Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Železná sláva dorazila do Prahy

aktualizováno 
"Vyjelť outlou rukou spanilé vlastenky vkusně ověnčený a barvami národními ozdobený v 9 hodin ráno z Pardubic, pod osobní správou našeho váženého krajana, vrchního inženýra p. J. Pernera, a mašinisty Kašpara, též rozeného Čecha. Očekávání na drážním dvoře bylo perné, jelikož nás trápila jednak nedočkavost vlastní, jednak parno veliké, ale nad to všechno ještě rozličné rozjímání se všelikými pochybnostmi. O půl páté odpoledne byl nám příchod hlaholem diváků po výškách umístěných, i pak pronikavým pískotem vypuštěné páry zvěstován, načež se objevil zrakům našim. Byl to pohled velkolepý a city radostné zmocnily se všech přítomných; netoliko dělníci jásali těšíce se z podařené práce, i my ostatní svědkové plesali jsme všichni jako bychom viděli Moravu a Slovensko blíže..." Tolik časopis Květy o příjezdu prvního vlaku do Prahy 20. srpna 1845. Trať z Olomouce do Prahy (a dál zamýšleně do Drážďan) tvořila odbočku již částečně fungující Severní dráhy císaře Ferdinanda, vedoucí z Vídně přes Moravu do Haliče (dnešního jihovýchodního Polska). Stavba pražské větve trvala pouhé tři roky, navzdory nemalým potížím lidským (špatné pracovní podmínky) i technickým (tekoucí písky v tunelech, množství kamenných mostů a viaduktů). Tohle - a předtím ještě trasování a vykupování půdy - mohl zvládnout jen diplomat, organizátor, odborník a fanatik: tím vším Jan Perner byl. Původně měl být mlynářem po tátovi, ale nechal si přede svědky vyplatit synovský podíl a odešel do Prahy studovat techniku. Osud však jeho závratný vzestup krutě přerval: dvacet dní po pražském triumfu se vracel "svým" vlakem z Olomouce. Při výjezdu z choceňského tunelu se vyklonil z okna, aby se ohlédl. Narazil hlavou na sloup a den nato zemřel. Bylo mu třicet let.

Nikdy se nevrátí...?

19. srpna 1850 zahajuje kopřivnický sedlář Ignác Šustala ve své dílně výrobu vagonů a kočárů. Je šikovný, firma vzkvétá. Roku 1897 zde vzniká jeden z prvních osobních a o rok později i nákladních automobilů na světě. Tatra (jak se fabrika od roku 1911 jmenuje) se mezi válkami stává respektovanou štikou světového automobilového průmyslu. Čtyřicet let socialistického hospodaření a deset let transformace však způsobily, že dnes automobilka živoří.

Objev při exkurzi

20. srpna 1885 vykládá Ernst Hartwig, zaměstnanec hvězdárny v estonském Tartu, návštěvníkům o Kantově-Laplacově teorii vzniku naší sluneční soustavy z rotujících pramlhovin. Poté jim chce ukázat mlhovinu v Andromedě, která vypadá jako rotující. Ke svému úžasu vidí uprostřed mlhoviny jasnou hvězdu! Teprve za půl století vyjde najevo, že šlo o supernovu, první objevenou dalekohledem v cizí galaxii.

Smrt v Los Alamos

Při jedné z manipulací se štěpným materiálem v laboratoři Los Alamos dostává 21. srpna 1945 fyzik Henry Dagnian dávku ionizujícího záření mnohonásobně převyšující lidskou odolnost. Umírá čtyřiadvacet dní, pomalu, v bolestech... Američtí představitelé se zatím snaží přesvědčit veřejnost, že škodlivé účinky jsou nepatrné, a když už, tak je smrt ozářením "docela příjemná" (generál Leslie Groves, šéf projektu Manhattan).

Čárky a tečky přes Kanál

Možnost telegrafního přenosu pod vodou byla známa už desítky let, avšak teprve využití gutaperči (přírodní hmoty podobné kaučuku) vyřešil problémy s izolací drátů. Angličtí bratři John a James Brettové se vzápětí rozhodli položit na dno La Manche kabel. V konzervativní Británii sklidili posměch (i od průkopníka železnice Stephensona). Francouzi však byli vstřícnější, licenci dali, takže 23. srpna 1850 prochází z Anglie do Francie první podmořský kabelogram. Spojení Británie s evropským kontinentem je skutečností. Zanedlouho však kabel vyloví jeden rybář a v domnění, že jde o jakousi exotickou rostlinu obsahující zlato, ho rozřeže.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.