Umožnila jim to hlavně místní nezisková organizace GWAPA, která zimbabwským prostitutkám pomáhá už několik let. Mimo jiné se je snaží dostat z ulice, a to tak, že jim poskytuje peníze a rady do nového začátku. Z bývalých sexuálních pracovnic se tak staly obchodnice. Některé dovážejí do Zimbabwe zboží ze sousedních zemí, jiné prodávají na trhu.
AIDS V zIMBABWEZimbabwe patří mezi země s nejvyšším počtem lidí nakažených virem HIV, jen během roku 2007 zemřelo na AIDS dle OSN kolem 140 tisíc Zimbabwanů. Více než milion jich v té době s virem žilo. První případ infekce se tam objevil už na začátku 80. let a nemoc v zemi kulminovala v 90. letech. Střední generaci virus (spolu s hladem a také nedávnou epidemií cholery) takřka vymýtil. V posledních letech se situace i díky osvětě začala obracet k lepšímu, především tedy ve městech. Zatímco v roce 2007 byl poměr nakažených v Zimbabwe kolem dvaceti procent, v roce 2009 to bylo 13,7 procenta. Na vesnicích je ale situace i nadále tragická. Devět z deseti úmrtí je ve venkovských oblastech spojeno s AIDS. zdroj: OSN a MZV ČR |
Na okraji společnosti
Prostitutky v Zimbabwe jsou většinou nakažené virem HIV a ocitly se kvůli tomu zcela na okraji společnosti. "Místní společnost na jednu stranu antikoncepci neuznává a na druhou bere nakažení virem HIV jako obrovské stigma. Ty ženy jsou tak ponechány bez jakékoliv psychické nebo materiální podpory," dodala Beranová, která na farmářský projekt dohlíží.
České ministerstvo zahraničí totiž v rámci svých malých lokálních projektů na rekonstrukci zpustlé farmy přispělo čtyřmi tisíci dolary (zhruba 80 tisíc korun), což pomohlo celý projekt odstartovat. "Nejprve jsme se ale ujistili, že se nejedná o farmu znárodněnou v rámci pozemkové reformy. Podle britské ambasády ji její majitel opustil už dávno před tím," podotkla Beranová (Mugabeho režim už deset let zabírá úrodné farmy bílým farmářům a dává je svým přívržencům, pozn. red).
Místo sexu brambory, rajčata, cibule, mrkev...
Desítky někdejších prostitutek tak už několik týdnů docházejí na farmu vzdálenou asi pět kilometrů od centra Gweru - připravují svá pole na setbu a oplocují je. Vše dělají ručně s pomocí motyk. "Obvykle pracují tři dny v týdnu, ale mohou pracovat i denně, pokud je to potřeba. Jako třeba teď," popsala iDNES.cz ředitelka organizace GWAPA Caroline Moyoová.
Farma ve městě Gweru, na které hospodaří někdejší prostitutky. Ještě před několika měsíci byly pozemky zaplevelené, nyní jsou už obdělané.
Farma ve městě Gweru, na které hospodaří už půl roku díky organizaci GWAPA a také penězům českého ministerstva zahraničí někdejší prostitutky.
Novopečené farmářky se specializují hlavně na rajčata, cibuli, zelí, mrkev nebo různé druhy brambor. "Od kukuřice je zrazujeme, protože potřebuje hnojivo a na to nejsou prostředky," vysvětlila Moyoová. Pokud se ženám podaří vše zasadit do konce června, mohly by se první úrody dočkat už kolem září.
Do té doby jim peníze na přežití poskytne organizace GWAPA. "Mají na to přechodný fond, ze kterého ty ženy financují do doby, než jim začnou pole rodit," podotkla Beranová s tím, že rekvalifikované farmářky pak ze svého výdělku částečně peníze do kasy organizace vrátí, aby mohly pomoci zase dalším prostitutkám.
Některé bývalé prostitutky se na ulici vracejí
Cílem celého projektu je nejen udržet ženy mimo ulici a ochránit je tak před nákazou virem HIV, ale také zabránit už nakaženým ženám šířit virus dále. "V podstatě jde o to, aby měly zajištěný přísun potravin. A než jim dávat peníze, je lepší umožnit jim si ty potraviny vypěstovat. Protože v zemi je jídlo předražené, v porovnání s JAR až několikanásobně," podotkla Beranová.
Přes veškerou snahu a podporu se však ženy někdy k prostituci vrátí. "Naše největší nevýhoda je, že nemáme dostatek peněz, abychom jim poskytli dostatek kapitálu na začátek, takže některé se prostituci neubrání," připustila Carline Moyoová a dodala, že organizace proto ženy podporuje v tom, aby pracovaly jako skupina a navzájem si pomáhaly.
Ulice v zimbabwském městě Gweru. Město leží na hlavních tazích do Jihoafrické republiky, což nahrává rozvoji prostituce.
Farma ve městě Gweru. Na snímku hlavní budova, kde má kanceláře organizace GWAPA. V budově se budou konat semináře a bude tam i testovací klinika.
K sexu za peníze se podle ní vracejí hlavně mladší z žen, které někdy dospějí k závěru, že uživit se jinou prací než prostitucí je pro ně náročnější. Jsou mobilnější, a proto z Gweru odejdou do jiných měst a opět se prodávají.
"V Gweru by se styděly, kdyby měly potkat někdejší kolegyně z GWAPA, proto se stěhují," míní Moyoová a podotýká: "Utěšuje nás fakt, že na ně působíme v tom, že musí praktikovat bezpečný sex, když už nemohou přestat."
Češi pomáhají v Zimbabwe v boji s AIDS či s důsledky nemoci i na dalších místech. V Zimbabwe už pět let působí sanitka, kterou provozuje česká nevládní organizace Rozkoš bez rizika. Projekt je zaměřený na ženy, jež jsou nejvíce ohroženy virem HIV, tedy hlavně prostitutky.
"V africkém prostředí, kde se neuznává údržba, je tak dlouhé fungování sanitky skoro zázrak. Je to i díky tomu, že Gweru City Council přispívá na platy řidiče a zdravotníka a organizace Oxfam sponzoruje pravidelný servis vozu. Zájem o ni je obrovský, nestíhá ani uspokojit poptávku," přiblížila Zuzana Beranová. Sanitka je vlastně pojízdná ordinace s gynekologickým stolem i laboratoř, kde lze podstoupit test na přítomnost viru HIV.
Děti vychovávají prarodiče
Ministerstvo zahraničí pak pomáhá v Lupane v Matabelsku, kde v rámci české rozvojové pomoci budou postaveny dvě nové učebny v místní škole. "Většina tamních dětí přišla kvůli AIDS o rodiče a vychovávají je vesměs prarodiče, kteří si nemohou dovolit je ani živit, natož vzdělávat. Česko tak pomáhá v budování učeben, aby ty děti mohly získat alespoň nějaké vzdělání," vysvětlila Beranová.
Ministerstvo také přispělo 147 tisíci korunami na vznik školky pro sirotky, kteří přišli o rodiče kvůli AIDS v Nkayi. Předškolní zařízení se postará o děti, takže prarodiče či náhradní rodiče budou moci do práce.
ZIMBABWEZimbabwe (někdejší Jižní Rhodésie) získalo nezávislost na Velké Británii v roce 1980, o sedm let později se do čela tehdy jedné z nejbohatších zemí v Africe postavil někdejší populární bojovník za svobodu Robert Mugabe (před tím byl 7 let premiérem). Postupně režim měnil na stále tužší diktaturu a stát přivedl na pokraj katastrofy. Po desetiletích jeho vlády se země potýká s 90procentní nezaměstnaností, polovina obyvatel je závislá na zahraniční potravinové pomoci a kvůli nejvyšší inflaci na světě se stal zimbabwský dolar takřka bezcenným (země loni kvůli tomu upustila od jeho používání a místo něj platí zahraničními měnami). Zemi zasáhla zkraje roku 2009 epidemie cholery, která si vyžádala tisíce životů. Mugabe se nerozpakuje před zastrašováním, vězněním a bitím opozičních politiků ani vyvlastňováním půdy bílých farmářů, kteří prakticky drželi nad vodou ekonomiku země. U moci se udržel i předloni po prezidentských volbách, jejichž první kolo vyhrál lídr opozice a současný premiér Morgan Tsvangirai, do něhož mnozí vkládají naděje na zlepšení situace v zemi. Tsvangirai kvůli diktátorově nátlaku a pronásledování ale druhé kolo bojkotoval. Po měsících složitého vyjednávání se s Mugabem domluvil na společné vládě a loni v lednu usedl do premiérského křesla. Situace v zemi se od té doby mírně zlepšila, ale politická jednání jsou složitá. |
