Přesto se o populárním volebním lídru Zelených a představiteli umírněného křídla strany, padesátníku Joschkovi Fischerovi dále mluví jako o novém ministru zahraničí. "Ano, umím si to představit," říká Schröder, ale Fischer je opatrný: "Je to věcí dalších jednání." Ekologický pacifista, nebo dobrý žák Helmuta Kohla? ptají se dnes mnozí. Fischer, bývalý taxikář, prodavač knih, ale i ministr životního prostředí Hesenska, zatím dává za pravdu té druhé skupině. Mluví sice o tom, že Německo nesmí dělat politiku síly, o tom, že NATO musí být čistě obranná organizace, ale na druhé straně to byl on, kdo přesvědčil polovinu poslanců Zelených, aby hlasovali pro rozšíření aliance. Druhá polovina byla před několika měsíci proti. Ještě nedávno bylo v programu Zelených i rozpuštění Severoatlantické aliance. "Zahraničněpolitická témata Zelených jsou vůbec nejkontroverznější. Nepodpořili nikdy vyslání německých vojáků do zahraničí, stavějí se proti rozšíření NATO," říká bonnský profesor Rüdiger Kipke. "Myslím, že nemohou převzít odpovědnost v tak důležité oblasti." "V zahraniční politice bude kontinuita," tvrdí však Schröder a dodává, že zde není prostor pro kompromisy. Je to pro Německo další velká změna. Zelení, kteří na počátku osmdesátých let vznikli jako protestní strana radikálních ekologických pacifistů, dostali výsledkem nedělních voleb poprvé ve své historii vládní legitimaci v koalici se sociálními demokraty. Strana mladých, nové životní filozofie, protestu proti dosavadnímu systému je snad největší neznámou, kterou volby přinesly. Strana už dnes rozštěpená uvnitř na dvě křídla - umírněné, na vládní odpovědnost myslící "reálos" populárního lídra Joschky Fischera, a do počátků strany zahleděné "fundis" šéfa strany Jürgena Trittina. Necelých sedm procent hlasů a neustálá hrozba možnosti vytvoření velké koalice nedávají straně velké šance na prosazení většiny jejího kontroverzního programu. "Pozice Zelených není nijak skvělá," usadil své koaliční partnery již předem předseda SPD Oskar Lafontaine. "Nedáváme si před rozhovory žádné podmínky," řekl Joschka Fischer. "Jednat se má u jednacího stolu." SPD si už podmínky dala: "Základem vládní politiky musí být hospodářská a bezpečnostní stabilita a zahraničněpolitická kontinuita," prohlásil Schröder. Zelení označili za své hlavní úkoly boj s nezaměstnaností, ulehčení přidělování státního občanství pro cizince, což nejsou nejproblematičtější témata. V programu strany jsou však jiné, daleko kontroverznější body. Je to mimo jiné likvidace atomových elektráren, zastavení výstavby dálnic i trati pro nový rychlovlak Transrapid, legalizace měkkých drog či omezení rychlosti na dálnicích na sto a ve městech na třicet kilometrů za hodinu. Strana se také oficiálně nevzdala svého plánu zdražit benzin na pět marek za litr. Snad nejkontroverznější je však zahraniční politika. Zelení žádají omezení role NATO a předání klíčové úlohy garanta bezpečnosti OBSE. Jsou proti nasazování německých vojáků v zahraničí. Žádají zrušení povinné vojenské služby a snížení stavu armády na polovinu. Naopak pokud jde o rozšíření unie, chtějí ji otevřít všem zájemcům včetně Turecka. "Myslím, že Zelení nejsou připraveni vládnout. Je ale možné, že vládní odpovědnost se na nich pozitivně projeví," tvrdí bonnský profesor Rüdiger Kipke. Zelení mají po téměř dvou desetiletích od svého vzniku poprvé příležitost podílet se na vládě. "Je to jedinečná šance," přiznává Fischer. Schröder však Zelené jasně varuje: "Nemůžeme si dovolit žádné experimenty."
30. září 1998
