"Policejní rada Úřadu finanční kriminality a ochrany státu žádost o vydání pana Železného podal ráno," potvrdila iDNES mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Dodala, že policie chce pokračovat v už probíhajícím stíhání, do kterého nyní zasáhla senátorská imunita.
Žádost čítá 28 stran a obsahuje popis skutků, kterých se měl novopečený senátor dopustit.
Tajemník mandátového a imunitního výboru horní komory parlamentu Václav Šedivý o žádosti dopoledne nevěděl. "K nám by se to stejně dostalo až na konci řetězce," řekl iDNES.
Žádost nejprve posoudí předseda Senátu. Teprve pak ji předá mandátovému a imunitnímu výboru. Ten ji projedná a prostuduje patřičné materiály. Pak požádá senátory o vyjádření. Ti hlasováním rozhodnou, zda svého kolegu policii vydají.
Šedivý míní, že rozhodnutí senátorů se dá očekávat nejdříve po Novém roce. "Čtvrtého prosince se sejde Senát k první schůzi po volbách. Tam bude zvolen předseda, pak se budou volit výbory," dodal.
Členové výboru se sice sejdou už příští týden, ale mají v plánu pouze posoudit, zda volba nových senátorů byla platná. Další zasedání se koná v lednu.
Policie počítá s tím, že senátorům zapůjčí veškeré materiály o kauze Vladimíra Železného a jeho bývalého právníka Aleše Rozehnala.
"Jsme připraveni na základě žádosti imunitního a mandátového výboru Senátu s nimi spolupracovat a dát jim veškeré podklady, které budou k rozhodnutí potřebovat," sdělil ředitel Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Pavlík.
Železný a Rozehnal jsou obviněni z poškozování věřitele společnosti Central European Media Enterprises (CME).
Jeden případ se týká miliardové transakce s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Druhé obvinění souvisí s podezřelými převody majetku Železného na několik společností. V nich figurují Ondřej Kuchař a Edita Panušková z Rozehnalovy kanceláře, kteří jsou také stíháni. Železný je podezřelý i z daňových úniků za 6,8 milionu korun při dovozu obrazů z ciziny.
O vydání Senát hlasoval už pětkrát
Případ šéfa Novy bude zřejmě šestou kauzou, v níž budou rozhodovat o vydání svého kolegy policii.
Ve třech případech žádost policie odmítli. Ve dvou, které souvisely s dopravními nehodami, se stíháním souhlasila. Podle dřívějšího vyjádření člena senátního imunitního výboru Ondřeje Febera (Unie svobody) senátoři dosud odmítli vydání kolegů jen v případech, které měly politické pozadí.
Senát ve své šestileté historii poprvé odmítl stíhání v roce 1999 u Václava Bendy (ODS). Toho vyšetřovatel podezíral z neoprávněného nakládání s osobními údaji v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce Helmuta Zilka s komunistickou Státní bezpečností (StB).
Loni Senát odmítl vydat unionistu Vladimíra Schovánka, kterému hrozilo stíhání za pomluvu.
Politické pozadí měl podle senátorů i případ Jaroslava Musiala (ČSSD). Policie ho před dvěma roky spolu s dalšími členy představenstva firmy ETZ Teplice vinila, že firma v roce 1997 neodváděla příspěvek na sociální pojištění zaměstnanců.
