Zeď povede od města Turajf, kde ropná monarchie hraničí s Jordánskem, po město Hafar al-Bátin, kde sousedí s Kuvajtem. Součástí bariér je pět úrovní oplocení a písečné náspy.
Saúdští vojáci budou mít k dispozici čtyřicet kontrolních věží vybavených radary, které jsou schopny rozpoznat letadlo či automobil ve vzdálenosti 35 kilometrů, a kamerami pro denní i noční vidění. Podél hranice vznikne sedm velitelských center a na rychlý zásah bude připraveno 240 vojenských vozidel.
Část Iráku v současné době ovládá samozvaný Islámský stát, který oznámil, že jedním z jeho cílů je dobýt svatá místa muslimů Mekku a Medinu ležící v Saúdské Arábii (více zde). Hranici o délce necelých tisíc kilometrů střeží od července loňského roku podle CNBC třicet tisíc vojáků.
Tehdy ji totiž podle monarchie opustili iráčtí vojáci. Irácká strana sice informaci o evakuaci odmítla, král Abdalláh však nařídil přijmout opatření, aby byla země chráněna před potenciálními teroristickými hrozbami.
Minulý týden islamisté zaútočili na saúdské vojáky na hranicích a tři z nich zabili (více o útoku čtěte zde). „Jedná se o první útok provedený Islámským státem proti Saúdské Arábii a je to jasná odpověď na to, že země vstoupila do mezinárodní koalice proti IS,“ řekl agentuře Reuters irácký bezpečnostní analytik Mustafa Alání.
Monarchie podle agentury UPI nezveřejnila cenu výstavby zdi. Bezpečnostní experti ji zvažovali již v roce 2006, kdy v Iráku vrcholily násilné střety. Není to poprvé, co Saúdská Arábie staví bezpečnostní zeď. Od roku 2003 je ve výstavbě i na jihu na hranicích s Jemenem, kterým též zmítají nepokoje (více se dočtete zde).
Saúdská Arábie není jediný stát, který se bezpečnostním rizikům brání výstavbou zdi. Betonová bariéra odděluje Izrael od palestinského území na Západním břehu Jordánu a částečně i od Sinajského poloostrova (více zde), Jižní Koreu od Severní, Mexiko od USA nebo španělské exklávy Ceutu a Mellilu od Maroka (více o zdech ve světe se dočtete zde).