Co je na tom, že někdo kouřil a jiný nekouřil, řekne si nezúčastněný pozorovatel. V politice jsou mnohem důležitější jiné věci. Dělat velké téma z jointa v ústech je trapné a nejnázorněji to předvedla Unie svobody ve své nafialovělé smrtelné křeči.
Můžete kouřit marihuanu, jak chcete, přesto jsou chvíle, kdy se vám rozsvítí a zdravý rozum se ozve. Něco podobného se nejspíše stalo i Stanislavu Pencovi, šéfovi královéhradeckých zelených a asistentovi ministra Martina Bursíka.
Vláda, ve které zelení sedí, se chystá v novém trestním zákoně ještě jasněji zakazovat pěstování konopí. Penc si udělal plakát, kde stojí na svém záhonku a říká k tomu: "Přestaňme dělat z normálních věcí nafouklé bubliny."
Tak to prostě u nás s marihuanou je. Zatímco v některých skupinách, rodinách či kolektivech se o ní mluví otevřeně a bez předsudků (respektive už o ní není třeba mluvit vůbec), jiní straší.
A to dělicí čára mezi nimi rozhodně nevede podle zaběhaných kategorií, kterými popisujeme sociální rozvrstvení společnosti. Stratég Martin Bursík určitě ví, že jsou marketingově výhodnější témata, než je dekriminalizace marihuany. Ale Stanislav Penc si nemohl pomoci.
Těžko se můžete při zachování alespoň špetky sebeúcty pohybovat celý život v komunitě tolerantní k marihuaně a pak sedět ve vládě chystající věci, které svým kamarádům určitě nevysvětlíte.
Alkohol, droga naší společnosti
Marihuana v tuzemsku rozhodně není výnosné politické téma. Čelit jízlivým poznámkám o zelených zhulených žabičkách je těžké, zvláště když protistrana nebude chtít poslouchat žádné argumenty, ale jen urážet.
Ale v Česku se už stejně "diskutuje" jen tímto způsobem. Takže hlavní je zachovat si tvář sám před sebou.
Každá společnost má svou drogu. V té naší současné "vyspělé" je to alkohol, hlavně pivo. Každý den se opíjejí tisíce lidí, každý pátek statisíce a každá druhá rodinná akce se neobejde bez alkoholických rituálů, kterých se nezřídka účastní i děti. Společnost to toleruje, abstinent je exot.
Porovnání alkoholu a marihuany vychází nastejno. Pro jednou či v mírném množství uškodí málokomu, zbláznit konzumenta či zničit jeho sociální vazby dokážou obě tyto "lehké drogy".
Politici, kteří budou teď či jindy brojit proti toleranci marihuany, by si měli uvědomit zásadní věc. Až se i kvůli jejich vlastní neschopnosti řešit ekonomické, ekologické a důchodové reformy rozsype ekonomika a společnost upadne do sociálního chaosu (a s ekonomikou zkrachují také všechny pivovary), bude marihuana hlavní drogou.
Protože – a to pěstitel konopí Penc moc dobře ví – nic levnějšího a jednoduššího, co vám dá alespoň na chvíli zapomenout na tu bídu okolo, než je joint trávy, nevyrobíte.