Zákon o obecní policii ovšem o takovém vybavení nehovoří a existenci městské zásahové jednotky, která by měla zvláštní pravomoci, přímo vylučuje. Například internetový zpravodajský deník Britské listy tyto městské těžkooděnce označil za "ilegální zásahovou jednotku".
Radim Chyba, ředitel pražských strážníků, tvrdí, že žádná speciální skupina v jeho sboru nepracuje. "Není důvod k tomu, abychom vytvářeli speciální jednotky. Městská policie není určená k hromadným zásahům," říká. Kdo ovšem před čtrnácti dny asistoval při stěhování jednoho z nejznámějších squatů v zemi? "Naprosto náhodně vybraní strážníci, kteří nejsou nijak zvláště vycvičení. Pochopitelně byli vybraní tak, aby mohli vzhledem ke své fyzické kondici ochranné pomůcky jako štíty a přilby používat," konstatuje Chyba. Některé informace ovšem jeho tvrzení zpochybňují.
Josef Janoušek, šéf městské policie v prvním obvodě a zároveň jeho podřízený, přiznal, že se přece jen nejedná o řadové pracovníky. "Před zasedáním Měnového fondu bylo jasné, že běžní strážníci nebudou moci řádně zasahovat. Z toho důvodu jsme si zásahovou jednotku vymohli, její vnitřní název je ovšem Pořádková skupina. Stabilně má dvacet lidí, kteří mají ochranné prostředky a dalších dvacet lidí, kteří jsou stejně vycvičení, ale nemají tyto ochranné prostředky po ruce. Výcvik absolvovali s instruktorem státní policie," řekl Janoušek a dodal: "Skupina není stálá, ale svolává se na výjimečné akce. Jsou to strážníci, kteří jinak běžně slouží."
Chyba to ostře odmítá: "Jestli si je sám vycvičil, je to jeho vlastní opatření. Pokud si ředitel Prahy 1 takto pracovně nazval lidi, kteří pracují u něj, je to jeho vnitřní názvosloví, jež nemá oporu v organizačním řádu."
Právník Václav Vlk, který se specializuje mimo jiné na zákony související s prací policie, zdůraznil, že obecní policie zásahové jednotky mít nesmí. "Pokud by byly vyloženě cvičení jako zásahová jednotka, tak tam bych viděl, že je to vyloženě mimo rámec obecní policie," podotkl Vlk.
Zda mohou mít strážníci speciální ochranné prostředky není zřejmě také jednoznačné. Dokládá to například rozporuplná reakce tiskového odboru ministerstva vnitra. "Domníváme se, že vybavování štíty a helmami a vytváření zvláštních jednotek je v rozporu se zákonem o obecní policii, protože v podstatě supluje státní policii," řekl Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva vnitra. O půl hodiny později však názor změnil. "Stejnokroje musí mít strážníci podle zákona jednotné. Měli by mít například na uniformách znaky městské policie a na pokrývce hlavy černé barvy černobílou šachovnici. Pokud mají štíty a přilby a používají je jenom k obraně, tak to není v rozporu se zákonem."
Speciálně vycvičené strážníky má kupříkladu i brněnská městská policie. Ta je dokonce oficiálně seskupila v Jednotce operativního zásahu, která často pomáhá při rizikových sportovních utkáních. "Mají tvrdší výcvik, třeba včetně slaňování. A také jinou uniformu. Není to ale žádné bác komando, - zásahová jednotka, která zadrží pachatele teroristického činu. Jsou to pouze strážníci, jež jsou schopní bez potíží uklidnit hospodskou rvačku," sdělil tiskový mluvčí brněnských strážníků Vít Cvrček.
 Při vyklízení Ladronky zasahovalo asi dvacet městských policistů s chrániči, bezpečnostními přilbami a ochrannými štíty, kteří připomínali státní zásahovou jednotku. (9. listopadu 2000) |
