Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zelená se zelená sever

  20:11aktualizováno  20:11
Z dat, která poslaly během posledních dvaceti let družice NASA, vyplývá, že na severní polokouli přibývá zeleň. Jde především o oblasti nad 40. rovnoběžkou, tedy severně od New Yorku, Madridu a Pekingu. Zpráva NASA uvádí, že příčinou je pravděpodobně oteplování Země.

Od roku 1981 totiž stoupl počet vegetačních dnů. Eurasie se navíc podle všeho zelená  mnohem více než Severní Amerika. "Když sledujeme data ze satelitů, vidíme rok od roku, že změny v růstu a trvání vegetativního období souvisí úzce rok od roku se změnami teploty," uvedl Liming Zhou z Bostonské univerzity.

Přitom však upozornil, že se oblasti zeleně nijak výrazně nezvětšují, pokud jde o plochu. Vegetace je však mnohem hustší.

Pokud jde o rozdíl mezi Eurasií a Amerikou, ten vyplývá i z odlišné proměny průměrných teplot. Satelitní údaje navíc odpovídají těm, které byly získány z pozemních stanic.

Nejvýrazněji se houstnutí zeleně projevuje v oblasti od střední Evropy přes Sibiř po ruský Dálný východ. Změny v Severní Americe jsou pak spíše jen částečné - v lesích na východě a na středozápadních planinách.

V Eurasii je vegetační období až o 18 dnů delší než v roce 1981. Jaro přichází o týden dříve a podzim se opožďuje o deset dní. V Severní Americe se pro zeleň příznivá doba prodloužila o 12 dní.

"Údaje byly získány z několika tisíc meteorologických stanic v USA a kolem světa. Mezi nimi i z řady vesnických stanic, kde je měřili dobrovolníci," řekl James Hansen z Goddardova ústavu pro vesmírný výzkum v New Yorku.

Řada vědců také zdůrazňuje, že pozorování dokládá existenci skleníkového efektu a oteplování klimatu. "Je to velmi důležité, protože to může mít vliv na koloběh oxidu uhličitého na Zemi," upozornil Ranga Myneni z Bostonské univerzity.

Oxid uhličitý je jedním z hlavních skleníkových plynů. Pokud jsou evropské lesy zelenější, mohou také absorbovat více oxidu uhličitého, což by mohlo mít nakonec globální důsledky.

Podle porovnání údajů z pozemních stanic - které měří povrchovou teplotu atmosféry - byl rok 1998 nejteplejší z dlouhého období od roku 1860 do roku 2000. Změna průměrné teploty byla přitom největší za posledních 1000 let.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.