Zelení a lidovci chtějí zrušit volební kraje, politolog je varuje

Vláda dnes projedná reformu volebního systému. Zelení a lidovci prosazují, aby se do Sněmovny nevolilo podle krajů, ale za celou republiku. Slibují si od toho větší spravedlnost při dělení mandátů. Soutěž stran se změní na boj krajských organizací uvnitř partají, varuje ale politolog Tomáš Lebeda.

Politolog Lebeda prosazuje tzv. skotský systém, v němž spravedlivý přepočet hlasů na počet poslanců zajišťuje jiná matematická metoda. | foto: David Port, MF DNES

Topolánkova vláda nabrala v reformě volebního systému čtyři měsíce zpoždění. Původně se jí měla zabývat už v říjnu. Novela má změnit dvě zásadní chyby dnešního modelu - nespravedlnost a neefektivnost.

Malé strany dnes tratí kvůli metodě přidělování mandátů podle získaných hlasů. Zelení v roce 2006 potřebovali na jednoho poslance 56 tisíc hlasů, zatímco ODS a ČSSD jen asi 23 tisíc. V Česku navíc neexistuje žádný bonus pro vítěze, který by umožnil vítězné straně tvořit silnější vládu, než je ta dnešní, spoléhající na "přeběhlíky". - více o cílích plánované reformy a chybách současného systému čtěte zde

Dvě nejmenší strany ve Sněmovně - lidovce a zelené - trápí hlavně první problém, neproporcionalita způsobená rozdělováním v malých krajích. Chtějí prosadit tzv. holandskou variantu, v níž se poslanecká křesla "porcují" za celou republiku. Neopakovalo by se tak například, že zelení získají v malém Libereckém kraji 10 procent hlasů, ale žádného z osmi poslanců.

"Z vládou doporučených návrhů je KDU-ČSL nejbližší tzv. holandský systém," sdělil iDNES.cz Jan Chlubna z analýz KDU-ČSL.

"Strana zelených podporuje holandský systém," uvedl také šéf zelených Martin Bursík. I jemu se líbí jednoduché řešení proporcionality, ale i srozumitelnost pro voliče.

Politolog: Vznikne soutěž uvnitř stran místo mezi nimi

Politolog a hlavní český expert na volební systémy Tomáš Lebeda je ale varuje: "Největší slabina této varianty je, že obrací soutěž mezi stranami uvnitř krajů na soutěž mezi kraji uvnitř jednotlivých stran."

V holandském systému totiž po rozdělení křesel mezi strany (za celou republiku) následuje porcování "kořisti" v jednotlivých partajích podle krajských výsledků. Vzniká tak paradoxní situace - například pro jihomoravské lidovce bude důležitější porazit kolegy z Prahy než krajské konkurenty z ODS a podobně.

"Úplně to obrací logiku volební soutěže a můžeme se dočkat toho, že se kampaň povede mezi jednotlivými krajskými organizacemi téže strany," varuje Lebeda.

Proporcionalitu lze podle něj zajistit jinak a bez vedlejších důsledků. Lebeda navrhl a prosazuje tzv. skotský systém, který zachovává kraje, ale zavádí spravedlivější matematickou metodu přepočítávání hlasů na poslanecká křesla.

Dvě varianty se liší ještě ve způsobu bonifikace vítěze. Právě tam vidí Lebeda výhodu skotského systému. Ten totiž vítězi přidává křesla hlavně na úkor druhé strany, která bývá hlavním politickým konkurentem. Vítězi to umožní vytvářet stabilní koaliční vládu s menšími stranami.

Bursík a analytik Chlubna ale i v tomto ohledu propagují holandský systém. Ten jediný má totiž limit pro bonus vítězi nastavený na deset procentních bodů. Podle zelených a lidovců může neexistence limitu přiklonit poměrný volební systém k většinovému.

Obava je to ale hypotetická a nepříliš podložená. Skotský systém reálně negeneruje větší bonusy, než holandský. Vítězná ODS by s nimi při minulých volbách dostala přibližně stejný počet poslanců. - alternativní výsledky voleb naleznete zde

Osud reformy je každopádně nejistý. Ministr spravedlnosti Pospíšil totiž na ČT uvedl, že ODS podporuje třetí, řeckou variantu. Levicová opozice se navíc staví ke všem třem návrhům odmítavě.

Tři varianty změny

Politolog Lebeda upozorňuje, že návrhy ministerstva jsou vzdálené tomu, jak se volí v Holandsku, Řecku či Skotsku. Názvy tak lze brát jen orientačně, pro snadnější odlišení systémů.

Holandská varianta:
Všechny varianty rozdělují 200 poslaneckých mandátů ve dvou částech - tzv. skrutiniích. Holandská začíná "odměnou pro vítěze", kterému se přidá degresivní bonus. Když získal do 30 procent hlasů, je bonus 10 procentních bodů. Pak klesá a při zisku 50 procent je bonifikace nulová.

V druhém (hlavním) skrutiniu se zbylých 190 či více mandátů rozdělí podle celostátních výsledků. Přidělená poslanecká křesla si pak strany porcují podle svých výsledků v krajích.

Skotská varianta:
Skotský systém začíná hlavním skrutiniem, v něm rozděluje 175 mandátů, ale zachovává kraje. Přepočet hlasů na získaná křesla zajistí spravedlivější matematická metoda. I tady by tak každá strana měla na poslance potřebovat zhruba stejný počet hlasů.

V druhém, bonifikačním skrutiniu se celostátně rozděluje zbylých 25 mandátů. Pro vítěznou stranu je použit jiný, výhodnější přepočet (d'Hondtova metoda) než pro zbytek (Sainte-Leaguë). To ji přidá křesla navíc, hlavně na úkor druhé nejsilnější strany.

Řecká varianta:
Řecká varianta zavádí v prvním skrutiniu tzv. sdružené kraje - mandáty se rozdělují v několika spojených krajích. Tento předstupeň holanské varianty by měl vést k větší proporcionalitě.

Při přerozdělování ve sdružených krajích není přiděleno všech 200 mandátů. Zbytek, tzv. plovoucí bonus, jehož velikost záleží na konkrétním výsledku voleb, dostane celostátní vítěz.

Pozn: Ministerstvo spravedlnosti navrhuje s každou variantou její pozměněnou alternativu. U holandského systému je to např. fixní (ne degresivní) bonus 10 % pro vítěze.