Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský je přesvědčen, že přinejmenším od dubna 1994, kdy byl vydán zákaz dovozu britského hovězího, k nám žádná želatina z Británie nepřišla.
V záznamech veterinární správy alespoň není žádné povolení k dovozu, které musí mít každý, kdo chce ze zahraničí dovážet potraviny živočišného původu. "O povolení k dovozu želatiny pro potravinářské účely nás nikdo nepožádal," říká ředitel Holejšovský.
Přesto dal v minulých dnech všem okresním veterinárním správám pokyn, aby prověřily všechny dovozy ze skupiny, do níž želatina patří. Zároveň přiznává, že záznamy veterinářů nevedou před rok 1993, tedy do doby, kdy ve Velké Británii byla epidemie BSE v plné síle.
Voficiálních pramenech Evropské unie není sice želatina přímo uvedena mezi rizikovými výrobky, přesto jsou kolem ní otazníky. "Nemůžeme říci ani ano, ani ne, ale je tu velká míra nejistoty," odpověděl vysoký úředník Evropské unie, který nechtěl být jmenován, na otázku, zda želatina představuje riziko.
"V roce 1996, kdy bylo vydáno totální embargo na dovoz britského hovězího, želatina už byla na seznamu zakázaných produktů. Nemůžeme vyloučit, že želatina vyrobená před zavedením těchto opatření proti BSE byla kontaminována." V loňském roce rozšířila Evropská unie předpisy, které platí pro výrobu masokostních mouček sterilizace při 133 °C po dobu 20 minut a tlaku 3 barů - i na výrobu želatiny. Jednotlivé státy je zavádějí do praxe až nyní.
Například Německo, odkud se k nám dováží nejvíce potravinářské želatiny, používá tuto technologii teprve od května letošního roku. Na nebezpečí nákazy BSE z potravin živočišného původu upozorňují také zpracovatelé jatečního odpadu. Ti se ohrazují proti tomu, že za možný zdroj nákazy se uvádějí často jen krmiva.
"Moučky se u nás vyrábějí bezpečným způsobem. Suroviny se zpracovávají při teplotě 133 °C, která likviduje priony," tvrdí předseda sdružení asanačních ústavů Václav Jordán. "To se nedá říct o potravinách živočišného původu, žádná z nich není sterilizována při takové teplotě."
