Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze spojenců jsou nepřátelé

aktualizováno 
Když čeští diplomaté utíkali v roce 1992 z boji zmítaného Kábulu, věřili, že se do Afghánistánu brzy vrátí k desítkám rozpracovaným obchodním projektům. Mýlili se. V 90. letech vztahy ve všech směrech stále upadaly a dnes prakticky neexistují. S pádem komunizmu v roce 1989 skončily do té doby "přátelské a spojenecké" vztahy mezi Afghánistánem a tehdejším Československem. Zejména v osmdesátých letech kontakty mezi komunistickými vládami v obou zemích jen kvetly.

Šéfové států se rádi navštěvovali a posílali si blahopřejné telegramy ke státním svátkům a výročím, zejména pak revolučním.

"Přátelství československého a afghánského lidu má i přes zeměpisnou vzdálenost, odlišnou hospodářskou a sociální úroveň dlouholetou tradici," napsal v roce 1988 zpravodaj České tiskové kanceláře u příležitosti desátého výročí dubnové revoluce 1978.

Do země jezdili čeští stavaři či geologové
Do Afghánistánu jezdili za prací kožařští odborníci, stavaři, geologové. Stavěly se cementárny, konzervárny, olejárny, pomáhalo se s dolováním černého uhlí, v Kábulu s výstavbou padesátikilometrové trolejbusové sítě.

Až do roku 1989 jezdili na výcvik do československých vojenských škol afghánští rekruti. Snad každý student vysoké školy měl alespoň jednoho afghánského spolužáka. Jen v roce 1988 jich bylo na zdejších školách přes pět set.

Afghánistán zažil i Týdny československého filmu
V rámci smlouvy o kulturní a vědecké spolupráci se v Afghánistánu konaly Týdny československého filmu. Do Kábulu jezdily umělecké soubory a posílaly se výstavy.
Kolaps totalitních režimů ve střední a východní Evropě předznamenal také konec česko-afghánských vztahů, pěstovaných komunistickými vládami.

Dnes místo na studia přicházejí Afghánci do České republiky zejména jako uprchlíci. Zatímco loni požádalo české úřady o azyl přes tisíc Afghánců, na vysokoškolských studiích není v současné době registrován jediný afghánský student.

Po roce 1992 se čeští diplomaté do země nevrátili
Utichla i jakákoli diplomatická komunikace. Po evakuaci velvyslanectví v roce 1992 se čeští diplomaté do Kábulu už nevrátili. V budově zastupitelského úřadu se dokonce usídlila talibanská jednotka.

Nicméně v Praze má nadále své sídlo afghánská ambasáda. Ta však podle mluvčího ministerstva zahraničí Aleše Pospíšila nereprezentuje hnutí Taliban, které ovládá přes devadesát procent afghánského uzemí, ale exilového prezidenta Rabbáního.

"My jsme Taliban oficiálně neuznali a diplomatické styky udržujeme pouze s Rabbáního vládou," uvedl Pospíšil. Letos na jaře přijel do Prahy afghánský opoziční ministr zahraničí Abdalláh a setkal se s náměstka ministra zahraničí Hynkem Kmoníčkem.

Upadá i vzájemný obchod
Spolu s odumřením diplomatických styků upadá od počátku devadesátých let také vzájemný obchod. Zatímco zhruba před deseti lety šlo asi o 1,9 milionu dolarů ročně, dnes je obrat zahraničního obchodu s touto zemí osmkrát nižší.

Češi do Afghánistánu vyvážejí hlavně šperky, sklo, cukr a med. Naopak z Afghánistánu do Čech proudí zejména sušené ovoce, oříšky či koberce. Tyto obchodní kontakty se většinou odbývají prostřednictvím afghánských firem v Pákistánu.

"Přímé kontakty byly přerušeny koncem roku 1992," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Maceška. Úřady Talibanu sice projevily v roce 1998 u tamního českého zastupitelského úřadu zájem o rekonstrukci některých částí válkou zničeného průmyslu, ale český stát vládu Talibanu neuznává.

Česko se připojilo k embargu
Česká republika se navíc loni na jaře připojila k embargu OSN, které se týká vývozu zbraní, vojenského materiálu a chemikálií pro výrobu drog, finanční spolupráce či letecké dopravy.

I když na ostatní oblasti obchodu se sankce nevztahují, české úřady jakékoli obchodování nedoporučují. Na druhou stranu Afghánistán má Česku za dodávky z 80. a počátku 90. let zaplatit do roku 2002 zhruba 52 milionů dolarů.

Když čeští diplomaté utíkali v roce 1992 z boji zmítaného Kábulu, věřili, že se do Afghánistánu brzy vrátí k desítkám rozpracovaným obchodním projektům. Mýlili se. V 90. letech vztahy ve všech směrech stále upadaly a dnes prakticky neexistují. S pádem komunizmu v roce 1989 skončily do té doby "přátelské a spojenecké" vztahy mezi Afghánistánem a tehdejším Československem (18. září 2001).

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.