Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žebříček VŠ: kde najdete dobré vědecké zázemí

  9:34aktualizováno  9:34
O kvalitě školy do jisté míry rozhoduje počet vědeckých prací, které vyšly v celosvětově nejkvalitnějších prestižních časopisech. Tyto publikace jsou evidovány v nové mezinárodní databázi vědeckých publikací Scopus. Ta byla založena před několika lety a velmi rychle si získala mezinárodní uznání.

Nad průměrem výrazně vyčnívají VŠCHT, UK a farmacie v Brně | foto: Profimedia.cz

Své služby nabízí především Evropanům. Proto je v ní porovnáván větší počet celosvětově nejkvalitnějších vědeckých časopisů vydávaných v Evropě. Dá se říci, že tento žebříček je pohled na kvalitu škol evropskýma očima.

Z databáze Scopus jsme získali informace o počtu publikací jednotlivých českých škol za rok 2006. Školám jsme přičítali publikace podle jejich anglicky či česky psané adresy uvedené u článků. Vynechali jsme umělecké školy, pro které platí zcela jiná kritéria.

Podívejte se do tabulky
Výsledky porovnání jsou v tabulce na konci článku. Skutečný počet publikací může být o málo vyšší, než uvádíme, jestliže byla někde otištěna zkomolená adresa či byla přeložena do jazyka, který v mezinárodní vědecké komunitě není běžný.

Údaje pro všechny vysoké školy byly vyhledány jednotným způsobem. Počet publikací jsme vydělili velikostí školy – počtem studentů v tisících. Vyšel koeficient, který určil pořadí školy.

Pořadí ve výsledném žebříčku je velmi podobné tomu, které jsme otiskli v červnu (podle údajů z mezinárodní databáze Web of Knowledge). Vzájemné pořadí těch škol, které mají mezi sebou jen malé rozdíly v koeficientech, není tak podstatné. Nicméně nad českým průměrem kvality v přiloženém žebříčku opět výrazně vyčnívají Vysoká škola chemicko-technologická, Univerzita Karlova a Veterinární a farmaceutická univerzita.

Důležité jsou i patenty a konference
Tvůrčí schopnosti učitelů vysokých škol nelze poměřovat jen počtem citovaných publikací. Kritériem kvality je též pořádání mezinárodních konferencí a vydávání vědeckých časopisů, jestliže jejich kvalita je taková, že jsou obsaženy ve významných mezinárodních databázích.

O kvalitě školy vypovídají i patenty, ale jejich počet je málo významný, zásadní je jejich ekonomický přínos měřený v penězích. Proto v některých zemích existují dva významné žebříčky: jeden pro technické univerzity, který zahrnuje finanční přínos jejich patentů, a druhý pro ostatní vysoké školy, jenž je založen především na vědeckých publikacích.

Hodnocení kvality vysokých škol podle publikací bývá v České republice některými akademiky zpochybňováno s poukazem na to, že cílem většiny vyučovaných oborů je připravit absolventy pro praxi, nikoliv pro výzkum. Že je to účelové tvrzení, ukazuje i přiložená tabulka: mezi pěti nejlepšími v zemi jsou tři s praktickou orientací: VŠCHT Praha, VFU Brno a ČVUT Praha.

Hodnocení kvality vysokých škol podle vědeckých publikací je vždy určité zjednodušování. Mnohaleté zahraniční zkušenosti však ukazují, že bývá nejvýstižnější. Vysokoškolský učitel, který jenom přeříkává učebnice, totiž seznamuje studenty spíše s minulostí oboru.

Ale učitel, který se umí prosadit pomocí kvalitních publikací či patentů, připravuje své studenty i na budoucnost. Co je u vysoké školy proto klíčové, nejsou osnovy (sylaby), ale kvalita učitelského sboru.

Žebříček kvality VŠ podle citovanosti
ve vědeckých časopisech 

Název vysoké školy    -     Publikace/Velikost (Koeficient)

I. nejlepší
VŠCHT Praha   -   391/4 (98)
Univerzita Karlova   -   2 740/41 (67)
Veterinární a farmaceut. univerzita Brno   -   188/3 (63)

II. nadprůměrné
České vysoké učení technické Praha   -   656/21 (31)
Jihočeská univerzita České Budějovice   -   256/10 (26)
Univerzita Palackého Olomouc   -   444/18 (25)
Univerzita Pardubice   -   193/8 (24)
Mendelova zemědělská a les. univerzita Brno  - 175/9 (19)
Masarykova Univerzita Brno   -   627/33 (19)
Vysoké učení technické Brno   -   363/20 (18)
Česká zemědělská univerzita Praha   -   199/15 (13)

III. ostatní
Univerzita Tomáše Bati Zlín   -   88/10 (9)
Slezská univerzita Opava   -   31/4 (8)
Západočeská univerzita   -   138/16 (9)
Ostravská univerzita   -   64/8 (8)
VŠB – Technická univerzita Ostrava   -   161/20 (8)
Technická univerzita Liberec   -   55/8 (7)
Vysoká škola ekonomická Praha   -   81/15 (5)
Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem   -   19/9 (2)
Univerzita Hradec Králové   -   14/7 (2)
Vysoká škola polytechnická Jihlava   -   0/1 (0)

Poznámka: P = počet publikací, V = velikost školy vyjádřená počtem studentů v tisících, v závorce výsledný koeficient P/V
Zdroj: databáze Scopus, údaje za rok 2006, autor profesor Berger


Autoři:




 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místostarostku České Lípy Alenu Šafránkovou (vlevo) hnutí ANO vyloučilo již...
Českolipské ANO se drolí, ze čtyř zvolených zbývá poslední zastupitelka

Klub českolipských zastupitelů zvolených za ANO opustily dvě nejvýraznější tváře: Zdeněk Ježák a Pavla Procházková. Oba vystoupili ze strany, mandát...  celý článek

Pachatelé používali kamion s odklápěcí části podlahy, aby do něj mohli kořist...
Během noci zmizelo ze zaparkovaného kamionu pětadvacet televizorů

Pětadvacet televizorů odcizil zatím neznámý pachatel z odstaveného kamionu na parkovišti nedaleko Rozvadova. Stalo se to v noci na úterý. Škoda na odcizených...  celý článek

Otevření budovy Lesy ČR
Lesníci v Hořicích se přestěhovali do dřevostavby, ze zámku bude muzeum

Dřevo jako stavební materiál propaguje nová budova lesní správy Lesů České republiky v Hořicích na Jičínsku. Z velké části postavena právě z přírodního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.