Česká pirátská strana se na ministerstvu vnitra zaregistrovala v půlce června. Piráti tvrdí, že už před volbami do Evropského parlamentu s nimi koketovala Demokratická strana zelených. Nabídku spolupráce ovšem odmítli, protože nechtěli spojit jméno (tehdy ještě iniciativy) s Olgou Zubovou, která se podílela na pádu Topolánkovy vlády.
Ondřej Liška oslovil stranu složenou převážně z odborníků v oblasti IT před dvěma týdny. "Budeme jednat o jakékoliv formě volební spolupráce, protože cítíme velkou programovou blízkost v otázce copyrightu a svobodného internetu. Nevylučuji, že to může skončit i společnou kandidátkou nebo umístěním zástupců pirátské strany na kandidátce zelených," řekl Liška iDNES.cz.
K činu ho prý inspirovaly i nedávné události v europarlamentu, kde se k frakci zelených přidal zvolený poslanec švédské Pirátské strany.
"Internet už dávno není tou svobodnou a nekomerční digitální dimenzí, která měla vést k nové sociální revoluci. Zelení, včetně českých, se chtějí postarat o to, aby na 'síti' byla alespoň zachována a bráněna práva jednotlivých uživatelů nebo malých vývojářů," naznačuje na webu možné výhody spojení Liška, sám velký fanoušek sociální sítě Facebook.
I na jádru se shodneme, věří Liška
Jenže čeští piráti jsou oproti kolegům ze Švédska opatrnější. "Převažující názor našich členů je, že s nikým do předvolební koalice nepůjdeme," řekl iDNES.cz místopředseda strany Jiří Kadeřávek.
Určité výhody spojení se zelenými nicméně připouští. "Výsledky schůzky probereme za čtrnáct dní na republikovém výboru, ten rozhodne, jak dál. Naše témata mají ale jasnou prioritu," dodává.
Právě v otázce programu by Liškova strana mohla narazit. Ačkoliv se čeští piráti profilují jako liberální střed a podobně jako zelení horují pro "malý stát" a větší odpovědnost občanů, třeba v otázce energetiky jsou jednoznačně projaderní.
"V ekologii máme racionálnější přístup, nechceme ji prosazovat za každou cenu. Alternativní zdroje energie zatím k pokrytí spotřeby nestačí a jádro je pořád lepší než uhlí," říká předseda českých pirátů Kamil Horký.
Ondřej Liška zareagoval pragmaticky - nutnost využívat již fungující jaderné elektrárny si podle něj uvědomují i zelení. "Ale zároveň všichni vědí, že jádro není obnovitelný zdroj. Můžeme ho využívat ještě pár desítek let, ale musíme přemýšlet i o tom, co budeme dělat pak - to je princip zodpovědnosti vůči budoucím generacím," argumentuje a věří, že nejen v tom se s piráty nakonec shodne.
A dobře ví proč. Už krátce po vzniku pirátské iniciativy v půlce dubna přiznalo ve výzkumu agentury Network Media Services ochotu volit stranu podobného ražení až 40 procent uživatelů internetu. A několik dalších anket z poslední doby svědčí o dalším růstu její popularity. Strana má nyní asi stovku členů s věkovým průměrem 30 let.
Maximálně vytěžit internet
Nováček na politickém kolbišti se připravuje na říjnové volby. Nedávno si zvolil vedení, v němž figuruje i jedna žena. "Zatím hodně válčíme s vnitřní organizací. Na předvolební kampaň ani nemáme moc prostředků, teprve oslovujeme sponzory. Do kampaně chceme investovat do milionu korun, pokusíme se ale vytěžit maximum z internetu," líčí situaci Kadeřávek.
Tři měsíce před volbami přitom ambice strany nejsou nikterak malé. Cílem je získat aspoň 1,5 procenta hlasů nutných k čerpání státního příspěvku.
O své "místo na slunci" se slovy Ondřeje Lišky popere ve volbách i Strana zelených. Ještě nedávno přitom odmítal, že by uvažoval o spolupráci s jinými stranami či odpadlíky. - čtěte Koalice nebude. Zelené chci posílit zevnitř
V situaci, kdy podpora zelených podle průzkumů kolísá na hranici volitelnosti, ale současnou snahu za příznak zoufalství nepovažuje. "Zoufalé by bylo, kdyby SZ dělala populistické kroky, které by byly programově neopodstatněné," říká.
V otázce svobodného internetu byli totiž zelení podle Lišky aktivní už dávno. "Na evropské úrovni jsme úspěšně vedli boj proti softwarovým patentům, bojovali jsme i proti záměru umožnit odpojování uživatelů od internetu za stahování nelegálního obsahu," dodává.
