Šestice hráčů slavného klubu Orbis Praha vzpomínali v ČEZ Areně na svou kariéru, když v 50. a 60. letech vládli českému basketbalu. O přestávce euroligového utkání se totiž nymburský klub rozhodl uctít jejich sportovní výkony. Nechyběl mezi nimi ani prezident Václav Klaus, který oblékal dres týmu v sezoně 1962/1963.
"Hrát za Orbis Praha byl pro mě vrchol košíkářské kariéry. V mančaftu byly tehdejší superhvězdy, nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Pro mě jako benjamínka to byla velká škola. Já jsem se do týmu ze začátku vůbec nemohl dostat," zavzpomínal Klaus.
"ČSTV zamítlo přetahovat mladé naděje do týmů, která jezdí na zahraniční zájezdy. Takže já jsem tam sice trénoval, ale podzimní část jsem hrál ještě za Vyšehrad, ačkoli už jsem chodil trénovat s Orbisem," dodal prezident, který nastupoval do hvězdného týmu jako student ekonomie, což se projevovalo i v basketbalové šatně.
"Pamatuju si, jak míval v šatně skripta a hodně studoval. Byl to hráč, který uměl tvořit hru. Bohužel v týmu na stejném postu působil Sláva Šíp, a tak určitě nehrál tolik, jak by si sám představoval," řekl jeden z dnešních vyznamenaných Jaroslav Tětiva.
Tým stál v čele ligy až do roku 1965
Český basketbal si připomněl již třetí významný tým historie. Orbis Praha vešel ve známost jako v sezoně 1956/57, když jako nováček vyhrál titul mistra Československa. Rozhodně to však nebyla náhoda. Působila v něm pětice stříbrných medailistů z 9. mistrovství Evropy v Budapešti.
K úspěšné pětici Jaroslav Tětiva, Miroslav Škeřík, Jaroslav Šíp, Zdeněk Rylich a Jiří Matoušek se později přidali ještě Jiří Tětiva a Bohuslav Rylich. Tým si pak udržoval čelné postavení v lize až do roku 1965. V devíti sezonách neskončil nikdy hůře než na pátém místě.
Basketbalista Klaus se však mnohokrát utkal i s pardubickými protihráči. "Proti pardubické Rudé hvězdě jsem hrál mnohokrát. Rád si vzpomínám na Pavla Kalhouse. To byl fortelný pivot, přes kterého se nedalo projít," říká Klaus, který na setkání s mohutným Pardubákem ani zapomenout nemůže.
"Narazil jsem na jeho loket, pak jsem ještě fintil kotoul dozadu, abych ukázal, jak brutálně jsem byl sražen, a když jsem se dokutálel, už mě vezli sanitkou do nemocnice, protože ze mě tekly litry krve," vzpomínal na nedohraný zápas Klaus.
