Staronový šéf zelených Ondřej Liška.

Staronový šéf zelených Ondřej Liška. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Zelení zvolili staronového předsedu, na výsluní je má vrátit Liška

  • 86
Lídrem Strany zelených zůstane Ondřej Liška, rozhodli delegáti na sjezdu v Praze. Staronový předseda chce zelené vrátit zpátky na politické výsluní. Ve volbě neuspěli šéf analytické sekce zelených Karel Helman, lídr základní organizace z Klánovic Giuseppe Maiello, student Martin Marek ani bioložka Ivana Kyselková.

Na svém třídenním sjezdu měli zelení původně diskutovat jen o programu strany. Po letošních prohraných sněmovních volbách ale vedení dalo své funkce k dispozici, a tak dnes delegáti volili i nové předsednictvo.

Kandidátů na šéfa strany bylo dohromady pět. Největší podporu měl podle očekávání dosavadní lídr a bývalý ministr školství Ondřej Liška. V tajné volbě získal 125 hlasů z 209 hlasujících.

Druhého Karla Helmana podpořilo 35 delegátů, Giuseppe Maiello dostal 27 hlasů, Martin Marek 5 hlasů a Ivana Kyselková 4 hlasy. Třináct volebních lístků bylo neplatných.

Liška po volbě poznamenal, že tolik protikandidátů nečekal. "Z těch lidí ucházejících se o post předsedy jsem získal 60 procent hlasů. Já to považuji za dosti silný mandát v době, kdy zelení mají za sebou složité a těžké období, za které já samozřejmě cítím odpovědnost," řekl. Zelení by podle něj nyní měli vybudovat silnou strukturu a členskou základnu v regionech a stát se "hlídacím psem veřejných zájmů".

Inspirace v Německu

"Věřím, že se mi podaří společně s novým předsednictvem a našimi členkami a členy vrátit Stranu zelených do parlamentu. Rád bych, aby se čeští zelení inspirovali fenomenálním úspěchem svých německých kolegů a stali se opět silnou stranou," řekl Liška delegátům.

Liška slíbil několik změn. Jinak by se strana měla například starat o své nové členy. Od voleb se do ní přihlásilo na 700 lidí, kteří se tak mají dozvědět, jak mohou aktivně prosazovat zelenou politiku. Plánuje i otevření "zelené univerzity", která umožní předávání zkušeností mezi straníky. (čtěte více o úkolech, které si Liška vytyčil)

Už dříve Liška prohlásil, že jedním z prvních kroků nového vedení bude diskuse o návratu Dany Kuchtové. Právě spory, které vedly k odchodu tehdejší ministryně školství Kuchtové z vlády, nastartovaly boj ve straně mezi Bursíkovým vedením a jeho kritiky. Výsledkem bylo vyloučení Kuchtové a poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové, což posléze vedlo k tomu, že obě poslankyně pomohly shodit vládu Mirka Topolánka.

Bursík přišel, i když nedostal pozvánku

Bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík a jeho bývalý asistent Samuel Kašpar s potomky 13. listopadu na volebním sjezdu strany v Praze.Martin Bursík a někdejší poslankyně strany Kateřina Jacques odpoledne mezi delegáty přišli i se svou roční dcerou Noemi. V kuloárech si ale stěžovali na to, že nedostali oficiální pozvánku. "Já si myslím, že jsme se nedopustili žádného faulu ani faux pas, nebyl v tom rozhodně žádný zlý úmysl," řekl Liška ČTK. Zdůraznil, že Bursík je členem republikové rady strany, a má tak automatický přístup na sjezd.

Někteří z delegátů Liškovi vyčetli, že s někdejším šéfem strany a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem dost nespolupracuje.

Volba místopředsedů ukázala rozdělení strany

Po předsedovi volil sjezd i jeho zástupce. Prvním místopředsedou se stal Přemysl Rabas, který se ale původně o funkci vůbec neucházel. Jako východisko z patové situace navrhl Rabase šéf strany Liška. O funkci se původně ucházela šéfka pražských zelených Petra Kolínská a pražský zastupitel Petr Štěpánek. Ani jeden z nich ale nezískal potřebný počet hlasů. Několik dalších pokusů o zvolení Liškova zástupce pak skončilo neúspěchem, přestože se Kolínská vzdala kandidatury.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video