Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Biolog chtěl zjistit, proč mají zebry pruhy. Za jednu se v Africe převlékl

  7:57aktualizováno  7:57
Američan Tim Caro je ukázkou toho, kam až může vědecká vášeň zajít. Ve snaze zjistit, proč mají zebry pruhy, se sám za tohoto lichokopytníka převlékl a plahočil se národním parkem v Tanzanii. Svou odpověď ovšem nakonec našel až v knihovně své domovské Kalifornské univerzity, napsal americký deník The Washington Post.

(ilustrační snímek) | foto: Petr Eret

Většina savců má nudné zbarvení, samá fádní hněď a šeď - naproti tomu zebří pruhy jsou výrazné, krásné a především zvláštní, říká Caro. Biolog, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset let pod horkým tanzanským sluncem, aby zjistil, proč mají zebry pruhy.

Účel zebřích pruhů vyvádí vědce z míry už od dob Charles Darwina, který o záležitosti debatoval se spřáteleným viktoriánským přírodopiscem Alfredem Russelem Wallacem. Dnes se podle Cara věnují zbarvení zeber už asi jen čtyři skupiny vědců.

Hypotéz je mnoho. Tou nejznámější a všeobecně přijímanou je, že pruhy slouží jako maskování pro zmatení predátorů. Biologové rovněž přišli s názory, že pruhy pomáhají zebrám vzájemně se rozpoznat, odrazovat kousající mouchy, regulovat tělesnou teplotu nebo varovat útočníky.

21.prosince 2016 v 08:05, příspěvek archivován: 10.ledna 2017 v 07:17

Hey @AnneWHilborn check out these #beststripes by conservation biologist Tim Caro https://t.co/hQy3tRBkc5

U varování útočníků by se jednalo o podobné signály, které vysílá skunk - totiž že vlastní odporně zapáchající sekret a je připraven ho použít. Žádná z těchto teorií ale nebyla prokázána, uvádí americký deník. Caro se proto rozhodl je jednu po druhé vyzkoušet přímo v terénu, což mu za pomoci metody pokus-omyl trvalo deset let. A protože zkoumání velkých savců není snadným úkolem, musel Caro zapojit fantazii.

Muži, co zírají na zebry

Aby zjistil, do jaké míry fungují zebří pruhy jako maskování, vyřezal Caro z překližky tvary koně v životní velikosti a nalakoval je. Své kolegy požádal, aby pruhy pozorovali za úsvitu a při západu slunce, kdy jsou lvi a další zvířata, která zebry loví, nejaktivnější.

Potíž ale byla v tom, že světlo se odráží jinak od umělých barev a jinak od opravdové zvířecí srsti. Caro proto přehodil přes židle zebří, antilopí a pakoní kůže. Spolupracovníkům zadal, aby je pozorovali v různých denních dobách, mimo jiné i v noci.

Už víme, proč zebry mají pruhy. A tentokrát v podstatě jistě

„Tento experiment mě stál v očích mým spolupracovníků část mého společenského kreditu. Nechápali, proč mají v noci koukat na zvířecí kůže,“ napsal Caro ve své nové knize Zebra Stripes (Zebří pruhy).

Pokus ukázal, že zebry jsou viditelné dobře. Lidské oko by ale mohlo vidět zebry jinak než oko lví. Caro proto simuloval vidění zebry lvím zrakem pomocí různých filtrů použitých na fotografii zeber. Ani tento experiment ale žádný průlom nepřinesl.

Pruhy souvisejí s hojným výskytem much, zjistil Caro

Předchozí průzkumy ukázaly, že bodavé mouchy, včetně mouchy tse-tse, nerady přistávají na pruhovaných plochách. Caro ale věděl, že mouchy obvykle sedají na pohybující se zvířata, proto chtěl otestovat hýbající se pruhy. Nechal si u krejčího v tanzanském Dar es Salaamu ušít pruhovaný převlek, v němž se poté pomalu procházel zebřím teritoriem a počítal, kolik much na něj sedne.

Stejný pokus zopakoval s přehozenou zebří kůží. Bylo to nervy drásající. „Kráčet národními parky, v nichž žijí lvi, zahalený v zebří kůži a daleko od auta, to není úplně nejrozumnější věc,“ vzpomíná vědec.

Ani tento pokus ale nic neprokázal, podobně jako následující. „Každé léto jsem přišel s novým vybavením a novými nápady, ale nakonec jsem se v říjnu vracel v depresi, protože nic nefungovalo. Po nějaké době jsem si myslel: Do háje, já pořád nevím, proč mají zebry pruhy,“ uvedl biolog.

Tvrdí, že odpověď na něj čekala v knihovně Kalifornské univerzity ve městě Davis, kde pracuje. S kolegy použil všechny teorie k vytvoření map míst, kde žijí zebry nebo podobné pruhované druhy. Tyto mapy pak zkombinoval s mapami ukazujícími místa, kde žijí lvi a kousající mouchy. V úvahu vzal také další faktory jako teplotu a klima.

„Z této komparativní analýzy jasně vyplynulo, že pruhy souvisejí s hojným výskytem bodavých much.“ Zebry mají tedy pruhy proto, aby odradily mouchy, je Caro pevně přesvědčen. Prý ho to nepřekvapilo: kromě toho, že je tento hmyz otravný, přenáší také na zebry smrtelné nemoci a připravuje je o množství krve. Nyní vědec hodlá obrátit svou pozornost právě k bodavým mouchám a jejich averzi vůči pruhům.

A pokud by snad výzkum much nebyl pro někoho tak zajímavý jako zdůvodnění zebřího zbarvení, třeba ho zaujme nadcházející akademické pojednání Tima Cara. Jeho titul zní: Proč je panda černá a bílá?

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.