítají s tím, že by zrušili tamní "rizikové podniky", jako například herny, pornokino, sexshop, zastavárnu či stánky s prodejem tvrdého alkoholu, a nahradili je vhodnějšími provozovnami.
Mluví například o lékárně, nové čekárně, normálním kinu nebo čistých sprchách. Zástupci městského centra sociálních služeb prohlašují, že současná podoba nádraží je vhodným podhoubím pro lidi z podsvětí. Projekt na přeměnu nádraží se však zatím nepodařilo zrealizovat.
"Projekt je zatím v plenkách," přiznal před časem vedoucí centra Miroslav Luczka.
"Dráhy mají z nynějších provozoven vysoké nájmy. V tom je ten hlavní problém," vysvětluje dosavadní neúspěšnost projektu Václav Štayer.
Průvodčí Zdeněk Crla tak jako většina železničářů kritizuje špatný stav vlaků. O vzhledu nádraží říká: Všechna jsou zanedbaná. Hlavní má tu nevýhodu, že je tak velké. (20. listopadu 2001) |
Jiří Vávra (vpravo) se ze začátku nádraží bál. Nyní se již cítí lépe, podle svých slov si narkomanů či bezdomovců nevšímá. |