Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze stromu měla viset tři těla. Jednoho muže zachránil od lynče neznámý hlas

  18:03aktualizováno  18:03
Jižanské stromy plodí divné ovoce. Krev na listí a krev na kořenech. Černá těla se houpou v jižním vánku. Divné ovoce visí z topolů, zpívá Billie Holiday v jedné ze svých písní, respektive nazpíváné protirasistické básni Abela Meerpola. Autora k ní dost možná vyprovokovala i fotografie zachycující dva oběšené Afroameričany, jež se stala symbolem lynčování v USA.

Lynčování Thomase Shippa a Abrama Smithe v americkém Marionu. (7. srpna 1930) | foto: Lawrence Beitler

Psal se srpen roku 1930 a svět šokoval snímek dvou zbědovaných bezvládných těl visících na košatém stromě v americkém městě Marion. Místo halila tma, která ovšem nezakryla dav bělochů postávající kolem. Nechyběly v něm ani ženy.

True

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Autorem snímku byl místní fotograf Lawrence Beitler a na fotografii zachytil brutální lynč dvou černošských mladíků: osmnáctiletého Thomase Shippa a devatenáctiletého Abrama Smithe.

Oba Afroameričany noc před jejich smrtí zatkla policie za ozbrojenou loupež, vraždu dělníka Claudea Deetera a znásilnění jeho přítelkyně Mary Ballové. Skončili za mřížemi. Soudu, který by rozhodl o jejich vině či nevině, se ale nedočkali.

Už druhý den vzal rozzuřený dav místní věznici útokem palicemi a páčidly. Za soumraku oba mladíky z cel vyvlekl a na náměstí je zlynčoval. Policie jim v tom nezabránila, ať už nemohla nebo nechtěla.

Na stromě měl viset ještě třetí mladík, oprátce unikl

A brutálním událostem neměl být konec. Běsnící obyvatelé města se do vězení vrátili - šli si pro dalšího Afroameričana, tehdy šestnáctiletého Jamese Camerona, který seděl za mřížemi kvůli stejnému zločinu jako zlynčovaná dvojice.

James Cameron přežil lynčování několikatisícihlavého davu v Marionu v USA 7. srpna 1930.

Druhý den pak připravil rozzuřený dav jednu oprátku i pro něj. A i když se šerif snažil zabránit alespoň jeho smrti, obyvatelé města se nenechali odradit a Camerona z cely odtáhli. "Bili mě (...) plivali na mě, kopali mě, proklínali mě, křičeli na mě různá jména," popsal o mnoho let později.

S Shippem a Smithem se znal. A v osudnou noc, kdy byl zavražděn Deeter, s nimi byl. Když prý ale přišlo na samotné přepadení, odmítl se na něm podílet. Bílého dělníka totiž poznal - byl to jeho kamarád. "Opustil jsem místo činu. Ušel jsem asi dva nebo tři bloky a uslyšel jsem střelbu - bum, bum, bum," popsal Cameron. Kdo střílel, nevěděl. Ve vězení ale skončil ještě týž večer.

"Dostali mě ke stromu a kolem krku mi dali provaz. Potom mě začali strkat ke kmeni. A tehdy jsem se pomodlil k bohu," líčil v roce 1994 Cameron americkému rádiu NPR děsivou noc.

Zachránil ho neznámý hlas

Najednou se prý ale z davu ozval hlas, který zakřičel: Je nevinný. Neudělal to. Kdo to byl, není dodnes jasné. Někteří lidé tvrdili, že se černého mladíka zastal místní člověk, který zvolal větu ze střechy auta. Další přiřkli hlas strýci Mary Ballové. Verzí bylo více.

Lynč

Lynčování

Lynč je mimosoudní trest, který "vykonává" dav, většinou oběšením. Jsou ale známé i případy upálení či zastřelení. Lynčování je spojeno především s historií USA.

Přestože existuje několik variant a teorií o původu slova "lynč", nejčastěji se odvozuje od jména plantážníka z Virginie Charlese Lynche (1736–1796), který předsedal místnímu soudu a tvrdě se vyrovnával se zločinci i anglickými loyalisty.

Obrovský nárůst lynčování zaznamenali v USA po Americké občanské válce (1861–1865), kdy bylo zrušeno otroctví. Byť je období často spojováno s rasistickou organizací Ku Klux Klan, na vraždách se podíleli i jiní.

Nejčastěji byli oběťmi černoši, ale nejen oni. Tuskegee Institut zaregistroval v letech 1882 - 1968 skoro 1 300 případů zlynčovaných bělochů. Afroameričanů zemřelo za stejné období skoro 3 500. Tisíce jich ale byly umučeny už před tímto obdobím.

Případů lynčování začalo ubývat ve 30. letech 20. století, v 60. letech skoro vymizelo. Kromě USA ho zaznamenali i v dalších zemí, třeba v Irsku, Rusku, JAR, Iráku, na Blízkém východě či v Mexiku.

zdroj: wikipedia.org

V každém případě něco tu noc rozkurážený dav zastavilo a lidé se rozhodli Camerona nechat žít. "Když se věci vrátily k normálu, sundali mi z krku oprátku a nechali mě odpotácet se zpět do vězení," popsal Cameron americké televizi ABC News o desetiletí později.

Za smrt dvou černošských mladíků nakonec do vězení nešel nikdo. Místní prokurátor odmítl kohokoliv z jejich smrti obžalovat a i když vrchní návladní státu Indiana posléze vznesl obvinění proti sedmi lidem a před soud poslal i šerifa, nikdo nakonec za zločin nepykal. Všichni vyvázli bez trestu.

Sedm let ve vězení

Camerona soud shledal vinným z podílu na vraždě a poslal ho na sedm let do vězení. Když z něj po letech vyšel, přestěhoval se do Detroitu, kde pracoval a studoval inženýrství na místní univerzitě.

Po zbytek života se věnoval i studiu lynčování, rasismu a lidským právům v USA. Snažil se prosazovat rovnost mezi lidmi, toleranci mezi rasami i dodržování lidských práv. Svého času sloužil například jako ředitel organizace zabývající se občanskými právy ve státě Indiana.

Kvůli své práci čelil velkému množství výhrůžek a odstěhoval se proto raději s manželkou a dětmi do Milwaukee, kde v roce 1988 založil America's Black Holocaust Museum (volně přeloženo Muzeum amerického černého holokaustu pozn. red). James Cameron zemřel v roce 2006 na zástavu srdce, byl jedním z mála lidí, kteří přežili lynčování.

O fotografovi slavného snímku Lawrenci Beitlerovi se toho moc neví. Podle dostupných informací působil jako ateliérový fotograf, který se proslavil snímkem Thomase Shippa a Abrama Smithe. Beitler prodal tisíce jejich fotografií, které následně oblétly svět. Zemřel v roce 1961.

Báseň a píseň o osudných událostech

Divné ovoce

V roce 1937 napsal učitel z New Yorku Abel Meeropol pod psudonymem Lewis Allan protirasistickou báseň Divné ovoce (Strange Fruit). Traduje se, že ho k tomu přiměla právě slavná fotografie zlynčovaného Thomase Shippa a Abrama Smithe. Text později nazpívala zpěvačka Billie Holiday.

Strange Fruit

Southern trees bear strange fruit,
Blood on the leaves and blood at the root,
Black bodies swinging in the southern breeze,
Strange fruit hanging from the poplar trees.

Pastoral scene of the gallant south,
The bulging eyes and the twisted mouth,
Scent of magnolias, sweet and fresh,
Then the sudden smell of burning flesh.

Here is fruit for the crows to pluck,
For the rain to gather, for the wind to suck,
For the sun to rot, for the trees to drop,
Here is a strange and bitter crop.

Divné ovoce (Volný redakční překlad básně)

Jižanské stromy plodí divné ovoce,
krev na listí a krev na kořenech,
černá těla se houpou v jižním vánku,
divné ovoce visí z topolů.

Idylický výjev z hrdinného jihu,
vypouklé oči a zkroucené rty,
vůně magnolií, sladká a čerstvá,
a pak náhle smrad hořícího těla.

Tady je ovoce pro vrány k trhání,
k nasáknutí deštěm a vysušení větrem,
k zetlení na slunci, k spadnutí ze stromu,
Tady je divná a hořká úroda.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.