Vědci předpokládají, že růst keřů a lesů v nejsevernějších oblastech planety má stejnou příčinu jako rozšiřování pouští v tropických a subtropických oblastech.
Je jí globální oteplování.
Když začala být na konci čtyřicátých let zkoumána oblast Aljašky z hlediska zmapování zásob ropy, byly pořízeny tisíce leteckých snímků tundry v oblasti polárního kruhu.
Vědci, kteří zkoumají klimatické změny, létali v poslední době nad stejnými oblastmi a porovnávali je z hlediska porostu.
Na většině míst zaznamenali dramatický nárůst výskytu křovin a zakrslých stromů - nejčastěji bříz a vrb.
V některých částech Aljašky se plocha porostlá křovinami zvýšila oproti konci 40. let o deset procent.
"Příroda v oblasti, kterou zkoumáme, je přitom minimálně narušována přítomností člověka či zvířat," napsali vědci ve vědeckém časopisu Nature, "tudíž jsme dospěli k závěru, že nejpodstatnějším faktorem, který ovlivňuje šíření křovin, jsou klimatické změny."
"To, co se děje v polárních oblastech, má zásadní význam pro každého obyvatele planety," reagoval na nové poznatky týkající se oteplování šéf programu OSN na ochranu životního prostředí Unep, někdejší německý ministr životního prostředí dr. Klaus Töpfer.
Města na Sibiři jsou velmi ohrožena
Zpráva, sepsaná počátkem roku pro mezivládní panel věnovaný klimatickým změnám (IPCC), orgánu OSN, v němž zasedají mnozí z předních světových klimatologů, konstatovala, že pokud množství oxidu uhličitého v atmosféře, který má oteplování na svědomí především, dosáhne dvojnásobku přírodní hodnoty, rozloha letní ledové pokrývky v polárních mořích se zmenší o 60 procent. Za posledních 250 let se úroveň oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o třetinu a někteří klimatologové tvrdí, že se oproti stavu v roce 1750 zdvojnásobí někdy kolem roku 2050.
Už v současnosti se rozloha polárního ledu snížila proti stavu v dobách, kdy atmosféru nezamořovaly průmyslové zplodiny, o třetinu a pesimistické předpovědi uvádějí, že by tento led mohl zmizet v průběhu dalších padesáti let úplně.
Problémem se pak může stát nejen zvýšení hladin světových moří, ale první důsledky pocítí obyvatelé polárních oblastí. Věčně zmrzlá půda totiž poskytuje solidní základ pro stavbu budov a dalších konstrukcí. Oteplování tedy může ohrozit řadu vesnic a měst v této oblasti.
"Roztávání věčně zmrzlé půdy zničí budovy, cesty, ropovody, elektrické a plynové sítě," varují norští klimatologové dr. Svein Tveidal a Grid Arendal. Následné ekologické havárie by člověk jen těžko zvládl.
"Na Sibiři už byla u velkého množství pětipatrových budov podstatně narušena statika, některé bylo nutné strhnout. Existují předpovědi, že v roce 2030 bude ve velkých městech, jako jsou Jakutsk nebo Tiksi, zničena většina stávajících budov," tvrdí Norové.
Výzkumu polárních oblastí pomůže satelit
Aby se definitivně potvrdily či případně vyvrátily obavy týkající se úbytku ledu v polárních oblastech a dalších následků globálního oteplování, je nutné provést celou řadu dalších měření a výzkumů.
Vědcům má v tomo směru výrazně pomoci satelit Cryosat, jehož vypuštění plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) na rok 2003.
Družice má poprvé umožnit změření celého povrchu arktických oblastí a určení kolik z něj je zaledněno, i jak daleko na sever postoupily porosty křovin a stromů.
Obrovské množství zjištěných dat se pak stane důležitým podkladem pro všechna další bádání.
- čtvrtek 31. května 2001
